Romania - Bucuresti

[Gabriel]

Dost překvapeně se na ni zadívá, ale vypadá, že nekecá. No, tak čekal bych všechno, ale tohle ne... Povzdechne si. Nebudu říkat, že mě to mrzí, protože nemrzí. Pohlédne jí do očí. Musím ti ale říct něco, co nechci, aby ses dověděla odjinud. Na chvíli se odmlčí, jakoby hledal způsob, jak to říct co nejlépe. Siana je těhotná... Řekne nakonec bez obalu, protože jinak to ani nejde. Pozoruje ji a čeká, jak zareaguje.

[Syriana Spinnel]

Život jde dál +Jeho pohled naznačuje že se jí to líbit nebude, a taky že ne, ale takovou pecku nečekala. Zůstane na něj civět zapomene na to že by měla dýchat a kouř ji zaštípe v očích a Syr se pak rychle nadechne a začne kašlat+ Gratuluju +vyšroubuje ze sebe nakonec dutým hlasem a na tvář si přilepí křečovitý úsměv, ale uvnitř ní se právě odehrává pekle nehlubšího kruhu+ musíš být velmi... šťastný

[Gabriel]

Je mu jasný, že ji tahle zpráva určitě nepotěšila, rád by ji nějak utěšil, ale připadá si naprosto bezmocně a navíc jako zrádce, což je dost divný pocit. No..asi jsem. Potřebuju dědice. Prohlásí tiše, ale je vidět, že úplně šťastný není. Upře na ni lehce uštvaný pohled. Doufal jsem, že ti to nikdy nebudu muset říct. Že se to nikdy nedozvíš...

[Syriana Spinnel]

+Vstane a bezmyšlenkovitě se začne oblékat, to že má triko naopak ji nějak uniká+ nemusíš mi nic vysvětlovat+řekne energicky+ je to moje chyba +natáhne si kalhoty a pak se na okamžik zadrhne+ doufal jsi.. +zavrtí hlavou a kdo ví proč se jí tlačí do očí slzy+ nechtěl jsi, abych se vrátila, jak říkám moje chyba, nebudu ti tu narušovat... rodinou idylku, sakra co jsem si myslela +zkousne si ret aby zadržela vzlyk a najednou má tu neutuchající touku utéct pryč a běžet dokud nepadne na chodník zcela bez dechu+

[Gabriel]

Dívá se na ni a cítí se jak největší mizera ve vesmíru. Ne zlato, špatně jsi mě pochopila. Žádná idylka se nekoná. Prohrábne si vlasy trochu zoufalým gestem. Od chvíle, kdy jsi odešla, jsem si nic nepřál víc, než aby ses vrátila. Ale nevěřil jsem tomu. Bylo to prostě tak nepravděpodobný, že... Odmlčí se a zadívá se jí do očí. Že jsem si to vůbec nechtěl připustit. Ale mezi mnou a Sianou se nic nezměnilo. Vlastně jestli jo, tak spíš k horšímu. Chytne ji za ruku a přitáhne k sobě. A ani v tom, co cítím k tobě, se nic nezměnilo.... Dodá tiše a dívá se jí upřeně do očí.

[Syriana Spinnel]

+Hučí jí v uších jako by byl blízko příboj a krev ve spáncích řve jako řeka protrhávající hráz a pulzuje tak, že se Syr bojí že jí pukne hlava. Když ji k sobě připoutá v pevném objetí, několikrát ho praští pěstí do hrudníku, ale po chvilce vděčně přijme jeho náruč, na kterou se tolik těšila. Zvedne k němu oči a chvíli se jen dívá, aby mu z očí vyčetla pravdu a taky si rychle urovnala myšlenky+ Omlouvám se +špitne+ ta scéna... promiň... budeš mít syna +pokusí se o úsměv+ Ach Gabrieli +stoupne si na špičky+ k čertu... Chyběl jsi mi +a konečně přitiskne své horké, možná trochu slané rty na jeho, což chtěla udělat od chvíle kdy ji přepadl v koupelně+

[Gabriel]

Pevně ji k sobě přitiskne, jakoby měl strach, že mu v poslední chvíli zmizí před očima. Pohrává si s jejími rty, zlehka po nich přjede jazykem a jemně zkousne dolní ret. Po chvíli se odtáhne a podívá se jí do očí. Je ti odpuštěno, čarodějko. Pousměje se a znovu ji dlouze políbí.

[Syriana Spinnel]

+Ovine mu ruce kolem krku a polibek prohloubí, až má rty celé oteklé a nedostává se jí dechu. Sklouzne jimi na hladký Gabrielův krk, chřípí se jí roztáhne jeho mužnou a trochu zvířecí vůní a Syr zanechá špičkou jazyka vlhkou stopu na krční tepně.+ Jestli chceš dnes v noci odejít běž hned, protože potom už tě nepustím +odtáhne se na okamžik a zadívá se do jeho karamelkových očí+

[Gabriel]

Rty mu zvlní zhýralý úsměv. To je dobře, protože v tom případě, se naše úmysly plně shodují. Zašeptá jí do rtů a znovu ji políbí. Náhle ji zvedne od náruče a odnese k posteli a jemně ji na ni položí. Lehne si k ní a rty sklouzne po jejím hrdle níž, jazykem jí polechtá v krční jamce a jeho ruka zatím zlehka kopíruje obrys jejího těla, zahaleného jen do ručníku.

[Syriana Spinnel]

Mmm skvěle +zamumle přiškrceným hlasem, a podloží si hlavu polštářem a konečně dlouze vydechne. Hrudník se jí pod jeho dechem zvedá rychleji než by měl a srdce buší jako o překot. Proplete své prsty s jeho a přitáhne si je k polibku a pak ji položí na uzel na ručníku. Sama prozkoumává jak pevné má knoflíky na košily a s potěšením zjišťuje, že se docela snadno rozepínají+