Ložnice

[Victoria]

no, mohla sem je sbalit, možná s nima chvilku spát, ale myslím, že podceňuješ, jak strašně moc sem divná a ukňouraná a nesamostatná a závislácká. +zazubí se+ a ty seš děsně výjimečnej a s tebou si trošku připadám výjimečná taky. +pousměje se+ já fakt nechápu, žes nebyl zadanej, když sme se potkali. +uculí se+

[Byron]

Víš, sem tak trochu sobeckej, když se mi líbí, že jsi na mě trochu závislácká, páč pak nemám takovej strach, že tě ztratím. +koukne na ni provinile+

[Victoria]

+musí se uculit, nejdřív trošku a pak děsně moc a pak mu dá pusu+ já nikam nejdu, to ani nejde. +usměje se+ ale až mě budeš chtít nechat, tak zapláčeš, protože já budu strašně vyvádět a pak umřu. +zazubí se, ale dělá si srandu jen napůl. máš mě úplně celou, všecko, co jsem, je tvý, ve tvejch rukách. +usměje se a dá mu pusu do dlaně+ takže mě taky můžeš děsně snadno rozbít. trošku mě to pořád děsí, abych byla upřímná. +uculí se+

[Byron]

Já tě nemůžu nechat, to bych umřel taky, kočko, to je přece jasný. +uculí se na ni a přitulí ji k sobě+

[Victoria]

neumírej, jo? +usměje se a stulí se u něj do klubíčka+ já myslím, že se v tom lepšíme. trošku míň se v tom tlučeme, teda aspoň já. Trošku víc ti věřím, trošku míň se stydím, trošku víc ti dovolím k sobě. +přitiskne mu na chvilku rty na ty jeho, a dá mu pusu+ měli bysme to nějak vyvážit, aby to nebylo tak sentimentální. +zazubí se+ řekni mi radši něco, co ti na mně vadí. +uculí se

[Byron]

Já tu budu vždycky pro tebe. +usměje se na ni a pohladí ji po tváři+ jo? to chceš slyšet? +zasměje se+ Vadí mi, že mě od sebe občas odstrkuješ, ale ještě víc mi vadí., že nevím, jak ti zrovna v dané chvíli pomoct.

[Victoria]

jo, je to jako bug report, když je v appce nějaká chyba, tak se nahlásí, a pak e pracuje na jejím odstranění. +uculí se+ jo... já vím, že to dělám. +přikývne+ jen jsem někdy tak hrozně moc overwhelmed, že tě k sobě pustit nedovedu. +usměje se omluvně+ nevim jak, cítím se děsně a strašně se nesnáším a mám pocit, že si potřebuju potvrdit, že ty to tak máš taky, že to co mi napovídá můj rozbitej mozek, že mě opustíš a vysměješ se mi a že mě budeš nesnášet a pohrdat mnou, že to je pravda. a potřebuju se o tom přesvědčit. +pokrčí rameny+ nesnáším se v tu chvíli tak moc, že nedokážu přijmout, že na mě chceš bejt hodnej, protože to přece nemůže bejt možný. a mám chuť ti ublížit, abys taky cítil aspoň trochu toho hnusu co já. pač jseš báječnej, seš světlo a všechno hezký a dobrý a já mám chuť to zkazit, rozbít, zničit, nakazit. protože sem přece toxická. +pousměje se a schová mu obličej do kůže+ a když sem v tom, neumím přemejšlet logicky. a ty ani nemůžeš vědět, co máš dělat, protože já to taky nevím, protože nejde nic udělat, není to jako počítačová hra, kde tím správným tahem vyhraješ, je to... prostě hnus. můžu jen počkat, až to přejde. není tvůj úkol mě spravit, víš, to žejo? +usměje se+

[Byron]

Ale mě to jenom děsně mrzí, že ti nedokážu pomoct. Promiň kočko, jsem na to asi moc primitivní. +koukne na ni omluvně+ Vím, že je to složitý a jsem úplně blbej. +vydechne+

[Victoria]

ty mi ale přece strašně moc pomáháš. +usměje se+ vážně, jenom to, že se mnou seš, mi pomáhá hrozně moc. všechno, co pro mě děláš. pro nás. +vtiskne mu pusu na rameno+ já jenom nechci, aby sis myslel, že to je na tobě. já se musím snažit sama, nikdo druhej mě nemůže spravit. +uculí se+ můžeš mi pomáhat a podporovat mě, a to děláš víc než dost. ale nemůžeš to odžít za mě. +usměje se na něj+ netrap se kvůli tomu, prosím tě. +pošeptá mu do rtů a pěkně ho políbí+

[Byron]

Já tě vždycky budu pomáhat a rozmazlovat tě, porotože jsi nejlepší a miluju tě. +políbí ji, láskyplně a usměje se+