od Locke Lamora » 03 dub 2013 01:26
+vede si ji ulicema a donutí se pustit z hlavy všechny starosti, a je mu hezky, když si ji tak drží těsně vedle sebe, bok po boku, cítí její vůni a všechen ten ruch města, co má dávno pod kůží, proplítaj se tak spolu k věží a on se musí usmát, jak je to fajn, a když dojdou do zahrady, ten pohled mu vyrazí dech, jako ostatně pokaždý+ Páni. +uculí se+ To je fakt krásný. Šlo by tohle namalovat? +zeptá se zamyšleně+ Myslím to... světlo. +rozhodí rukama, jak se snaží popsat tu měkkou záři+
Většinu mé váhy tvoří mozek!