Zákulisí

[Jean-Claude]

(sem to rozdělila, aby nebyl na podiu bordel:))

*projde zákulisím a po cestě ještě domlouvá další vystoupení*

[Aubrey]

*se u svého stolku zas oblíká a ledabyle se protahuje*

[Rebecca Altamirano]

Vejde do zákulisí a jako na prvního narazí na Aubreyho. No prima, poptám se přímo nejpovolanějšího... Řekne si tiše a zamíří k němu.

Aubrey? Můžeš na moment? Osloví ho tiše a je fakt zvědavá, jak tohle dopadne.

(jj, je to tak lepší:) )

[Aubrey]

*otočí se* ano?*dopíná si knoflíčky košile a kouká na ni hodnotícím pohledem, pak se trocha pousměje* Přeješ si?

[Rebecca Altamirano]

Přeju. Ale myslím, že nejdřív se ti představím. Rebecca, začala jsem nedávno dělat pro Jean-Clauda. Objasní, podá mu ruku a podívá se mu do očí. Přece jen fakt nechce hned začínat dělat problémy.

[Aubrey]

Jo, vím..*stiskne ji ruku* děláš mu tady denního manažera..nebo se pletu?

[Rebecca Altamirano]

Nepleteš. Informovaný jsi koukám dobře. Pousměje se. Ale k věci. Co to mělo být s těmi ženami na začátku? Pevně se mu zadívá do očí a vyčkávavě ho pozoruje.

[Aubrey]

tady se rozkřikne kde co...*máchne rukou po zákulisí* hm...část vystoupení, nelíbilo?*pozvedne jedno obočí* a...neuraž se, ale o podobě vystoupení nediskutuju...rozhodně ne s technickým personálem..*prohrábne si vlasy* leda bys měla pár tipů na vylepšení..nápady si poslechnu rád..neříkám, že se jimi budu řídit..*poslední slovo vyplivne skoro jako nadávku*

[Rebecca Altamirano]

Jestli to měla být urážka, tak se minula účinkem. Na ten technický personál. Mě to ani tak nevadilo, myslím že mého jemnocitu se to nedotklo. Vlastně jsem ti nějak zapoměla říct, že se mi tvé vystoupení líbilo. Je to originální a neotřelé a nejsem proti tomu, když si lidé uvědomí, že nejsme tak neškodní, jak se někdy může zdát... Někdy se jim to prostě musí dát najevo. Studeně se usměje. Jde o to, že bych nechtěla, aby měly hosté pocit, že se tady děje něco, co není tak úplně ok. Soudní žaloba by myslím podniku moc neprospěla, co myslíš? Prostě by pro příště stačilo, kdyby sis vybral dobrovolníka. Pohlédne na něj. A tím myslím, že před tím, než mu vlezeš do hlavy, se ho zeptáš, jestli to chce. Co ty na to? Ale jak jsi řekl, moje rady můžeš klidně ignorovat. Ale až se něco přestane líbit Jean-Claudovi, mohlo by se to přestat líbit i tobě... Odmlčí se a nechá poslední větu viset ve vzduchu.

[Aubrey]

*rozesměje se* díky...ne, to neměla být urážka...myslel jsem tím někoho, kdo nezasahuje do programu, ale stará se o chod podniku...přesně jak říkáš, to je účel tohoho místa...aby se lidé báli, aby si uvědomili, že nejsme zvířátka na hraní...*bleskne se mu v očích* a co se týče úprav vystoupení, a případných žalob, myslím, že Jean-Claude ví, co dělá...on schvaluje všechna vystoupení..*ušklíbne se* můžou si stěžovat jemu...jestli to stihnou..*uculí se* umí být ...hmm přesvědčivý..*mihne se mu stín přes tvář* a hosté, když jsou nervozní, jsou uplně nejlepší...za tím tady jdou...upíři nejsou plyšoví králíčci se zoubky, které tady budou drbat za uchem jako v nějaké zoo...*zlobně, ale pak se ovládne* ale to jen pro příště...nebo jestli myslíš, že to J-C nezvládne...támhle jde..*natáhne ruku k chodbě*