Black dagger brotherhood vs Lessers

[Rebecca Altamirano]

Hmm, docela jo. +přizná se vesele a když se zvedne a dojde k ní, musí trochu zaklonit hlavu, aby mu pořád viděla do očí+ Bere se jako polehčující okolnost, že to vůbec nebylo v plánu? +uculí se nevinně+ Nečekala jsem, že mě vyčmuchají i tam. A jak víš, otravnýho hmyzu je nejlepší zbavit se neprodleně. +dokončí svoji neprůstřelnou obhajobu právě včas, protože když ji vzápětí políbí, vypaří se jí z hlavy většina koherentních myšlenek.+ Hmm, můžeš se k té zábavě kdykoliv přidat...+zapřede mu do rtů a zlehka ho do spodního rtu kousne+ Mně to vadit nebude a myslím, že ani Wrathovi ne...+dodá a pak se kousek odtáhne, aby mu zase viděla do očí a zkoumavě se na něj zadívá+ Smraďoši pořád nikde? +zeptá se a znepokojení se jí úplně skrýt nepodaří. Kdyby měla být úplně upřímná, celé tohle náhlé zmizení Vyhlazovací společnosti a Omegy se jí vůbec nelíbí. Je to, jakoby se Zlo jen někam schovalo a čekalo, až všichni poleví v ostražitosti a znovu udeří. Jediné, co ji trochu uklidňovalo byl fakt, že její polobůh nepoleví nikdy...+

[Vishous]

Polehčující okolnosti neexistují. +Zatáhne ji za cop a přitáhne blíž k sobě.+ Můžu? +pozvedne obočí a chvilku se nad tím zamyslí.+ K této myšlence se ještě vrátíme, nezapomeň na ni. Musím něco začátek dělat. +Nechá myšlenkou rozsvítit v koupelně+ Sprcha, hned. +Zadívá se na ni důkladně a ve světle vypadá ještě... lákavěji.+Nejsou nikde. Už několik měsíců jsme nikoho z nich nenašli. Pokud zmizeli.... Zlo nepřestane být zlem, jenom změní formu. Určitě se objeví. +Dívá se jak se vysvléká.+ Děláš mi tu svinčík. +podotkne, jak to tam z ní sem tam opadává. A když odkládá jednu zbraň za druhou, koutek úst mu cukne. To je moje holka. Típne cigáro a jedním plynulým pohybem si vyslíkne triko a opře se rukama o futra dveří.+ Bez mojí pomoci se to nejspíš neobejde.. +špendlí ji, jak na ni kouká dolů a oči se mu lesknou+

[Rebecca Altamirano]

Tak to mám teda blbý...+povzdechne si, ale oči jí pobaveně blýsknou+ Hmmm...+podívá se ke koupelně, kde se rozsvítilo a rty jí zvlní smyslný úsměv, když se začne pomalu svlékat. Nejdřív zbraně; glock, five-seven; pak zápěstní pouzdra s tlačnými dýkami, potom armádní na stehně a nakonec černá dýka Bratrstva+ Jo, objeví. +přikývne souhlasně, je si tím dost jistá; pustí na zem tričko a aniž by se mu přestala dívat do očí, rozepne si knoflík na džínách.+ Myslím, že máš naprostou pravdu...+zapřede a skoro zapomene dýchat, když přejíždí pohledem po jeho dokonalém těle...+

[Vishous]

+Jakmile je B. totálně odzbrojená, a vůbec by ho nepřekvapilo, kdyby měla ještě další tunu zbraní ještě někde porůznu. Celou dobu se ani nepohnul, ale jakmile si rozepne ten knoflík, tak ji za lem kalhot přitáhne k sobě. Jednou rukou ji obejme, druhou rukou vjede do kalhotek a najde si jasnou cestičku přímo do ní. Jak je tam těsno a horko... oooo to se mu moc líbí.+ Chybělas mi. +zavrčí, než ji hladově začne líbat. A když se pak milostivě rozhodne že ji svlíkne, je už tak vlhká, že by si ji nejradši vzal hned teď. Natlačí ji ale do rozměrné sprchy, pustí na ně vodu a i tak jak je, sám ještě oblečený, se k ní tiskne. Nandá si na ruce šampón a pak ji jednoznačně naznačí, aby se otočila. Umyje jí vlasy, pohrává si s jednotlivými prameny a masírovává do nich šampón. Nechá je spláchnout a jak pěna mizí v oblinách pod zadečkem stiskne pevnou hladkou půlku v dlani. Lehce, ale citelně. A pak ji po něm pleskne.+

[Rebecca Altamirano]

+nechá se přitáhnout a když okamžitě tak nekompromisně zaútočí na její klin, tiše vzdychne a prohne se proti němu+ Ty mně víc...+vydechne a poslušně nacouvá do sprchy a otočí se. Když jí začne mýt vlasy, musí se usmát a vzpomene si, jak přesně totéž udělal tenkrát, krátce po tom, co se potkali. Někdy jí to přijde jako věčnost. Tolik se toho stalo...Z toulek vzpomínkami ji vytrhne až jeho pátrající dlaň a vzápětí plesknutí. Trochu to čekala, takže sebou jen lehce trhne a tlumeně zapřede. Jednou rukou se opře o zeď a mírně se rozkročí; dokonale se tak vystaví jeho pohledu. Ohlédne se přes rameno a slabé zachvění jí projede tělem už jen z pohledu, jakým klouže po jejím těle. Naprosto promyšleně a záměrně se přitiskne zadkem do jeho klína a zakrouží proti té bouli, která se velmi uspokojivě zvětšuje+ Mhmm...chci tě, víš to? +zapřede chraplavě a oči jí začínají pomalu nabývat ten známý, zlatavý odstín vzrušení a touhy...+ A to tak, že hned...+dodá nedočkavě, protože trpělivost nikdy nepatřila mezi její silný stránky+

[Vishous]

+Po plesknutí ji po zadečku pohladí, a když se proti němu tak krásně vystaví a vyklene. nejradši by ji opíchal hned.+ Chceš jo? vím to, ale líbí se mi, když to říkáš. Dlaní vklouzne zpátky k jejímu klínu a jen lehce prsty ji tam pohladí.+ A taky se mi líbí, když se snažíš mi rozkazovat. +Zamručí jí do ucha, v tu chvíli má kalhoty už rozepnuté a vysvobodil se z té těsnosti.+ Pořád chceš? +Otočí ji k sobě, jediným plynulým pohybem ji zvedne do požadavoné výšky, stehna pěkně kolem pasu. A pak do ní konečně vklouzne.+ Fuck! +Zakloní na okamžik hlavu. Opře ji zády o betonovou stěrku zdi, zhoupne se v bocích a přirazí. A pak znovu. A zas. A znovu.+

[Rebecca Altamirano]

Mhmm...ano, prosím...+zapřede a nedokáže potlačit zachvění, kdy ji pohladí v klíně+ Tak to ti klidně budu rozkazovat častěji...+prohodí pobaveně, ale vzápětí si ji otočí k sobě a zvedne na sebe; zareaguje zcela instinktivně, chytí se ho za rameno a nohy mu obtočí kolem pasu a nic víc není potřeba, aby se dostal přesně tam, kde ho chce mít. Zakloní hlavu a tlumeně zasténá, ten pocit jak ji vyplňuje, toho se nikdy nenabaží. Vychází mu vtříc, jak jen to jde, napichuje se na něj a nehty mu zatíná do svalů uměrně tomu, jak stoupá ta bouře vzrušení a touhy, až už to nedokáže déle oddalovat a se zasténáním, které rozhodně zní jako jeho jméno se poddá divokému orgasmu; celé tělo se jí chvěje ve slastných křečích a stahuje ho tak ještě hlouběji do sebe... Opírá se o chladnou stěnu, oči má zavřené a na rtech jí pohrává slabý, ale nepochybně šťastný úsměv.+

[Vishous]

+Drží ji tak pevně za stehna, až na nich zůstanou určitě otisky. Líbí se mu, když má na svém hebkém těle jeho značky. Přitlačí se i s ní víc na stěnu a s každým dalším přírazem se v ní ztrácí a rozpouští se v ní, jak na ně dopadá horká voda. Jakmile ji dostane tam, kde ji chce mít, poddá se tomu. Vzrušení v něm rozpoutá divokou, nespoutanou bouři, a jakmile se dostane na ten pomyslný přepad, rozbije se na miliardu malých střípků v uvolnění. Trhaně se nadechuje, hlavu opřenou o její útlé ramínko. Po chvíli trvající jen chvíli, ale přitom celý vesmír je vtáhne zpět pod proud vody. Ten z nich odplaví poslední zbytky ztuhlosti, které by snad ještě mohli mít.+ Večeře? +Snaží se si vybavit, kdy se od něj naposledy krmila.+

[Rebecca Altamirano]

+zlehka mu přejíždí nehty po šíji, na rtech pořád ten nepatrný, spokojený úsměv. Když s ní couvne zpátky pod vodu, trochu zakloní hlavu a rukou si shrne vlasy z tváře.+ Hmm, myslím, že takové nabídce ani nelze odolat...+zapřede ještě trochu ochraptělým hlasem, ale ze všeho nejdřív si přivlastní jeho rty v polibku. Je to polibek intenzivní, trochu až naléhavý, jakoby plný věcí, které neumí vyjádřit slovy. Plynule pak sklouzne přes ostrou hranu jeho čelisti, kde ho lehce kousne, prsty mu vklouzne do černých vlasů a lehkým, ale důrazným tahem ho donutí naklonit hlavu trochu víc nastranu; jazykem přejede přes pulzující tepnu na jeho krku, chvilku si uživá ten pocit života pod svými rty a nakonec konečně kůži prokousne a začne pít. Je to stejné jako vždycky, skoro okamžitě cítí, jak ji zaplavuje energie a taky vzrušení, které stále bylo jen kousek pod kůží. Tlumeně mu zavrčí přímo do rány, než se odtáhne a ještě špičkou jazyka kmitne přes ranku.+ Teď ty...+zavrní a nakloní hlavu na stranu, v jasném pozvání+

[Vishous]

+Dlaněmi sjede po křivce jejích oblin, přes hrudník, kolem pasu, až dolů k bokům. Tohohle malého pidi těla se nikdy nenabaží. Příjemný tah a krátké ostré bodnutí mu ze rtů ukradnou chraplavé zaklení a energie, co se mu prožene tělem, by rozsvítila Manhattan. Mohl by takhle stát věky, nebo se nechat vysosat do sucha a bylo by mu to fuck. Ihned jak přestane pít, cítí krátkou nespokojenost. No když vidí její výraz, je za všechny zatracený prachy na světě. To si piš! a s dravčí rychlostí, která rozhodně není lidská se zmocní jejího krku, vytáhne si ji k sobě nahoru a s něžností, která je až překvapivá prokousne kůži. Slunce. Cítí slunce, jak ho prohřívá celého zevnitř a přísahal by, že se jej může dotknout a hřát se v jeho výsluní.... Musí se donutit přestat. Okmitne ranky a lehce ji postaví na zem.+ Tak s čím ti můžu pomoct, hm? +oči mu svítí.+