Cesta do Casablancy s Jacobem

[Jacob Downly]

Výhody? +zasmeje se+ A to jsou? Kromě toho že se mužů potopit hloubejc? +snaží se to zamluvit i když cítil její dotek a je rád že je noc protože se boji že se poněkud červená+ Chceš ještě plavat, nádherná? +zeptá se jí+ Kdo ví, co se pod tou tmavou vodou může všechno skrývat? +uculi se se znovu nabytou sebeduverou a rukama se jí proplazi po kůži po těle+

[Styx Lupin]

Výhody... no například se tě pod vodou dotýkat, aniž bych měla výčitky svědomí +uculí se šibalsky+ To je pravda, pod hladinou se někdy skrývají opravdu zajímavé věci... stačí prozkoumat +usměje se a pak se ho chytne jednou rukou za rameno, možná jako oporu, možná si chce sáhnout na pořádné svaly+ Plavat už ne, leda tak zpátky ke břehu. Ale až za chvilku... až naberu trochu dech + chce si ještě užít tu chvíli s ním, než se zase vrátí+

[Jacob Downly]

Dobře. +s úsměvem prikyvne a ve vodě ji otočí, obejme kolem pasu a přitiskne k sobě. Nezavaha, na to nemá čas. Rty ji pohladit po siji a jemné polaska tu krásnou kůži. Rukama ji tiskne k sobě a ani se už nesnaží zakryt svoje vzrušení+ Nádherná. +zašeptá ji horkým dechem do ucha+

[Styx Lupin]

+přitiskne se k němu zády, jak ji otočí a zakloní hlavu, jak ji polechtají jeho rty na šíji. V myšlenkách uteče před reálným světem a zavře před ním oči, v tuto chvíli vnímá jen ty jemné polibky na své kůži, které ji rozechvívají jako struny harfy. Dech se jí zrychlí a tělo jí sevře vlna touhy. Dlaněmi hladí Jacobovy objímající paže a poddává se vzrušení, které ji zahaluje jako do závoje+ Jacobe +vzdychne potichu jeho jméno, jakoby nechtěla, aby ji nikdo kromě něj slyšel. Chvilku, ještě malou chviličku mu chce takhle patřit, vychutnává si jeho objetí, sílu jeho paží, zvídavé rty, bloudící jí po hrdle, jeho tělo, tisknoucí se k jejímu a nechce, nechce ještě otevřít oči+

[Jacob Downly]

+ruce mu začnou bloudíte po její kůži ale pprad ji drží u sebe, u svého těla. Je neskutečně vzruseny, sice se to nesnaží skrývat ale dost se kroti, když ji jednou rukou láska ňadra a druhou hladí - pomalu a smyslne - v širokých kruzích na bříšku+ Jsi moje vila. Moje najada.

[Styx Lupin]

+ze rtů se ji derou tiché vzdechy, jak si neskutečně užívá Jacobovu blízkost. Na vlastní kůži poznává, že zakázané ovoce chutná nejlíp. Ale taky ví, že takové ovoce bývá někdy i hodně trpké. Když ucítí Jacobovo vzrušení, přestože sama plna touhy a vzrušení, přinutí se vymanit se z jeho objetí, než udělá něco, čeho by pak litovala. Otevře oči a vrátí se z krásného snu zpátky do reality. Otočí se k Jacobovi a pohlédne mu do očí, ty její jsou zastřené touhou po něm, kterou nemůže, nesmí ukojit+ Najáda... to je moc krásné přirovnání, Jacobe +šeptne a pak mu chytne tvář do dlaní a nečekaně přitiskne své rty na jeho ústa a spojí se s ním v hlubokém polibku. Jak náhle začal, tak i náhle skončí, jakoby se jim jenom zdál+ Promiň... +usměje se na něj+ Měli bychom se vrátit na břeh.

[Jacob Downly]

+trochu svoje obětí uvolní když se k němu otočí a usměje se na ni+ Ty jsi nádherná. +s vášní opetuje její polibek a vychutnávat si ho. Když skončí tak ji palcem pohladi po tváří a prikyvne+ Dobře vrátíme se. Vydá se na břeh+ Na loď se ti ještě nechce? +usměje se na ni když vystoupí na břeh natáhne k ni ruku aby ji mohl chytnout a sednou si spolu na písek+ Budem muset ještě uschnout. +pomalu opadajici tlak v rozkroku ignoruje+

[Styx Lupin]

+usměje se na něj mile a vážně oceňuje, že na ni nenaléhá, přestože si je vědoma, že Jacob musí v určitých partiích pěkně trpět (chudinka malá:() a poplave za ním na břeh+ Hm, to ano, nemáme nic na utření +posadí se k němu do písku, mokré vlasy se jí lepí na záda+ No, myslím, že po tom zážitku ve vodě nebudu schopna jít jinam než rovnou na loď +uculí se a pak si obejme rukama kolena, opře si o ně bradu a chvíli zamyšleně pozoruje lesknoucí se hladinu+ Jacobe +otočí k němu hlavu+ Jsem ráda, že se na mně nezlobíš +víc neřekne, ale je jasné, za co se omlouvá+

[Jacob Downly]

+usměje se na ni, sedne si hned vedle a pomalu, tak trochu líně jí probírá prameny vlasů, dlouhými pohyby jí je odlepuje ze zad+ To nevadí, nádherná. Já bych se na tebe nedokázal zlobit, ani kdybych chtěl. +pohladí ji dlaní po zádech a jen tak pro sebe se usmívá+

[Styx Lupin]

Ještěže je tady takové teplo. U nás mi je vždycky zima, když vylezu z vody +otočí se v sedě k němu a usměje se na něj+ Díky +pohladí ho dlaní po mokré tváři+ Chtělo by to ručník, nebo nějaký sušák, abychom rychle oschli +anebo sušící kouzlo:)+ Ale my si poradíme +zasměje se a pak našpulí pusu a začne mu foukat do vlasů jako fén, ale dlouho to nevydrží, protože se začne smát a to už pak foukat opravdu nejde+