Cesta do Casablancy s Jacobem

[Styx Lupin]

+záda už má celá červená, když konečně zvedne hlavu+ Stačí +poprosí a posadí se, košili si přidržuje na prsou a zkusmo se protáhne+ Hm, je to mnohem lepší. Jsi vážně dobrý. Díky +usměje se na něj mile+ Oni ale nevědí, že nejsem tvoje žena +mrkne na něj šibalsky+ A... ty bys chtěl? Abych byla tvoje žena? +koukne na něj s pobaveným úsměvem, zatímco si přetahuje košili přes hlavu+

[Jacob Downly]

Dobře. +prikyvne a ještě ji pohladit po zádech než od ne podsedne+ No neví. A já jim to říkat nebudu. +podívá se na ni s úsměvem+ Já myslím že by to bylo nádherné mít tě za ženu. A divoké. Velmi divoké. +zasmeje se+ A ty bys chtěla mě za muže? +koukne na ni vážně ale koutky mu cukaji+ Styx. +osloví ji a galantne si klekne na jedno koleno+ Budeš mou ženou po dobu naší vypraví v této pousti? +zeptá se jí+

[Styx Lupin]

+zasměje se pobaveně+ Máš pravdu, naše manželství by bylo jedno velké, divoké dobrodružství +pak mu pohlédne do očí a trochu zvážní, když mu odpovídá+ Ano, chtěla. Kdybych neměla svého přítele, byla bych asi tvojí ženou +řekne naprosto vážně, ale pak se tiše rozesměje, jak si Jacob klekne a požádá ji o ruku+ Jako se vším všudy, co k manželství patří? +uculí se potměšile, koukne na něj dolů... a nečekaně přikývne+ Ano, budu tvojí ženou +usměje se na něj široce+ Chci to taky zažít, jaké to je, tady a s tebou, protože ve skutečnosti svůj den D nikdy mít nebudu +ve tváři se jí mihne stín smutku, ale je to jen okamžik, který bleskem pomine. Klekne si oproti němu a vezme ho za ruce+ Chtělo by to manželský slib a polibek +uculí se+

[Jacob Downly]

Klidně se vším všudy, Styx. +usměje se na ni, drží její ruce ve svých a palci ji hladí po kůži+ Nezažiješ? +nevěřícně se na ni podívá a pohladí ji po tváři+ Tvůj přítel musí být buď slepý nebo hlupák, že si k sobě nechce připoutat tak nádhernou bytost jako jsi ty. Kdybych to byl já... +začne, ale pak se jen usměje a zavrtí hlavou+ Dobře, splním ti tvoje přání, Styx. +přikývne s úsměvem a klekne si a chytne ji obřadně za ruce+ Styx, když jsem tě poprvé spatřil byla jsi jako paprsek slunce v šedém dni. Krásná a oslnivá, rozjasňující moje srdce. S každým dnem, kdy tě znám, mi ukazuješ cestu životem. Dosud jsem bloudil po světě, jako věčný tulák, který nemůže najít cíl. Já ho našel. V tobě. Dávám ti svoje tělo, dávám ti svoji duši, jsou tvé. +během toho proslovu jí hledí do očí, zcela vážně a je vidět, že to, co k ní cítí, není jen tak nějaký povrchní cit, že to myslí vážně+

[Styx Lupin]

+nic na to neřekne, jen pokrčí rameny, nemůže mu vysvětlovat, jak složité to s Remusem mají+ Kdybys to byl ty, tak teď klečíme v nějaké katedrále, já v bílých svatebních šatech s kyticí rudých růží, ty v bílém obleku. A ne někde uprostřed pouště v beduínských hábitech +zasměje se, jak je to komické, ten jejich obřad, ale smích ji pomalu přechází, když jí Jacob přednese své vyznání. Hledí mu do jeho uhrančivých modrých očí, svírá křečovitě jeho dlaně a poslouchá se zatajeným dechem jeho slova. Když Jacob skončí, ještě chvíli mu hledí do očí, než skloní hlavu na prsa. Trvá chvíli, než ji konečně zvedne a pohlédne na něj+ To bylo... nádherné... nevím, co říct... +hlas se jí zadrhává dojetím, pustí mu ruce a obejme ho+ Tak krásná slova mi ještě nikdy nikdo neřekl +pohladí ho po čelisti a políbí na tvář+

[Jacob Downly]

+taky ji obejme. Pevné ale jemne jako by chtěl ochránit nějakou křehkou věc+ Takova slova mě napadaji když tě vidím. Ctu je ve tvých ocich. +usměje se na ni a pohladit ji po tváři+ Ctu je ve svém srdci. +z boku ji pomalu vjede do vlasů a nakloní se k jemnemu polibku+

[Styx Lupin]

Měl bys napsat nějakou báseň. Byla by určitě nádherná +usměje se na něj a pak zavře oči a přijme jeho rty na svých. Objímá ho kolem krku, prsty boří do jeho vlasů a vychutnává si ten polibek se vší něhou, jaké je schopná. Po chvíli se od něj jemně odtáhne, koukne mu do očí a usměje se+ Náš první manželský polibek +musí se tomu uculit a jako mávnutím kouzelného proutku je to opět ta hravá a veselá divoženka, bažící po dobrodružství+ Myslím, že bychom se měli odebrat na manželské lože +uculí se šibalsky+

[Jacob Downly]

Každý a své? +zeptá se se zasmanim+ Víc se mi libis když se smejes krasko. +pohladi ji prstem po nose+ Dobře. +prikyvne+ Jdeme si lehnout jinak ráno nevstanem. Čeká nás další streka na velblouddich hrbetech. +zasmeje se i když poněkud utrpne a natáhne se na svoji skoro postel i když on je na takové lože zvyklý. A pretHne přes sebe deku+ Dobrou noc moje zeno. +mrkne na ni+

[Styx Lupin]

Na společné přece +zasměje se a přejde k lůžku+ Jsem zvědavá, co nás čeká zítra +lehne si k Jacobovi, zamotá se do deky a otočí se tváří k němu a chvíli na něj kouká do šera, jen očka jí svítí z tmy+ Dobrou noc, muži +uculí se, jak to zní, pak ho políbí na dobrou noc, otočí se na druhou stranu a přitiskne se k němu zády, aby měla v noci pocit bezpečí a jak je utahaná z celého dne a plná dojmů, za chvíli spí jako špalek+

[Jacob Downly]

+na tváři mu zazáří šťastný a spokojený úsměv, když se k němu přitiskne a obejme ji mužnou tlapou kolem pasu, tvář zaboří do jejích hustých vlasů, aby mohl usnout obklopen její vůní a propadne se do krajiny snů o ní, ale spí se mu krásně a trochu se k ní tulí+