od Gabriel » pon úno 01, 2010 12:46 pm
Zastaví a obrátí se k ní a zadívá se jí do očí. V těch jeho plane bolest, zklamání, ale i jakési smíření i pochopení. Nemusíš mi nic vysvětlovat, je to moje chyba. Nevím, jak jsem si mohl myslet, že by to i přes moji neustálou nepřítomnost mohlo fungovat. Potřebuješ lásku pořád, ne jen občas. A to ti on může dát spíš než já. Kývne k ložnici.