Westeros

[Wenai Lafayette]

Starosta: +zazubí se na ni+ To já poznám, jednou jsem v Myru byl. Byly tam ty nejkrásnější dámy ze Svobodných měst. Jste toho důkazem. +je děsně šarmantní a popíjí s ní víno+
Jorah: +zvedne se od knih+ Je to v pořádku. Starosto. +usměje se na něj+ O úplňku budeme pořádat hostinu, jsi na ní vítán. +nabídne Syr rámě+

Wenai: +pohladí ho po tváři, jako by se mu pokoušela ten výraz odhladit+ Dobře. +začne se mu prohrabovat ve vlasech a začne hlubokým, klidným a mírně uspávajícím hlasem+ Pocházím ze země, jíž nevládne žádný král a kde nejsou žádné trůny z mečů i když lidé jsou stejně chtiví a dobyvační jako tady. Nebe je modré a není náhodou na něm zahlédnout zelená či hnědá dračí křídla. Lesy se každý podzim sví nejnádhernějšími barvami a každé jaro safírovou zelení. V nich je ukryté sídlo mé rodiny, velká rozlehlá tvrz z chladného kamene, ale uvnitř plápolají v krbech ve dne v noci plameny.

[Syriana Spinnel]

Syriana: ach vážně? +na okamžik strne+ ale vy mi lichotíte pane starosto +odloží pohár na stolek, když Jorah zavře knihu a ráda se do něj zavěsí+ Pane starosto ráda jsem vás poznala +když vyjdou ven opře se hlavou o Jorahovu paži+ hostinu o úplňku? něco mi ušlo můj pane?

Malíček: +Poslouchá její hlas, a popis místa odkud pochází. Oči má zavřené, ale nespí, tvář má přitisklou na jejích stehnech a bříšku+ Jak se jmenuje tvá země? Draky? +zpozorní najednou a posadí se a s novým zájmem se na ni zadívá+ u vás jsou draci? říká se že malá princezna má tři... nikdy jsem draka neviděl

[Wenai Lafayette]

jorah: Prosím, neříkej mi pane. Jenom můj. +usměje se na ni+ Neušlo, zrovna mě to napadlo. Myslím, že je to dobrý nápad, jak ukotvit naši pozici a dát všem důležitým pachtýřům vědět, že jsem se vrátil.

Wenai: Ano draky. +přikývne, přičemž zamlčí, odkud je+ Vážně? A chtěl bys? +zeptá se ho+ Tak běž k oknu. +pokyne k oknu hlavou a jestli tam Petyr půjde tak uvidí nad městem velkého zlatorudého draka, pochopitelně jen iluze a jen pro něj+

[Syriana Spinnel]

Syriana: Ale já ti tak říkám ráda můj pane +zasměje se+ dobrá dobrá nebudu tě drážidit můj drahý +stoupne si na špičky a políbí ho+ Je to vskutku výborný nápad, vlastně se divím že mě to nenapadlo samotnou +usměje se+ ale což, hostina... těším se

Petyr: +svraští čelo, pak ale opravdu vstane a přejde k oknu+ To... to není možné... +chytne se parapetu a prudce rozrazí okenice a vykloní se ven+ U všech bohů +s obdivem pozoruje majestátního tvora a pak se otočí k Wenai+ to je nemožné... jé tak... +zavrtí hlavou a otočí se k němu (k drakovi) zpět+

[Wenai Lafayette]

Jorah: A ty pochopitelně budeš sedět u mého stolu. +chytne ji za ruku a odvede ke koním a pomůže jí nastoupit+ Máš ráda hostiny? Mám pozvat hodně zpěváků?

Wenai: +pomalu vstane a stoupne si od něj docela daleko, kdyby nějak vyváděl+ Je to iluze. Nikdo jiný ho nevidí. +podotkne, když drak pomalu bledne+

[Syriana Spinnel]

Syriana: Hostiny ano... ale žádnou hostinu, pořádnou hostinu jsem vlastně v tomhle tolik zvláštním světě neměla čest navštívit +usadí se v sedle+ překvap mě +věnuje mu úsměv a rozjede se, ale neví kam, tak zas zastaví a počká na něj+

Malíček: Iluze? +otočí se k ní a zase rychle k drakovi, který se na krajích rozpíjí a s poněkud vykulenýma očima se otočí od okna a jakoby se na Wenai díval poprvé si ji prohlédne+ očarovala jsi mne? +sevře si spánky dlaněmi+ svedla jsi mě kouzly a čáry? +dívá se na ni jak ztracené štěně+

[Wenai Lafayette]

Jorah: +jedou po cestě podél pobřeží, vlny bijí do kamenů+ Tak to si rozhodně nesmíš nechat ujít. Spousta nejlepšího jídla, víno, pivo, medovina, hudebníci... +usměje se na ni+ Dobře, moje lásko. Překvapím tě.

Wenai: Ano iluze. +přikývne a po další otázce chvilku neví, co na to říct+ Cítíš snad ve svém srdci, že by to mohly být kouzla a čáry? +zeptá se ho+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +Zastaví koně na jednom z těch kamenů a sprška z vln se o něj rozbije a dopadne na Syr, až je trochu zmáčená, ale usmátá a pak se vydá dál+ v tom případě se moc těším.... Jorahu pojď se vykoupat

Malíček: +sedne si na to do křesla+ ne +zavrtí hlavou a položí si dlaň na srdce, které ho ujistí a stále bije+ ne to nejsou čáry, jak by mohly být? +zvedne k ní hlavu+ okouzlila jsi mě, to ano +promne si bradku+ ale sama sebou +vstane a přejde k ní, něžně ji pohladí po tváři a vjede prsty do jejích vlasů+ i láska je mocná čarodějka, ach jak jsi zvláštní +dlouze ji políbí+

[Wenai Lafayette]

Jorah: +nejprve se na ni udiveně podívá+ Vykoupat? +ale pak si ji představí v těch vlnách a najednou je jízda na koni poněkud nepohodlná a tak z něj seskočí+ Cokoliv si budeš přát, čarodějko. Ale voda je studená. +pomůže jí za sedla+

Wenai: +políbí ho, ale poněkud rozpačitě+ Petyre... +začne pak+ Víš, co jsem teď udělala? Toho draka. +kouká na něj, poněkud oči vykulené a snaží se odhadnout jestli mu to došlo+

[Syriana Spinnel]

Syriana: ano +už si svléká šaty, ještě dřív než Jorah souhlasí a pak sleze z koně a pošle ho se napást na trávu a sundá si šaty uplně. Bradavky ji z toho chladu tvrdnou a Syr ponoří špičku prstů do vody+ ledová.... +zamručí a pak do těch vln skočí, zprvu se její tělo brání, ale pak ten chlad přijme a svaly se uvolní, když se vynoří do rozbouřených vln+ pojď já tě zahřeji, ,slibuji, že tě nenechám umrznout +láká ho k sobě+

Malíček: +přikývne a přitáhne si ji za pas k sobě+ toho draka jsi právě teď vyčarovala +vezme její prsty do svých a koukne na ně, pak je políbí+ ale na mě svá kouzla neužíváš, nebo ano? +podívá se nahoru a v hlavě se mu honí miliony myšlenek+