Camorr

[Locke Lamora]

Máš modrej jazyk. +zasměje se, když na ni koukne, jak to olizuje+ Co? +zatváří se zmateně+ Tys myslela, že bych to chtěl? +vykulí oči+ Ani za zlatý prase s Jeanovou nádivkou. +zavrtí hlavou+ Já se taky mám rád obyčejnýho. +zazubí se+ Ale co s tím budu dělat, to teda fakt nevím. Hned jak Cappa zaklepe bačkorama, ti dva mě sejmou. +povzdychne si, že sotva skončil jeden průser, má na krku další srandu, chytne se jí za ruku a vyrazí do města+

[Wenai Lafayette]

Nezakrouti. +pobzbudive se na něj usměje+ Zapomněl jsi že máš po boku mě? Geniální Wenai a navíc carodejku? +usměje se na něj a chytne ho za ruku+ To zvládneme, jako všechno. Půjdem se kouknout do skleněných zahrad? +navrhne+

[Locke Lamora]

Já vím, zvládnem. +usměje se na ni, a teď se tím rozhodně zabejvat nehodlá, chytne si ji jednou rukou kolem pasu a motá se uličkama+ Vážně? +koukne na ni a trochu v něm hrkne, když si vzpomene na posledně, co tam spolu byli+ Tak jo, jak chceš. +přikývne teda nakonec a zamíří tam+ Ale ne že mi zase spadneš do růží. +uculí se, ale myslí to úplně vážně+

[Wenai Lafayette]

Slibuju že nespadnu. +zazubi se a olizne si prst a přísaha+ Slibuju že nespadnu. +taky ho chytne kolem pasu a jdou spolu ulickama než se dostanou k oné vezi. Jak sw ho dotýká a jak ho cítí vedle sebe tak si nemůže pomoct. Prostě ji to vzrušuje, i když se to snaží zakrýt+

[Locke Lamora]

+vede si ji ulicema a donutí se pustit z hlavy všechny starosti, a je mu hezky, když si ji tak drží těsně vedle sebe, bok po boku, cítí její vůni a všechen ten ruch města, co má dávno pod kůží, proplítaj se tak spolu k věží a on se musí usmát, jak je to fajn, a když dojdou do zahrady, ten pohled mu vyrazí dech, jako ostatně pokaždý+ Páni. +uculí se+ To je fakt krásný. Šlo by tohle namalovat? +zeptá se zamyšleně+ Myslím to... světlo. +rozhodí rukama, jak se snaží popsat tu měkkou záři+

[Wenai Lafayette]

+vyjde nahoru do zahrady a když přijde mezi kytky tak se ho přece jenom drží protože je trošku vyjukana+ Nádherný.... +vydechne+ Myslím že by to šlo. +prikyvne ne zamyslene+ Olejem ale jen velmi do rychle malíř. Pastelem bych to mohla zvládnout i já. +usměje se na něj+

[Locke Lamora]

+poněkud okouzleně si prohlíží, jak se světlo vycházející ze středu květů rozbíjí o skleněný stěny a vytváří jemnej světelnej opar, ale pohled mu sklouzává k jejímu obličeji, a k jejímu rozzářenýmu výrazu+ Nádherný. +souhlasí a líbne ji do vlasů+ Tak to udělej jo? Pro mě. +koukne na ní pohledem škemrajícího štěněte, jen tam tiše stojí, a vychutnává si tu krásu a její blízkost+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj a stiskne mu ruku+ Samozřejmě že to pro tebe udělám, Locke. +řekne mu neodolá a nakloní se k němu aby ho polibila. Pak se na něj koukne, trochu stydlivě+ Když jsme tu byli prvně, tak jsem se s tebou chtěla milovat. Tady. A tys nechtěl. A pak jsem spadla do těch kytek...

[Locke Lamora]

+sklouzne jí rukama na boky a spokojeně jí oplatí polibek, ale pak se zamračí+ Já si to pamatuju. +přikývne, i když by si to radši nepamatoval, a občas ho její bolestnej výraz a ta rudá krev vsakující se do staroskla straší ve snech, a než se zas ovládne, na chvilku je na něm vidět, jak z toho byl v prdeli+ Ani mi to nepřipomínej. +koukne na ni vážně+ Děsně jsem se bál, že umřeš. +přizná se+ A pak jsem se bál... +spolkne to+ no a já se nerad bojím. +usměje se trochu a pohladí jí boky+ A pořád chceš? +uculí se křivě, jak on už to umí+

[Wenai Lafayette]

+zatváří se poněkud provinile, když o tom mluví+ Mrzí měě to, Locke. +usměje se na něj a pak jí v očích zasvítí světýlka+ To víš, že pořád chci. +nakloní se k němu a zašeptá mu to do ucha+ Moc. +vydechne mu na kůži na krku a přejede po ní rty, přijde až těsně k němu a dlaněma vklouzne pod tuniku+