Pracovna

[Tony Dolohov]

°zahlédne v jejích očích smutek a zamrzí ho, že toto téma začal° Omlouvám se, nechtěl jsem jitřit špatné vzpomínky °chytne ji za ruku a pohladí její hřbet° Třeba mi to jednou prozradíte, co vás tíží a možná se vám uleví °k Mariusovi° Ach, tak. Povinnosti °vzpomene si, co se chtěl zeptat už hned po příchodu°Když jsem přišel, zaujal mě váš strážce. Za ta léta už mám nos na lidi. Není to člověk, že ne?

[Neferet]

Neomlouvejte se, nemůžete za to. Stalo se to před několika lety, doufala jsem, že se to časem alespoň zmírní, ale stále mi to připadá jako včera. +mírně se usměje a stiskne mu ruku+ Někdy snad. +povzdechne si+ Musím přiznat, že máte opravdu dobrý nos. +usměje se+ Ne není to člověk. +pokývá hlavou+ Sam je vlkodlak, ještě je tu John, ale ten hlídá po západu slunce. Rada trvala na tom, abych měla strážce, jednoho přes den druhého v noci. Nechápu proč, chtěla jsem jim to rozmluvit. Když se k nim přidal Wolf, ještě jsem tu šanci měla, ale když se přidat i Marius, už jsem to nedokázala. +zašklebí se+ Ale zase na druhou stranu se postarají o to, aby se tu nikdo zbytečně bez mého vědomí nepotuloval.

[Tony Dolohov]

Každý máme ve své minulosti nějaké temné okamžiky °pohladí ji povzbudivě po vlasech° Myslel jsem si to °řekne hrdě, že ho jeho instinkt nezklamal° Je dobře, že máte strážce, neznáte ještě náš svět a potřebujete, aby vás někdo chránil. Netušíte, co se tady potuluje za pochybná individua. Žijeme v kouzelnickém světě.

[Neferet]

+souhlasně přikývne a vděčně se usměje+ Děkuji. +zašeptá, a když vidí, jak je hrdý na svůj instinkt musí se usmát+ Myslím, že jde o úhel pohledu. +myslí to, že je dobře, že tu jsou strážci a pokrčí rameny+ Dokážu se dost dobře ochránit sama. Stejně zůstávají pouze tady. Spíš mi to připadá, že mě chtějí mít jenom pod dohledem. +napije se+ Ale je fakt, že nevím, co mě zde může potkat. +připustí neochotně+

[Tony Dolohov]

Před někým, nebo něčím se ochránit nedokáže nikdo. Buďte ráda za ně. Nedivte se jim, určitě nechtějí, aby se jejich královně cokoliv stalo °usměje se° Co se vám vůbec na našem světě líbí, a naopak, co vás tady zklamalo?

[Neferet]

Nejspíš už to tak bude. +pokrčí rameny a usměje se+ Co se mi tu líbí? Nó +přemýšlí co říct+ Nejspíš ta rozmanitost. Žije tu tolik různých lidí, mezi kterými jsem si našla přátele, kteří mi u nás chyběli. +usměje se+ A co se týče toho zklamání, ještě jsem neměla možnost být zklamaná.

[Tony Dolohov]

Mohu vědět, koho tady považujete za své přátele? °zvědavě° Znám tady prakticky každého, tak by mě to zajímalo, kdo má tu čest být vašim přítelem

[Neferet]

A nejste tak trošku zvědavej? +vesele se na něj zašklebí+ Nejlepší přátelé jste Vy a Styx. +řekne už vážně+ A potom tu jsou lidé, s kterými se dobře povídá, a které mám docela ráda - yohannka, Eternity, Beatrix, Rebecca, Tirage, Eillen. +vyjmenovává+ Doufám, že jsem na někoho nezapoměla. +zamyslí se+

[Tony Dolohov]

Jsem dost zvědavý +přizná s úsměvem a poslouchá výčet jejích přátel a známých+ To je mi ctí, že mě považujete za přítele. Ale zarazilo mě, že mezi vašimi známými jsou jen samé ženy. Vy se s muži nestýkáte? A předem se omlouvám za ty osobní otázky.

[Neferet]

Koukam. +zasměje se+ Neomlouvejte se. +mávne nad těmi osobními otázkami rukou+ Mohla bych Vám jmenovat několik, s kterými si v rámci možností rozumím, ale ti pochází z mého světa. +pokrčí rameny+ Potkala jsem zde několik mužů, ale neměla jsem tu šanci rozvést rozhovor na víc jak „Dobrý den“, „Těší mě, že Vás poznávám.“, „Děkuji, mám se skvěle“ a „Nashledanou“. +usměje se+ Takže ano s muži se stýkám, ale nějak k tomu není zatím moc příležitostí.