Střešní byt - hlavní pokoj

[Payne]

+ještě než ráno usnula, všimla si smsky od Deana a honem odepsala. "Miluju tě. Dva měsíce se nesmíme vidět. Chybíš mi. P." Nespí moc dobře a nakonec vstane už kolem poledne. Ze všeho nejdřív si vezme vodu a ručník a zamíří do doja, kde si dá svých deset kilometrů na rozehřátí a tentokrát jí to taky pomůže utřidit si myšlenky. Rozhodla se, že ohledně Beccy a Jadea se bude snažit tvářit, že je jí to fuk. I když není. Vůbec není. Pokaždé, když zkusí pochopit, proč by někdo z něčeho tak krásnýho, dobrovolně dělal...mučení, přejede jí mráz po zádech. Ale ignorovat to? Jo, to zvládne. Pak její myšlenky plynule přejdou k jejím výletům do města. Už jí to chybí. Bude to už víc než týden, kdy byla naposled venku. A ten neklid, který pořád doutná pod povrchem, začínal být poměrně dost intenzivní. Jo. Podívá se co se děje na netu a vyrazí na lov. Ulice jsou pořád dost špinavý a je potřeba trochu uklidit. Rty jí zvlní spokojený úsměv, když vypne pás, napije se a zatímco si otírá obličej a krk do ručníku zamíří zpátky do bytu. Becca ještě spí a tak si zaleze k sobě do pokoje a s vervou se ponoří do světa jedniček a nul, ve kterém si už připadá jako ryba ve vodě. Miluje ten pocit, kdy se jí podaří prolomit firewall vyhlédnuté oběti a když v jeho počítači najde důkazy, které potřebuje. V té chvíli se pak ten neklid rozhoří v požár, který může uhasit jen dalším výletem do ulic. Dalším lovem... Po pár hodinách zavře notebook a protáhne se. Je spokojená, na další "rande" vyrazí za pár dní, maximálně za týden. Teď ale vyrazí do kuchyně, protože má hlad, že by snědla slona. Uvaří si čaj a je zrovna v půlce ohřívání večeře, když se objeví Becca+
P: +krátce na ni koukne+ Ahoj. + pozdraví, ale i za ten moment si stihla všimnout, že všechny památky na...tamto, jsou pryč. Jestli se zahojily, nebo je zamaskovala kouzlem nepozná, ale to je fuk. Aspoň, že se na to nemusí pořád dívat+
B: ahoj. +odpoví jí a ten její pohled jí neunikne. Je jí jasný, že se přes to ještě nepřenesla, ale snaží se to ignorovat. Jo, s popíráním má svoje vlastní, bohatý a dlouholetý zkušenosti. Ušklíbne se nad tím paradoxem, že snad i adoptivní děti budou opakovat chyby svých rodičů, byť nevlastních+ Dneska trénink nebude, mám nějakou práci. +oznámí ji pak, zatímco si nalije do skleničky krev; chvilku do ní kouká, trochu jakoby váhala, jestli to vypít nebo ne, ale nakonec to do sebe s povzdechem obrátí a skleničku hned opláchne a dá do myčky+ Zatím můžeš sepsat pojednání o automatických a poloautomatických zbraních, který jsme probíraly minule, jejich výhody, nevýhody, prostě všechno, co o nich víš. +podívá se na ni, ale vidí jen mírně zaujatý výraz, tak se rozhodne přidat i malé lákadlo+ A zítra ti je předvedu a dole si z nich budeš moct zastřílet. +usměje se, když vidí, jak jí v očích zahořel zájem a nadšení+
P: +ani jí nevadí, že dnes trénink nebude a jakou práci má se ptát radši nebude. To pojednání jí sice radost neudělá, ale když pak dodá, že budou z těch zbraní střílet, málem jí vyskočí srdce z hrudi+ To myslíš vážně? To je skvělý, díky moc! Tak já jdu hned na to.+culí se jak malé dítě u vánočního stromečku. Vezme si svoji večeři a čaj a odtančí do svého pokoje+
B: +jen nad ní s úsměvem zavrtí hlavou+ Po kom to jen má...+zeptá se sama sebe a vnitřní hlásek, který se jí chystal odpověď, nemilosrdně zadusí:D+

[Payne]

+následujcí dny po tom děsném fiasku jsou jako noční můra, z který se ale nemůže probudit. Chodí na tréninky, plní úkoly, které jí Becca zadá, ale je to jen setrvačnost, většina toho zápalu, který ji před tím naplňoval, jakoby někam zmizela. A přestala i se svým lovem. Ne že by toho chtěla nechat úplně, ale teď prostě cítila, že by to nebyl dobrý nápad. Mohla by udělat chybu a tomu se chtěla za každou cenu vyhnout. Neušlo jí, že i Becca si už něčeho všimla a nebylo to nic divnýho, protože sama si uvědomovala, že je často protivná, roztěkaná. A kromě toho ani neslyší, že by si s Deanem volali, což před tím dělali každou možnou chvíli, vzhledem k tomu, jak málo času měli. Ucítí na sobě její další zkoumavý pohled a rychle zase sklopí oči k různým druhům nábojů, které má před sebou a má za úkol je rozdělit do kategorií, přiřadit názvy i kalibr, prostě všechno, co o nich ví. Jenže myšlenky jí pořád utíkají úplně jinam a nedokáže se soustředit+
Payne, ty víš, že nechci vyzvídat. Věřím tomu, že když budeš mít nějaký problém, řekneš mi to. +nevydrží to už a zadívá se na ni pátravě+ Jenže už týden tady chodíš, jak tělo bez duše, jsi jak robot. Co se děje? +upře na ni vyčkávavý pohled+
+zvedne hlavu, když ji Becca osloví a podívá se na ni. Na jeden krátký okamžik, možná jen jeden úder srdce uvažuje, že to prostě vyklopí.+ Já vím. Omlouvám se. Ale...+usměje se na ni slabě+ ...pohádala jsem se s Deanem. +přizná nakonec jen část problému, i když vlastně tu hlavní.+
+zvedne obočí, protože čekala všechno možné, ale tohle ne+ Proč..co se stalo? +zadívá se jí upřeně do očí, ale Payne uhne+
Bude to dobrý. Jen drobná...neshoda. +podívá se jí znovu do očí a trochu se usměje, jakoby opravdu o nic nešlo+ Vážně. Ale díky. +usměje se na ni měkkce a pak se zase skloní k nábojům a začne na lístečky k nim psát názvy a přiřazovat je. Dokonalý způsob, jak říct, že debata skončila.+
Tak jo. Ale kdyby sis to rozmyslela...jsem tady. +povzdechne si, dotkne se lehce jejího ramene a vrátí se ke stolu ke svýmu notebooku. Tolik k rodičovským schopnostem dvousetleté upírky:D+

[Payne]

+s tichým prásknutím se objeví zase doma a přestože uplynulo několik hodin, přijde jí, jakoby to bylo pár minut. Žilami jí stále proudí adrenalin a taky vztek a frustrace; začne přecházet po obýváku jako tygr v kleci, cítí na sobě Beccy pohled a ví, že čeká na její reakci. Nakonec už to nevydrží, zastaví se a probodne Beccu zuřivým pohledem+
Udělala jsi to schválně? Vědělas, že už tam nejsou všichni a že tam jsou mrtví?! +není to ani moc otázka, odpověď si přečte z Beccyina prázdného výrazu+ Proč sakra?! Proč jsme tam nešly dřív? +rozhodí rukama zoufale a odvrátí se+
+bezeslova ji pozoruje a uvědomí si, že tahle lekce opravdu přijít, i když z toho nemá radost. Brát iluzi superhrdinství šestnáctiletý sociopatce není žádná zábava. Ale je to nutný. Čím dřív si to uvědomí, tím dřív se s tím srovná+ Nevěděla jsem to jistě, ale tušila, jo. +přikývne pomalu+ Ti mrtví ale nebyli ti stejní, co připluli tou lodí. Byli z některé předchozí a jejich těla tam nechali schválně, aby zlomili odpor ostatních. +odmlčí se a zadívá se na ni+ Nemůžem vždycky zachránit každýho, Payne. Cesta, kterou sis vybrala, bude posetá mrtvými, které zabiješ, ale hlavně těmi, které nedokážeš zachránit. +vidí, jak pevně svírá rty, nelíbí se jí, co slyší, ale je to nutné. Schválně tuhle lekci uspíšila, vzhledem k tomu, jakou mstitelskou kariéru rozjela. S tím ji zatím konfrontovat nebude, pořád čeká, že jí o tom řekne sama i když tomu moc nevěří. Tohle je prostě úplně strašný období dospívání.
+poslouchá ji a nejradši by se hádala, obvinila Beccu ze spousty hnusných věcí, ale v hloubi duše ví, že má pravdu. A kromě toho už ji samotnou napadlo, že ta mstitelská mise, kterou rozjela jí v budoucnu nebude stačit na to, aby se uživila a poprvé začala uvažovat o tom, jak praktičtěji využít to, co se naučí. Nad tím se ale zamyslí později.+ Já vím, ale...ale...+začne a pak potřese hlavou, protože vlastně není co na to říct.+
Vedla sis dobře, Payne. +usměje se na ni a myslí to vážně+ Zvládla jsi to, ustála jsi i to špatný, co může přijít. Jsem na tebe hrdá. +podívá se jí do očí+ Běž si odpočinout.
+ač má z toho všeho smíšené pocity, Beccyina pochvala ji zahřeje a musí se usmát+ Díky. +řekne jen prostě a přikývne. Až teď si uvědomí, jak je unavená, adrenalin opadl a zůstalo jen vyčerpání.+ Dobrou noc. +popřeje Beccy a zmizí u sebe+
Dobrou. +dívá se za ní a je jí trochu smutno, ale zároveň je na ni opravdu hrdá. Vzpomene si, jak na tom byla, když ji přivezla do Masyafu, její zranění, strach a hrůza v jejích očích pokaždé, když se v její blízkosti ocitl nějaký muž. Jo, ušla dlouho cestu a změnila se téměř k nepoznání.+ No jo, moje holčička už opravdu vyrostla. +řekne si tiše pro sebe a zamíří do své ložnice+

[Rebecca Altamirano]

+zaparkuje před Guns a přemístí se nahoru do bytu. Jen krátce nahlédne do pokoje k Payne a musí se slabě usmát, když vidí, že spí. Potichu zase zavře a zamíří k sobě. Osprchuje se, pak si vezme notebook a zaleze si do postele. Když zkontroluje maily, všimne si zprávy od svého realitního makléře. Už skoro zapomněla, že ho pověřila úkolem, najít jim vhodný byt tady v New Yorku. Tady je to sice fajn, ale není to...domov. Otevře si odkaz a když si prohlédne fotky ví, že už hledat nemusí. Je to dokonalý. Hned napíše odpověď, že to bere a ať připraví na odpoledne kupní smlouvu. Odloží notebook na stolek a po chvíli usne+

+probudí se kolem poledne a cítí se docela dobře, hlavně se ale těší, až řekne Payne o stěhování, je si jistá, že bude nadšená. Vstane, dá si rychlou osvěžující sprchu, oblékne se a zamíří do kuchyně, kde si z ledničky vezme amonovu specialitku, naliije si k snídani a usadí se na gauči. Netrvá to dlouho, když se otevřou dveře a objeví se Payne, pořád trochu roztomile pomačkaná.+
Ahoj. +usměje se na ni+ Vyspinkaná? +uculí se+
Ahoj, Bí. Jo, docela jo. +usměje se a zapne rychlovarnou konvici. Připraví si oblíbený hrneček s nápisem "Nikdy nestůj mezi mnou a mým kafem." Zatímco se vaří voda, vyndá z lednice mléko, nasype si do hrnku kafe a pak ho zaleje vodou. Je na ní vidět, že je trochu nesvá, kouše se do rtu a po očku ji sleduje+ Chtěla bych ti něco říct...+řekne najednou, vezme si hrnek a sedne si ke stolu, kde chvilku upírá oči do desky+
+zvědavě zvedne obočí a zkoumavě se na ni zadívá. Tuší, co se asi dozví a velmi si dá záležet na tom, aby to nedala najevo+ Ano? Tak do toho, poslouchám...+usměje se jen povzbudivě+
+chvilku se ošívá, ale pak odhodlaně vzhlédne a zadívá se Bí do očí+ Je to asi třičtvrtě roku, co jsem s něčím začala. +začne trochu neurčitě+ S něčím...trochu nebezpečným...+dodá a koukne na ni, jak se tváří+
S čím, Payne? Co děláš? +zeptá se tiše a pátravě se na ni zadívá+
+chytí se do Beccyných tmavých očí a trochu se jí zadrhne dech v hrdle. Pak se ale zhluboka nadechne a aniž by uhnula pohledem, konečně to řekne+ Zabíjím lidi, Bí. Ti pedofilové po městě...to je moje práce. +přizná tichým, ale pevným hlasem a jen trochu pevněji sevře v dlaních hrníček. Neví, co vlastně může čekat, takže se snaží připravit na všechno.+
+bezeslova ji pozoruje a musí se dost hlídat, aby nedala nijak najevo, jak je na ni hrdá. Sice to trvalo, ale přiznala se a přestože riskovala a to hodně a v mnoha směrech to bylo velmi špatné rozhodnutí, chápe ji. Ví, proč to musela udělat a ví i proč to dělá dál.+ Jsem ráda, že jsi mi to řekla, Payne. +řekne po chvíli tiše a pousměje se nad jejím překvapeným pohledem+
+čekala všechno možné, ale tohle asi ne. A pak j to dojde+ Věděla jsi to? +zeptá se poněkud nevěřícně+ A přesto jsi mi to nijak nezatrhla? +to ji překvapí asi nejvíc+
Vím to pár týdnů, možná měsíc. +přikývne+ Jednou jsem tě sledovala. +dodá a jejímu šokovanému výrazu se usměje+ Chci abys věděla, že to nebylo moc rozumný a je to nebezepčný. Nevím, jestli si vůbec uvědomuješ, kolik věcí se mohlo podělat. +upře na ni tvrdý pohled, ale pak se pousměje+ Jenže zároveň jsem sama viděla, že neděláš chyby. Precizní práce. +skryje úsměv, když si všimne potěšeného zrudnutí+ Nicméně...jistě si uvědomuješ, že to nemůžeš dělat do nekonečna. Jde po tobě policie a už se zapojili i federálové. O sériový vraždy je vždycky velký zájem. +ušklíbne se+
Tedy. Díky. +vůbec neví, jak reagovat, rozhodně nečekala, že to bude probíhat zrovna takhle. ale rozhodně se nezlobí+ Jo, já vím. +přikývne+ Bí...tohle je důvod, proč jsem se pohádala s Deanem. Viděl mě. +přizná pak tiše+ Sice už spolu mluvíme, ale...není to, jako...předtím. +povzdechne si a podívá se na ni s úzkostí v očích+
Napadlo mě to. +přikývne+ Ale poradit ti v tomhle nemůžu, kotě. +potřese hlavou+ Jsou jen dvě možnosti. A vím, že víš jaký...+podívá se na ni vážně+
Jo, vím. Buď se s tím srovná, nebo...+trochu roztřeseně se nadechne+ ...nebo ne.
+jen přikývne, protože na tohle nejde nic moc říct. Chvilku ji pozoruje, jak tam sedí, jak hromádka neštěstí a usoudí, že pro tuhle chvíli křížový výslech stačil+ Mám pro tebe novinku. +ozve se tajemně a v očích jí zajiskří+ Jak by se ti líbilo bydlet na Manhattanu? +uculí se+
+vzhlédne, když tak najednou změní téma+ Jakou...cože? +vykulí na ni oči a pak se začne usmívat jako cvok+ To si piš, že líbilo! Kdy se stěhujem?
+zasměje se+ Sbal si, co chceš, jedeme hned. Kupní smlouva a můj maklř tam na nás už čeká. +sama se zvedne a pobaveně sleduje, jak vyskočí a během deseti minut je připravená+ Tak vzhůru do novýho domova...+uculí se, přemístí je dolů, kde nasednou do Agery a vyrazí k jejich novému bytečku+

[Rebecca Altamirano]

+když tam tak sedí v tom tichu, které je jenom v kostelích a studená kamenná zeď ji chladí do zad, musí si neochotně připustit, že je docela utahaná. Posledních pár hodin jí dalo zabrat víc, než si uvědomovala a to nejen fyzicky, ale i magicky. Takže když Jade promluví, není si jistá, kolik času už uběhlo od chvíle, kdy za sebou Patrick zavřel dveře. Mohlo to být deset minut, ale klidně i deset let. Kdoví ví, sakra. Pootočí hlavu, aby na něj viděla a zvedne koutek ve slabém náznaku úsměvu.+ Nemám tušení, co bych tím měla naznačovat, ale v tuhle chvíli mi to je asi dost jedno. +konstatuje a přinutí se vstát; když se o to samé začne pokoušet Jade, jen ho zdánlivě lhostejně pozoruje, ale je připravená ho případně podepřít, protože riziko, že si potrhá její úhledný stehy, přece jen nějaké je. A když vidí všude tu krev...páni, vážně jí bylo tolik? Teprve teď jí asi naplno dojde, jak málo tentokrát opravdu chybělo, aby to už nerozchodil. O tom, co za odezvu to v ní vyvolá, ale odmítne byť jen přemýšlet.+ Jo, to asi potřebuješ. +pousměje se trochu, no když jí oznámí, že přemisťování je na ní, trochu se zarazí. Pár vteřin přemýšlí, kam ho sakra v tomhle stavu může dopravit, ale možnost je vlastně jenom jedna. Takže když se jí chytí za předloktí, sevře pro změnu ona to jeho a přemístí je do Guns. A jen doufá, že to zvládne, aniž by sobě, nebo nedejmerlin jemu, způsobila ještě navíc odštěp:D+

+po pár vteřinách dusivé temnoty se objeví v jejím bytě v Guns; chvilku počká, než si je jistá, že sebou Jade nesekne a pak ho pustí.+ Kde je sprcha víš. +poznamená s nepatrným úšklebkem a sama zamíří k baru, odkud hned vyloví flašku něčeho vysokoprocentního, protože má dojem, že to potřebují oba. Ona teda určitě:D Nalije skleničku sobě i jemu, jeho postaví na konferenční stolek a se svou se usadí na gauči, kde zatím hodlá vymyslet, jak a komu dá vědět, kde šéfika najdou:D+

[Jade]

+když se objeví v guns, sevře čelisti pevnějc, aby to ustál. Přemístění fakt ještě nikomu na žaludek dobře neudělalo. Když se ale znova nadechne, už zase vidí ostře, a je si svojí rovnováhou poměrně jistej. Zvedne koutek v úšklebku, kterej potvrdí, že velmi dobře tuší, kde je sprcha, a obočí mu nepatrně vystoupá výš, Dneska se sprchuju sám? Zavře za sebou dveře od koupelny a v zrcadle zhodnotí, že vypadá vážně tak trochu jako živý promo k Ripper street. Takže začne tím, že svoje zbraně vyskládá na umyvadlo a sloupe ze sebe kalhoty, který k němu pomalu přisychají. A pak prostě pět minut jenom stojí pod sprchou a nechá na sebe dopadat horkou vodu. Teprve když mu z vlasů steče krusta a kůže přestane lepit krví, donutí se vodu vypnout a vylézt ze sprchy, a v zrcadle zkontrolovat svoje rány a modřiny. Většina menších oděrek už se magicky zahojila a z těch hlubších jsou růžový jizvy; jeho putovní tetování se zatočí ve spirále kolem zašité rány na krku, která na dotek ještě nějakou dobu bolet bude. Stehy jsou ale pravidelný a pečlivý, a už teď cítí, jak léčivá magie ze všech lektvarů, co do sebe narval, zarputile pracuje. Speaking of, z kalhot vytáhne ještě jeden lektvar na povzbuzení a dopřeje si ho. Možná je to placebo, ale má dojem, že ho začíná cítit hned jak polkne. Symbol na prsním svalu je pod jeho prsty chladný a naprosto nevinně nehybný, jako kdyby takhle vypadal odjakživa, ale tu horkost a pálení, když se upírčina magie připojila k jeho, tu si nevymyslel. Uloží si tu myšlenku do kategorie "Prozkoumat později", a pár rychlými kouzly zprovozní svoje kalhoty zpátky do nositelnýho stavu a natáhne si je. Pak z jejich útrob vysvobodí svůj telefon, odepíše na pár zpráv a seznámí se s nejnovějším stavem věcí. Jo, když se věci serou, tak rovnou v zástupu.
Když vyjde ven, vlasy má ještě vlhký a sem tam mu z nich po holý kůži steče zbloudilá kapka až k okraji kalhot, ale už je čistej, oči má jasný, a jeho předchozí stav prozrazuje jen zašitá rána na krku, pár oděrek a jizev a několik modřin na trupu, který ignoruje. Chová se ke svýmu tělu jako k efektivní zbrani, a přesně tolik od něj taky očekává. Vezme si sklenici očividně určenou pro něj a zhluboka se napije+
Takže kdo přijde první? +poznamená, když polkne a vychutná si pálení, co mu sklouzne až do žaludku+ Počítám, že nám drobný náhodný žhářství u ostatních pijavic asi jen tak neprojde. +ušklíbne se trochu a strčí si mezi rty cigaretu a musí si přiznat, že se na ni těší jako už dlouho ne. Pohyblivý tetování na ni lehce zvědavě vykoukne zpoza jeho ramene+ A kromě toho... +oči mu pokryje tenká vrstva ledu+ ten sráč zdrhnul. A stoprocentně jde přímo za svojí zabijáckou hračkou. +protáhne nebezpečně klidně, ale v očích mu blýskne cosi mrazivýho+

[Rebecca Altamirano]

+na ten jeho všeříkající pohled jen přimhouří oči a zatímco se sprchuje, pečlivě ignoruje šumění vody, které slyší i přes zavřené dveře. Najde v mobilu číslo, nebo spíš skyrté číslo, z kterého jí volal Tyler, ale než stačí něco pořádnýho vymyslet, dveře koupelny se znovu otevřou a Jade vyjde ven. Pomalu pohledem sklouzne po jeho těle, chvilku pozoruje kapku vody na její cestě dolů, než se znovu vrátí k jeho očím. Krátce ještě zkontroluje čerstvě zašitou ránu, ale vypadá dobře a pak se zájmem ulpí na "zvědavém" tetování.+ Těžko říct. Ale myslím, že už ani širší zubatý veřejnosti neunikne fakt, že jsme spolu sejmuli dalšího bosse. +poznamená poměrně nezúčastněně. Pravdou ale je, že jí to už chvíli taky dělá trochu starosti.+ Jo. Zdrhnul. +souhlasí a navzdory vážnosti situace nedokžáe potlačit slabý úsměv, za který může právě to "něco" marzivýho, co čas od času může zahlédnout v jeho očích.+ Řekla bych...že všichni mají zadky stažený strachy. +protáhne a ani se nesnaží skrývat, jakou z toho má radost. Zvedne svou skleničku a napije se, zamyšleně přivře oči a okraj sklenky zlehka opře o spodní ret+ Pokud ulovíme i Warricka a to malý monstrum...budeme na seznamu "k eliminaci" v top ten. +trochu se ušklíbne+ Tedy...já tam už nějakou dobu jsem a ty docela určitě taky. +zvedne koutek pobaveně+ Ale teď nejspíš pokočíme do top five a navíc na společný řádek. +úsměv se jí rozšíří a pohodlně se na gauči opře+ Co říkáš, na takovou popularitu? +nakloní trochu hlavu nastranu a oči jí pobaveně zajiskří+

[Jade]

+když se vrátí pohledem k jeho očím ze svý cesty dolů po jeho těle, setká se s poněkud pobaveným výrazem a lehce nadzvednutým obočí á la utři si slinu+ Oči mám tady nahoře. +poznamená s úšklebkem. Zamyšleně poválí sametovou tekutinu po jazyku a vychutná si ji s očima upřenýma do jejích, jako by si vychutnával spíš ji+ No, teď už víme, koho hledáme. takže vysledovat ho bude mnohem jednodušší. +přimhouří oči skoro s potěšením+ Ohromně lichotivý, skáču blahem. +protáhne sarkasticky+ Nicméně taky poměrně nebezpečný. +dodá pragmaticky+ Nebudou chtít čekat, až na ně přijde řada. Zaútočí první. +zvedne k ní oči+ to bych aspoň udělal já. +ušklíbne se trochu, přejde k oknu a zadívá se ven, kde jsou částečně vidět světla města+ A očistit New York od všech pijavic je trochu moc ambiciozní i na mě. +zvedne lehce koutek, vrátí se do pokoje a chopí se lahve, aby si dolil. Dlaní se opře o opěrku gauče za ní a skloní se k jejímu uchu, zezadu zpoza gauče+ I když je to nepochybně... hodně lákavá představa. +protáhne tiše, hlas mu sklouzne níž, do tý tóniny, která způsobuje husí kůži, v jeho teplým dechu je cítit bourbon+

[Rebecca Altamirano]

+nijak zvlášť jí nevadí, že byla při tom očumování přistižena+ Všimla jsem si. +zvedne koutek v úsměvu a před tím jeho upřeným pohledem neuhne, jen úsměv se jí trochu rozšíří, skoro jakoby myslela na podobný věci+ Mhmm, myslím, žes to předestřel celkem přesně. +přikývne souhlasně a napije se. Sleduje ho pohledem a když se ocitne za ní, odolá nutkání otočit se taky. Místo toho zůstane jak je a dopije svou skleničku. Ostře si ho uvědomuje za sebou a když se opře o opěrku těsně vedle ní a skloní se, na chvilku možná i zadrží dech.+ Velice...lákavá. +zapřede tlumeně a trochu pootočí hlavu, takže se rty zlehka otře o jeho tvář+ Nějaký plán? +zeptá se pořád stejným tónem, jakoby se ptala na úplně jiný plány+

[Jade]

Očividně. +okomentuje její všímání a lehce natočí hlavu na stranu, užíváš si výhled?+ Mám to ve zvyku. +ušklíbne se trochu a sevře skleničku o něco pevnějc, vnímá vůni její kůže a pořád ještě krve, která na ní ulpěla, je to zvláštní parfém, ale působí tak nějak patřičně. Když stiskne zuby, hrana čelisti mu pod jejími rty vystoupí trochu výrazněji skrz kůži, a druhou rukou jí sklouzne vzadu na krku, a dopředu na hrdlo, dvěma prsty si přitom její čelist přidrží v tomhle úhlu, nijak pevně, ale dostatečně výmluvně+ Nic konkrétního... +zvedne lehce koutek, tak blízko jejím rtům, že to skoro může cítit+ Chceš snad převzít iniciativu? +podtón jeho hlasu zavibruje pobavením, a potočí tvář k ní, takže může špičkou jazyka zachytit kapku bourbonu, co jí uvízla v koutku+