The World

[Jade]

To my moc nevěříš. +ušklíbne se trochu na to "sám a umřít". Nakloní hlavu trošku na stranu a sleduje to ochladnutí+ Jo. Ale já nebudu zkoumat, kdo přesně to byl. +upřesní svoje slova a hledá v jejích očích cosi konkrétního. Pravda je, že doteď, když spolu zabíjeli upíry, šlo o velice konkrétní osobní pomstu. A to je přece jenom trochu jiný. Jeho instinkty mají tendenci se stavět proti tomu nechat se přemístit, ale podvolí se tomu, a když se objeví vedle, pořád ještě těsně u ní z přemístění, skloní se k jejímu uchu+ Za patnáct minut tady. +protáhne tiše, tím tónem, kterým jí obvykle říká úplně jiný věci; a svým způsobem tohle vlastně taky je společnej tanec, i když trochu v jiným slova smyslu. Velení převezme jaksi automaticky; sice má na sobě víc stříbra, než prodavačka v pandoře, ale tohle bude přece jenom chtít trošku těžší kalibr. Takže je potřeba zaskočit trošku up the accessories game. Nečeká na odpověď a přemístí se. Jeho obvyklá výbava je nachystaná na svým místě, takže se ozbrojí rychle, efektivně, vybalí všechny svoje oblíbený vychytávky a do poslední volných míst v opasku nastrká pár lektvarů a dva rovnou nalije do sebe. Potřebuje být v naprosto top formě a využije veškerou pomoc, co má k dispozici. Přepočítá si UV granáty a ujistí se, že má všechny zbraně nabitý tříštivýma kulkama s tekutým stříbem, a na záda si připne pouzdro s mačetou se stříbrnou příměsí, která se mu osvědčila už v Egyptě. Na levým předloktí si utáhne malej příruční plamenomet a na druhým rozkošnou věcičku, která na povel střílí postříbřený šipky. Na moment zaváhá, a pak to vezme ještě přes jednu zastávku, a vezme s sebou nejčerstvější tělo, načež se přemístí zpátky, s minutovou rezervou, akorát čas si zapálit. Čeká na upírku na střeše, a tep má klidnej, pravidelnej; připravenější už nebude. Pomalu si vychutnává poslední cigárko před bojem, dívá se na světla města a všechno v něm je nachystaný k boji, napružený a připravený, magie v něm hladová a elektrizující, skoro ji cítí na konečcích prstů+

[Rebecca Altamirano]

To není o důvěře. +zavrtí hlavou+ Tam bych ani já nešla sama. +přizná lehce a pokrčí rameny+ Bezva. Tak nezkoumej. +odvětí lhostejně; trochu ji překvapí, že nijak nedržkuje ohledně toho, že si dovolila je oba přemístit, ale když to nezmíní on, tak ani ona:D+ Prima, za patnáct minut...+vydechne a pak je najednou sama. Pomalu se nadechne a vydechne a přemístí se do Guns. Vezme si několik krabiček R.I.P. nábojů, ve stříbrné dum-dum úpravě; tlačné dýky na zápěstí, dlouhou armádní na stehno a nakonec si na záda pověsí saya s katanou. Přesně o patnáct minut později se přemístí zpátky. A no jasně, že on už tam je. Odolá pokušení protočit oči a dojde k němu. Neujde jí elektrizující chvění magie v jeho těsné blízkosti. Většina lidí by si toho asi nevšimla, ale ona není většina a jeho magii zná už tak dobře, že se nemusí ani nijak zvlášť soustředit.+ Takže...máme plán, nebo budeme improvizovat? +zvedne se zájmem obočí a opře se ramenem o zeď+

[Jade]

+když se tam becca s tichým prásknutím přemístění objeví, ještě jednou s potáhne z cigarety a pak vajgl zahodí na zem a ještě v letu ho nechá zmizet+ Chci zjistit, co se to tu kurva děje. Pořád je to skoro stoprocentně past. Takže ideálně dostat se k někomu, komu se dají klást dotazy. +ušklíbne se, a jeho lehce pobaveně zvednutý obočí okomentuje fakt, že nechává plánování na něm+ Takže když se začne něco srát, vypadneme. +dodá nekompromisně. Nechat se oddělat můžou i jindy+ Snaž se nepřiplíst se mi do rány? +zakončí stručný plánování, velká spousta jeho zbraní může vážně ublížit i jí, když si nedá pozor. A pak se mu koutek zvedne v polovičním úšklebku. Těší se+ Let's dance. +protáhne, chytne ji za předloktí a bez ptaní je přemístí. Elegantní budova uprostřed luxusnější části Manhattanu, u který se objeví, působí poměrně nevinně, možná lehce nepřístupně, ale to ty domy na Upper East Side tak trochu všechny. V obranách zaznamená pár mudlorepelentních kouzel, ale nijak zásadní množství magie dům neobklopuje. Úkosem se podívá na Beccu a zamíří rovnou k dvoukřídlým vratům budovy, není čas ztrácet čas. Cosi v jeho postoji se změní, jako kdyby byl napjatější. Podívá se rovnou do bezpečnostní kamery u vchodu a aniž by přerušil oční kontakt s čočkou, lehce se ušklíbne a vlnou magie vrazí do dveří a doslova je tak vysadí z pantů. Dřevo s ohlušující ranou dopadne na zem a ještě kousek popojede, slabé obrany kolem domu lehce zavibrují a povolí. Knock knock. Úkosem si vymění pohled s Beccou; oba vědí, co to znamená - přítomnost mága, kterej ještě nechce dát najevo svoji sílu. Sáhne nad rameno pro mačetu, a prostě vkráčí dovnitř, magie se kolem něj trochu hladově zavlní. Vstoupí do elegantně upravené, moderní recepce; výtah, mísa s mentolkama a kožený gauč; slečna za pultem vyskočí na nohy, ale než má čas se jí věnovat, vrhnou se na něj zpoza dveří dva členové zubatý ochranky a další tři skočí z druhý strany po Bí, a mačeta může začít zpívat. Překročí ležící tělo a zamíří k pultu; natáhne ruku a z udělátka na nadloktí vystřelí v rychlým sledu tři šipky s postříbřenou špičkou, a efektivně ji přišpendlí ke zdi za recepcí, do každýho ramene jednu a tou třetí jí přerazí hrudní kost+ Který patro? +protáhne tázavě, na což mu mladá upírka jen cosi zachrčí, jak jí vlastní krev plní plíce. Jade nespokojeně mlaskne+ Zákaznický hodnocení služeb nebude nic moc. +oznámí jí napůl pobaveně. Přehodí si mačetu do levý ruky, vytáhne z pouzdra zbraň a bez dalších okolků ji střelí mezi oči. Upírka vykřikne, a pak se prudce rozječí, když jí kulka v hlavě vybuchne a lebkou se jí rozlije stříbrná kapalina. A pak... ječet přestane.
Otočí se na Beccu, nějak nepředpokládá, že by měla problém zbavit se svojí porce předvoje, a dojde ke dveřím od výtahu. Nikam jinam tady ostatně ani jít nejde, a naproto bez mrknutí zmáčkne tlačítko. Rty mu zvlní úšklebek, jak tam tak stojí, oba lehce od krve, v naprostým tichu, až na neutrální recepční hudbu a tichý odkapávání krve mrtvý recepční. Rozkošný. Jeho zostřený smysly zachytí příchod další várky ochranky těsně předtím, než do haly doopravdy vrazí, a v tom se před nimi otevřou dveře výtahu, Jade v klidu nastoupí, zmáčkne tlačítko pro zavření dveří, a z opasku si vezme jeden z UV granátů, zkušeným pohybem ho odjistí a pošle ho po zemi ven z výtahu, jen asi vteřinu předtím, než se dveře zavřou prvnímu z upírů před nosem. Následná detonace kabinou lehce otřese, a kulervoucí jekot popálených upírů se za nimi nese ještě tak dvě patra a podle toho, jak mu koutek rtů poněkud krutě vystoupí vzhůru, ho ten zvuk poměrně těší. Není těžký odhadnout, kam by měli jet; tisíciletý pijavice mívají smysl pro teatrálno poněkud vyvinutější, než pragmatismus, takže prostě zmáčkne nejposlednější tlačítko. Je celkem jasný, že takhle snadný to nebude, ale to neznamená, že si to tak trochu neužívá. Podívá se bokem na Beccu a oči mu pobaveně blýsknou, evidentně si pořád pamatuje na jejich poslední výtahovou epizodu. Že nejsou sami by nejspíš bez smyslovýho upgradu ani nezaregistroval, ale takhle to tlumený žuchnutí na střeše výtahový šachty uslyší, i když jen tak tak. Mačetu nechá v pouzdru, v tak stísněným prostoru by nejspíš ublížil sám sobě. Jeho tušení se vzápětí potvrdí, když se čtvercový dvířka ve stropě šachty prudce otevřou, a pijavice začnou skákat dovnitř. Magie mu zajiskří na kůži a úšklebek, kterej věnuje Becce těsně předtím, než se pustí do boje, by slabší povahy mohl označit za maniakální+

[Rebecca Altamirano]

Ok, to by šlo. +akceptuje plán s lehkým úšklebkem a když si ji přitáhne blíž, v očích jí zablýskne a nechá se přemístit. Když se objeví před budovou, rychle ze sebe setřese přemístění a pozorně se rozhlédne; drží se půl kroku za Jadem, kousek nalevo. Nad tím, jak vyrazí dveře zvedne lehce obočí a rty jí zvlní studený úsměv. Vejde dovnitř a než stačí patřičně ocenit interiér, vrhne se na ně ochranka. Ve zlomku vteřiny má v ruce katanu a bez váhání se pustí do tance. Ti tři ale nejsou žádný problém, ne pro ni. A ani pro Jadea, očividně. Zabodne katanu do posledního krvesaje, až mu špička vyjede zády. Dívá se mu do očí, zatímco s ní pootočí o stoosmdesát stupňů a pak ji prudce vytrhne. Udělá krok zpátky, aby jí obsah jeho břišní dutiny nepadl na boty, obejde ho a vypadá to, že se ani nezadýchala. Se zájmem sleduje Jadovy vyslýchací metody a trochu se ušklíbne. Zdá se, že dnes tady za dramaqueen vyjímečně nebude ona:D. Dojde k výtahu a opře se ramenem vedle přivolávacího tlačitka; ona je slyší o trochu dřív a otočí hlavu příslušným směrem.+ Další společnost...+poznamená nevzrušeně, nastoupí do výtahu a sleduje, jak se jim dveře zabouchnou před nosem a vzápětí jim zajistí soukromý solárko.+ Moc pěkný hračky. +ohodnotí to s nepatrným úsměvem na rtech a v očích jí trochu zajiskří; jo, na výtahy si dobře vzpomíná. Nadechne se, jakoby k tomu ještě měla nějakou poznámku, ale pak místo toho vzhlédne ke stropu a než něco stačí říct, už na ně prší další pijavice. Dlouhá dýka jí skočí do ruky skoro sama a pak nastanou jatka na třech čtverečních metrech. Někdo by možná čekal, že v tak stísněném prostoru se pozabíjí navzájem, ale to by čekal marně. Cesta může trvat maximálně minutu, ale když se výtah zastaví a dveře se s cinknutím otevřou, na bílou mramorovu podlahu tiše vyteče kaluž krve a pár metrů před nimi stojí tři dlaci, velikosti menších poníků; hyena, leopard a vlk. Vymění si s Jadem krátký pohled a teď se trochu maniakálně usměje ona+ Někdo asi přijde o domácí mazlíčky...+poznamená s úšklebkem a s dýkou v ruce se vrhne do akce. Hyena a vlk se okamžitě vrhnou po ní; nejdřív po ní skočí hyena, vzduch prořízne divoké zachechtání a mohutné čelisti jí sklapnou pár centimetrů před obličejem. Uskočí stranou a hyenodlak setrvačností vrazí přímo do zavřených výtahových dveří, které se nárazem zdeformují. Omráčí jí to, ale hned vzápětí se na ni vrhne vlk. Ještě ve skoku se jí povede chytit ho za kožich a prudce jím mrští na hyenu, která se už zvedá. Ví, že každého zvlášť zvládne, ale pokud zaútočí oba najednou, bude to o dost těžší. Slyší, že Jade bojuje s leopardem a spolehne se na to, že to má pod kontrolou.Vlk se vzpamatuje rychleji a zaútočí znovu. Utrží několik kousnutí, než se jí povede sevřít ho kolem krku a začne ho škrtit. Jenže to už se oklepala i hyena a chystá se ke skoku. Ví, že to nestihne a tak se rozhodne zkusit něco, co by mělo fungovat hned. Nakloní se blíž, upřeně se dívá hyenodlakovi do očí a pak jí ze rtů splyne slovo moci+ Hesaad...+moje. Hyena a vlk v jejím sevření znehybní; nevšímá si bolesti, které jí použití slova moci způsobilo a vysloví i druhé+ Amehe...+poslechni; má pocit, že se jí krev změnila v lávu a propálí se skrz kůži na povrch, ale zvládne to.+ Stačí. Půjdete se mnou. +poví jím trochu ochraptělým hlasem a pomalu vlka pustí. Ten se trochu vratce postaví na nohy, otřepe se a pak se posadí vedle hyenodlaka, jako poslušný pejsek. Becca se zvedne, pořád oba dlaky obezřetně sleduje, ale ti očividně nemají v úmyslu pokračovat v útoku. Dovolí si ohlédnout se na Jadea, jak je na tom se svým dlakem, i když nepředpokládá, že by to nezvládl.+ Zajistila jsem nám menší posilu. Aspoň na chvíli...+poznamená jakoby nic a zamíří k němu, hyena se jí zařadí po levém boku, vlk po pravém+ Vždycky jsem chtěla hyenu...+uculí se a pohladí dlaka po hlavě+

[Jade]

+boj v takhle úzkým prostoru mu částečně vezme výhodu všech těch udělátek, kterýma je ověšenej, na druhou stranu na něj ale můžou jít maximálně po jednom, protože víc se jich tam prostě nevejde. Naslepo vystřelí čtvercovou dírou vzhůru a podle vzteklýho výkřiku nemine, a pak už se může věnovat tomu, co dopadne přímo před něj. Trvá to jen chviličku; na moment ucítí, jak se k jeho zádům přitisknou ty upírčiny, navzájem se tak kryjou, a když mu k nohám dopadne poslední kus těla, dech má lehce zrychlenej, a adrenalin až u stropu. Oba vypadají tak trochu jako kdyby tam vybuchla munice z paintballu, ohození krví odshora až dolů, a když se otevřou dveře od výtahu, na moment je ticho, přerušený jen sugestivním šplouchnutím+ Uvítací výbor. +poznamená s úšklebkem+ Až po tobě. +dodá, když vidí její výraz, a nechá ji z výtahu vyrazit první. Při pohledu na letící hyenu ohrne ret, hnus. Becca se to ale nicméně evidentně rozhodla pojmout jako výzvu, a on se jí do toho nehodlá montovat. Překročí na zemi ležící ruku a s očima upřenýma na leoparda pomalu zamíří k němu. Ve světle lamp se zalesknou dravči zuby, leopard to nehodlá uspěchat a našlapuje zlehka, jako číhající šelma. Jade zrcadlí jeho pohyby, pomalu, obezřetně, magii připravenou na konečcích prstů. Jeho tělo si tohle instinktivně pamatuje, vzorce kočkovitý šelmy, ten pocit, když měkký tlapy dopadnou na kamennou podlahu, napruženost ve svalech stvořených k lovu, sílu čekajících čelistí se zuby dravce. Jeho zvěromágská podoba je sice jiná kočkovitá šelma, ale tohle se zas tak moc neliší. Zadívá se do oči, divokých, ale přesto inteligentních, a pozná v nich ten moment, když ta přerostlá kočka vystřelí směrem k němu, a smete ho vlnou magie, švihne s ním o stěnu tak silně, že se ze stropu snese trochu omítky a leopardovy drápy zaskřípou po podlaze jak brzdí. Příšera se rychle zvedne, takže ani on na nic nečeká, a v rychlým sledu ho zasype několika šipkama se stříbrným hrotem a pár obzvlášť škaredýma kletbama. Při pohledu na silný drápy a obrovský zuby jasně tuší, že si ho nemůže pustit moc blízko k tělu; krouží kolem sebe, Jadeova mačeta kolem něj drží stabilní okruh a magie mu pomáhá udržet leoparda mimo něj - a taky v pěkně nasraným rozpoložení. Na straně čičinky je rozhodně fyzická síla a rychlost, ale Jade je obratnější, protočí se kolem něj v půlobratu a prudkým švihem zápěstí švihne mačetou a odsekne leopardovi ocas. Dlakův vzteklej řev se odrazí od stěn; koutek rtů se Jadeovi zvlní vzhůru. Krev mu pění v žilách tím známým kontrolovaným ohněm, dýchá rychle, ale pravidelně. Mramorová podlaha klouže leopardovou krví, až trochu moc, takže když udělá úkrok stranou, aby tu potvoru konečně sejmul, na půl vteřiny ztratí rovnováhu, a leopardovi to stačí. Jade instinktivně vyčaruje štít, jeho magie zareaguje skoro sama od sebe, vrazí do dlakova letícího těla a značně zpomalí jeho let, kterej by Jadeovo tělo jinak nejspíš rozmáčknul, ale těžký tlapy mu přesto dopadnou na rameno a srazí ho k zemi. Na tváři cítí horkej dech z dlakovy tlamy; na střelbu je to moc blízko, ale pod šílenou vahou kočičího těla prudce nakopne leopardovu zlomenou nohu, zkroutí zápěstí a nechá si do dlaně vklouznout dýku, vrazí ji zvířeti mezi žebra, ale kromě vzteklýho zařvání tím ničeho moc nedosáhne. Druhou ruku má volnější, dokáže ji vymanévrovat zpod zvířecího boku, a hůlku si v dlani nechá změnit na stříbrnou dýku; nepotřebuje se rozmachovat moc, odpornou tlamu má přímo nad sebou, a vrazí ji přímo do jednoho žlutýho kočičího oka, a hned vzápětí i do druhýho, než se bolestí zaslepená potvora vzpamatuje. Leopard zařve, Jade ucítí v rameni jeho drápy, na obličej mu vytryskne horká krev z těla nad ním, smíchaná se slinama. Dlak na něj nalehne prudčejí a teď ho vážně skoro přidusí, obrovská tlapa mu zuřivě vyrazí dýku z ruky a přirazí zápěstí k podlaze; z ruky mu vyšlehne do těla osten bolesti a něco tam skoro určitě křuplo. Oslepenej leopard přímo nad ním temně zavrčí, tesáky má skoro tak dlouhý, jako Jadeovy prsty. Nevidí, ale měkkou tkáň k rozervání najde i poslepu.
Je to tak přirozený, jako dýchání. Magie se v Jadeovi vzedme s hladovou dychtivostí, tak jako tisíckrát předtím. Cítí, jak se mu svaly protahují a mění, smysly ještě zostří a svět změní barvy, tělo se mu protáhne a ztěžkne. Vydechne a z vlastního hrdla se mu vydere zavrčení, jazykem se dotkne svých zubů a cítí místo nich tesáky podobnýho tvarů, jako ty, co se mu zrovna chystají přetnout čáru života. Škubne tělem, a najednou to je poznat; už to není drobný, štíhlý, lidský tělo. Zadní nohy dokážou leoparda bolestivě kopnout, tlapa zkroucená pod dlakovým břichem vystrčí drápy a zatne je do rány způsobený dýkou, a jeho obličej je tlama, která chňapne dopředu a prudce se sevře kolem leopardova hrdla, stiskne. Zaplaví ho krev, dlak se zazmítá v předsmrtný křeči, tuší průser, snaží se překulit a černýho tygra ze sebe smést, ale Jade drží pevně, nevnímá drápy v kožichu, takže dlak si s každým pohybem a pokusem se osvobodit sám vykopává hrob a pomáhá Jadeovým tesákům rozervat mu hrdlo. Pak povolí tepna, bílej mramor ohodí efektním cákancem krve, a leopardův boj už trvá jen pár dalších vteřin. Znehybní, ztuhne na zemi, slepé oči vyvrácené do stropu, a teprve potom Jadeovi čelisti povolí. Hala ztichne, protože Becca už svoje mazlíčky zkrotila, a Jade si teprve teď uvědomí, že ta vlna energie, co předtím vnímal jen napůl, pocházela od ní. Tygr se na ni mezi těma dvěma potvorama podívá s výrazem až děsivě podobným Jadeovu skeptickýmu a pak kdo je tady dramaqueen, magie se kolem něj lehce zavlní, kontury jeho těla se rozostří, a aniž by bylo možný zachytit ten moment, tygr zmizí, a místo něj tam prostě stojí zase Jade+ Bavíš se dobře? +protáhne s úšklebkem. O některý z ran už se postaral medailon na jeho krku, pozdějc si je bude muset odžít, ale teď ještě ne. Sáhne k opasku a vytáhne dvě lahvičky, v rychlým sledu je do sebe obrátí, a zase nechá zmizet+ Budou tě poslouchat i v boji, nebo se nám vrhnou do zad hned jak ztratíš koncentraci? +zadívá se trochu znechuceně na její nový mazlíčky. Z chodby se můžou vydat hned několika směry, ale nejhlavnější jsou tam očividně dveře na konci, největší a nejozdobnější, a určitým nepojmenovatelným způsobem taky nejděsivější. Jade se k nim vydá beze spěchu, protože je přece jenom trochu podezřelý, že by nepotkali žádnej další předvoj. Hejno netopýrů, nebo spíš netopýrodlaků, který se na ně snese vzápětí, ho skoro uklidní+ Letka netopýrů? +poznamená skoro pohoršeně+ Dneska evidentně odškrtám úplně všechny upíří klišé. +ušklíbne se pobaveně a poměrně rychle se s nima vypořádá pomocí miniplamenometu na svým předloktí. S určitým uspokojením sleduje, jak ty malý ohnivý koule s vřískotem poletujou halou a naráží do zdí, než popadají k zemi+ Přej si něco, padají zrůdy. +poznamená+ Dokážeš se proměnit v netopýra? +zadívá se na Beccy a přimhouří oči. Jakmile k nim dojdou na vzdálenost několika kroků, otevřou se samy od sebe, a Jade trochu protočí oči, protože je to jak v kýčovitým filmu o Draculovi+

[Rebecca Altamirano]

+z Jadeova souboje s leopardem stihne už jen závěr, ale i ten je rozhodně dost epický.+ Jsem trochu ohromena, ale asi ne tak docela překvapena. +ušklíbne se, ale je vidět, že dojem fakt udělal:D+ Jo, docela bavím, ty snad ne? +zvedne tázavě obočí a oči jí blýsknou+ Jo, budou. +podívá se na hyenu a vlka+ Dokud je nepustím, jsou moji. +dodá s jistotou a i když tohle ještě nikdy nezkoušela, prostě ví, že to tak je; srovná s Jadem krok a zamíří ke dveřím. Se zájmem sleduje hořící netopýry, dokud nepopadají na zem a zavrtí hlavou, jakoby tomu nemohla uvěřit+ To fakt neměním. A než se zeptáš, ne, nejsem ani zvěromág. +zvedne pobaveně koutek, ale pak se už zaměří na samovolně se otvírající dveře. Někdo tady bude očividně ještě větší dramaqueen než ona. Pomalu vejdou do rozlehlého sálu; katanu má v ruce, volně podél těla. Vlk a hyena se tiše přesunou dva kroky za ně, přesně jak jim poručila, aby jim kryli záda, což Jadovi určitě nebude dvakrát pochuti:D+ Vím, jak moc ti to asi vadí, ale zkus mi trochu věřit. +podívá se na něj krátce, ale pak už zaměří pozornost na to, kde se ocitli. Místnost zabírala pravděpodobně celé patro, nebo přinejmenším jeho větší část. Tři stěny byly kompletně ze skla a vzhledem k druhu obyvatel měly buď speciální technologickou nebo magickou úpravu proti slunečnímu světlu. Všude spousta mramoru, oceli, drahého dřeva vyleštěného do vysokého lesku; celé to byla celkem působivě a vkusně nakombinovaná historie s ultramoderními hračkami. Pro začátek našla pět kamer, ale určitě jich tam je víc. Že vcelku bez potíži došli až sem by mohlo být špatný znamení. Přímo uprostřed místnosti stál podlouhlý stůl, u kterého sedělo několik lidí. Nebo spíš upírů. Byla tam kompletní krvesajská elita New Yorku. V čele sám Morte d´Amour, elegantní, uhlazený, nepřirozeně dokonalý a přesto z pohledu na něj mrazilo v zádech, a rozhodně ne tím dobrým způsobem. Vedle něj seděla Musette, drobná, blond, modrooká, jako panenka. Až na to, že ta panenka je poněkud smrtící. Warrick napravo od bosse, v drahém obleku, ale přesto nebylo těžké si ho představit jako rytíře z první Křížové výpravy, kterým kdysi byl. A naproti němu Yvette, tak jako je Musette malá, je ona vysoká, štíhlá, dokonalý “topmodel” typ. Ale její modré oči byly studené a v koutcích smyslných rtů jakoby jí stále seděl krutý úsměv. Celkem u stolu sedělo deset upírů, ale skutené problémy představovali hlavně ti čtyři.+ Vratť mi mou hyenu, upírko. +ozve se chladně sám velký šéf a poslední slovo vyplivne, jakoby to snad měla být urážka. Bí se usměje+ Hmm, počkej, chvlíi...+záměrně se přehnaně zamyslí+ ...ne. +usměje se víc+ A vlka si asi nechám taky. Mám dojem, že u mě jim bude líp...+sklouzne pohledem na Yvette a úsměv jí ze rtů zmizí tak rychle, jakoby tam ani nebyl+ Nicméně, proto tady nejsme...+dodá a krátce pohlédne na Jadea+ ...po městě běhá malá, nejspíš už šílená pijavice, kterou proměnil některý z tvých upírů. +rozhodne se jít přímo k jádru pudla a velice pozorně sleduje výrazy všech přítomných. Sice nečeká, že by někdo nějak zareagoval, na to až moc dokonale zvládají výraz “nemám žádný emoce”, ale kdo ví, i zázraky se stávají...+

[Jade]

+vejde do rozlehlého sálu a když se ty dvě potvory přesunou za ně, stojí ho veškerý sebeovládání se neotočit. Nehodlá před těma potvorama, co jsou pro změnu před nima, dát najevo jakoukoliv slabost, nicméně podráždění vůči Beccy z něj vyzařuje ve velmi intenzivní vlně+ Nemám tak úplně na výběr, nebo snad jo? +procedí skrz zuby jejím směrem, ale nespouští oči ze skupiny rozsazené kolem stolu. Kamery, zadní dveře, potenciální únikový cesty a případný výhody a nevýhody, který jim celej prostor může poskytnout, se mu v hlavě katalogizujou úplně automaticky. Sedí tam kolem stolu jako úchylnej konvent ve špatným filmu+ chybí jim už jen kápě. +zamumlá s úšklebkem, a očima sklouzne na hlavouna v čele, kterej tady zjevně udává krok+ Zajímavý. Zajímalo by mě, co o človku vypovídá fakt, že přitahuje zrovna hyeny. +protáhne pobaveně+ teda... o člověku... +zopakuje a položí na to slovo důraz, a tón jeho hlasu nijak nezastírá, jak to myslí+
Přišel jsi nám dát přednášku na téma upíři jsou monstra? +protočí drobná blondýnka znuděně očima a zkřiví perfektní rty v nepěkný grimase. Je dokonalá, tím studeně nepřirozeným způsobem, kterej staví chloupky na krku. Všechno od délky řas, přes gravitaci popírající prsa až po drobný prsty u nohou je na ní naprosto precizně perfektní. Jade shledá, že nemá dokonalost rád+
Víš, má drahá Musette, tady Jade patří k těm lidem, kteří nedokážou pochopit, že stojí tváří v tvář evolučně dokonalejší rase. +pousměje se boss hladce, uhrančivě, jeho charizmatické oči sklouznou z Jadea na Beccu a zpátky; není těžký pochopit, proč ho následují+ Částečně je to jejich vlastní primitivnost, a částečně egocentrimus. Jsou přesvědčení o vlastní dokonalosti, a když je něco dokonalejší než oni, nutně to musí být úchylka. +poznamená ironicky. Jade nadzvedne obočí, ale pak Becca vyšle ten malej granát pravdy, a on bleskurychle přejede očima všechny účastníky. Jejich reakce je nepřekvapivá, a taky nepřekvapená, chladná a bezvýrazná, ale to čekal. Takže je čas trochu přitvrdit. Na celém sále cítí protipřemisťovací bariéru, ale magii mu jinak nic neblokuje. Pohne prsty, vykročí vpřed, a na stole přímo před tou upíří dozorčí radou přistane tělo nejnovější mrtvý dívky, pěkně tvrdě. Hlava jí bezvládně sklouzne na stranu a prázdný modrý oči mrtvě a obviňujícně upřou pohled přímo na Bossmana, jak si ho v duchu překřtil+ Jo, vaše pozvánka dorazila. +ušklíbne se, když jedna z ostatních upírek nakrčí nos nad tou vulgárností+ Jenom pro jistotu... ať jsme všichni na stejný vlně. +protáhne jízlivě+ "malá šílená pijavice" +zopakuje Beccy slova+ v tomhle případě neznamená, že pravděpodobně nemůže sedět v autě vepředu, jako tady slečna znuděná... +šlehne pohledem po Musette+ ale doslova malá. Takže ta "dokonalost, co určitě není úchylka"... +zapíchne oči z Panenky zpátky do Bossmana+ nejsem si tak úplně jistej, jestli si evoluce představovala, že bude proměňovat děti. +dodá chladně, hlas jako led a oči mu mrazivě hoří, když se střetnou s Mortovýma. Nikdo se ani nepohne, ale u kraje stolí kdosi tiše vydechne, Musette ztuhne úšklebek a ramena, a Yvette naproti ní zaujatě přimhouří oči. Morte sice už nemůže víc zblednout, ale v jeho očích se cosi varovně zaleskne, a na vteřinu v nich jde přečíst překvapení. Lehce se pohnou, jako kdyby chtěly sjet bokem k postavě sedící vedle něj+

[Rebecca Altamirano]

Nemáš. +souhlasí vesele a z jeho podráždění si pranic nedělá:D+ Hm, taky by mě to zajímalo, ale nejspíš z jiných důvodů. Nechápu tu zaujatost vůči hyenám. Mají fungující matriarchát, to je přece boží. +zavrtí nechápavě hlavou+ Dokonalejší rase? +zopakuje udiveně a pak se zasměje. Prostě si nemůže pomoct.+ Takových už bylo, Morte. Ale když už jsi to téma nakousnul...+zvedne pobaveně koutek, nad tím drobným vtípkem+...dovol mi malé zamyšlení. Jakouže “dokonalost” máš na mysli? +zadívá se mu do očí+ Nesmíte na denní světlo. Většina. +střelí pohledem po muži naproti Yvette+ K tomu alergie na stříbro, velice omezený jídelníček. +povzdechne si, tohle bohužel sdílí:D+ Ale hlavně...neschopnost mít dítě...+nechá to viset ve vzduchu a neujde jí, jak Mussette ztuhla a stiskla rty+ Ale mám ještě jeden, osobní poznatek. Kdyby byli upíři tak “nadřazení” +naznačí prsty uvozovky a ušklíbne se+, tak by upíří schopnosti měly být nadřazené těm ostatním. +na okamžik se odmlčí a přejede očima to konsorcium u stolu, na rtech svou vlastní verzi nadřazenýho úsměvu+ Jenže já o magii nepřišla. Naopak. Jen díky ní jsem se po pouhých dvou letech dokázala vzepřít Sethovi. No...a kde je Seth teď? +nakloní lehce hlavu na stranu a usměje se víc+ Je to fakt skvělá historka, ale kvůli tomu tady nejsme. +uculí se a podívá se krátce na Jadea, který vykročí vpřed a vzápětí mají na stole poněkud morbidní dekoraci i na jejich poměry; zatímco Jade mluví, sama pozorně sleduje výrazy všech přítomných. A celkem rychle odhalí vítěze tohodle geniálního nápadu; než ale stačí něco říct, ozve se znovu velký Boss a tentokrát zaměří svou pozornost na Bí+

No ano, ty jsi víc než dobře známá napříč celým upířím světem. +ohrne pohrdavě rty, až na okamžik odhalí bělostné špičáky, mnohem delší než má Becca+ A sám nedokážu pochopit, proč se tě Seth nezbavil ve chvíli, kdy tě k němu ten idiot, co tě proměnil, přivedl. +skoro to vypadá, že si odplivne. Lestat je tu očividně taky populární+ Jsi urážka celé naší rasy...+zasyčí a schválně se okázale, přehnaně nápadně nadechne nosem a přelétne pohledem z Bí na Jadea a zpátky+ Asi to už bude pár hodin, ale pořád to cítím...+vydechne tiše a je to skoro jako nějaký povel pro ostatní upíry, kteří udělají totéž+ Krev...sex...bolest...hmm....+oči mu temně zablýsknou, ale nejvíc zaujatě náhle vypadá Yvette. Upřeně se dívá na Beccu, ale vzápětí přesune své studené oči na Jadea a zvedne se ze židle, tím nepřirozeně plavným pohybem, jakoby loutku někdo zdvihl za vodící lanka. Jen co ale udělá dva kroky jejich směrem, celým pokojem zarezonuje ohlušující výstřel a kus mramoru přímo pod jejíma nohama exploduje; jako šrapnely ostré úlomky se upírce zaryjí do lýtek a vnitřních stran stehen+ Ještě krok, ty nekrofilní děvko a s potěšením ti ustřelím hlavu. +procedí Becca, Five-seveN nabitou stříbrnými dum-dum náboji namířený přímo na její hlavu+ Zpátky k tomu, proč jsme tu, Morte. Protože při vší úctě, je mi srdečně jedno, co si o mě ty nebo kdokoliv jiný myslí. +ubezpečí ho ledově+ Zase si sedni, Yvette, jestli nechceš otestovat, co tyhle náboje udělají s tvou hezkou hlavičkou. +počká si, až tak učiní, i když ten její vzteklý škleb fakt stojí za to+ Takže...někdo z vás proměnil dítě, nejspíš holčičku. Jsem celkem schopná pochopit tu touhu po dítěti, asi každej dřív nebo později pocítí potřebu předat...když ne geny, tak zkušenosti. +zvedne trochu pobaveně koutek, to celkem sedí i na ni samotnou:D+ Ale tohle je ten nejhorší ze všech možných způsobů, jak to provést. Musette. Kde je? +osloví blondýnku, která je podezřele hodně potichu; přestane mířit na Yvette a podívá se na ni, ale zbraň neschová. A vlkovi a hyeně přikáže, aby se každý postavil k jednomu z nouzových východů. Tak nějak cítí v kostech, že tohle celý se v příštích několika vteřinách nejspíš pěkně posere+

[Jade]

+Jade jen lehce přimhouří oči, částečně nad tím chladem v Beccy hlase. Neujde mu, jak precizně svými slovy odděluje sama sebe od nich. Jasně, viděl její nenávist tvářří v tvář Sethovi, ale to bylo osobní, hodně osobní. Teprve teď se ale před ním otevře celá hloubka jejího pohrdání vlastním druhem. Nechá ji mluvit a sám pozoruje reakce jejich hostitelů. Ta nenávist evidentně není jenom jednostranná. Jo, většina z týhle zkurvený společnosti by mu s chutí zakroutila krkem, ideálně bolestivě a brutálně, ale ji... ji by si vychutnali daleko víc. Je to skoro osvěžující, nebejt nejvíc nenáviděná osoba v místnosti. vlastně mu to znechucení na Bossmanovejch perfektních rtech působí skoro zvrhlý potěšení+ Měl bys to zkusit taky, třeba by tě pak přešla ta zakyslost. +ušklíbne se. Je mu celkem jedno, jestli zrovna oni vědí, s kým spí. Jestli jim to přidá jednu vrásku na nemrtvejch čelech a element nejistoty a překvapení na jejich stranu... jen dobře+ Očuchávat návštěvy není moc zdvořilý. +dodá a zadívá se na Yvette, která se zvedá. Moc dobře si uvědomuje, že to může bejt past a odvedení pozornosti. Zadívá se jí do očí a chloupky vzadu na krku se mu o vlastní vůli postaví; jako by zíral do druhýho kruhu pekla. Neudělá jí tu radost, aby na sobě dal najevo, že ta kurevsky chladná propast mu skoro nažene do jícnu žluč, místo toho se koutkem rtů ušklíbne a nakloní hlavu na stranu, tak pojď ty děvko, až s tebou skončím, nenajdou z tebe ani kousek. Koutkem oka zahlídne na straně od Beccy pohyb, a jedině díky tomu sebou neškubne, když mu výstřel zarezonuje až v kořenech zubů. Smysl pro drama evidentně sdílej. Majetnický, ušklíbne se pobaveně pro sebe. Panenka pomalu položí ruce na stůl a krátce zamrká, vypadá tak křehce a zranitelně, skoro jako by se měla rozplakat, že by ji normální člověk nejradši zabalil do deky a přines kakao. Než by mu prokousla tepnu a vycucla ho jak rozinku. Na šestici upírů u bližšího kraje stolu je i přes tváře pečlivě vyhlazený botoxem vampirismu patrný rozrušení. Yvette na něj pořád upírá ty svoje mrazivý oči; asi jí je bude muset vydloubat, než to tady skončí, každopádně se tváří, jako by se jí nic z toho netýkalo. Jadův pohled ale zaujme poslední z upírů po Bossmanově boku, široká ramena má klidně uvolněná, ale zatímco všichni upírají pohledy na Mussette, jeho oči zaletí k čelu stolu, k Bossmanovi. Zajímavý+
Plácáš nesmysly. +přeruší tísnivý ticho Bossman tvrdě, čelisti sevřený napětím+ Ta věc je dávno mrtvá. +dodá chladně po chvilce, Panenka sevře rty. Zato mezi ostatníma propukne velice subtilní, ale teď už i laickýmu oku patrnej otřes, dokonce i Yvette se otočí k němu+ Mussette udělala chybu, a ta chyba byla eliminována. +zopakuje Bossman pevně. Skoro jako kdyby už nemluvil k Jadeovi a Beccy, ale k těm ostatním kolem stolu. Protože ti na něj zírají dost šokovaně. Vlastně ne... Rytíř se nedívá na Morta, klouže očima po všech ostatních u stolu, jako by jim něco hledal v tvářích+
Pokud tady slečna Maybelline neměla nedávno relaps, tak asi eliminace neproběhla dost důsledně. +protáhne Jade sarkasticky+ Ale neboj... krvesajný zmrdy já uklízím rád. +v hlase mu zazní cosi lehce maniakálního. Moc kladnejch bodů mu to u místní společnosti nepřidá; upírka v kalhotovým kostýmu na kraji stolu sevře ruce do pěstí, jako by byla vteřinu od výbuchu, ve kterým se mu pokusí urvat hlavu. Jadea nicméně ani nenapadne přestat jim kroutit nožem v ráně+ Popravdě, na někoho v tvým věku bych čekal trochu propracovanější past, možná bych se měl urazit. +ušklíbne se+ A nebo... +sklouzne očima o židli vedle+ ti někdo nenápadně sere do bot. +poznamená skoro škodolibě. Kdyby se teď otočili na patě a odkráčeli, pravděpodobně by to úplně stačilo. Přímo před očima se mu jedno impérium hroutí jak věž z jenga kostek. Ale nechat si ujít příležitost rozmáznout pár pijavic o zeď... ne, to asi ne+ a mám takovej pocit, že je blíž, než si myslíš. +ušklíbne se ošklivě při pohledu na rytíře. Následující ticho mu zaduní ve spáncích. Trvá to sotva půl vteřiny, než Mussette dojde, o čem mluví. Perfektní fasáda sebekontroly se jí doslova zbortí na tváři; když se vrhne přes stůl, špičáky se jí zalesknou mezi krvavě namalovanými rty, ale Mortovy paže ji zachytí v letu+ Ne před našimi hosty, moje milá. +pousměje se chladně, ale jeho oči se zavrtají do rytíře jako dva blesky, očividně je čeká výměna nejen názorů+
Úžasně vzrušující. +poznamená Jade naoko znuděně+ Neboj se, já ti zábavu dopřeju. +ušklíbne se na něj Yvette hladce a trochu se přihrbí, jako by chtěla skočit, ale sotva se její židle jen pohne, má za zády hyenu, která svědomitě plní pokyn pomáhat a chránit a zakousne se upírce do lýtka. Upír po její pravici vyskočí, aby jí pomohl, ale než stihne cokoliv udělat, Jadeova kulka se mu zavrtá do zad na straně srdce, v těle mu úspěšně imploduje, a podle soundtracku jeho skřeků mu zalije orgány tekutým stříbrem. Shit hit the fan, projede mu hlavou, asi tak půl vteřiny předtím, než se mu nejbližší upírka v kalhotovém kostýmu od Diora vrhne po krku+

[Rebecca Altamirano]

+velmi pozorně sleduje ty zdánlivě nečitelný výrazy, ale když se ví, co zhruba hledat, jde to vidět celkem lehce. Níže postavení upíři nejdál od Morta jsou nově odhalenou skutečností očividně překvapení a rozhodně ne mile. Samotnou ji napadne, že kdyby jim dali trochu prostor, možná se zvládnou pozabíjet sami. Jenže taky je potřeba, aby našli to dítě.+

+Morte zaměří svou pozornost na Warricka a přes rty přelétne slabý, mrazivý úsměv+ Asi by mě nemělo překvapovat, že tenhle pokus o převrat přišel zrovna od tebe...+poznamená chladně, ale pak se stane několik věcí najednou. Yvette usoudí, že dostat možnost si ukousnout z toho člověka, za trochu rizika stojí, ale jen vstane, sevřou se jí kolem lýtka ocelové čelisti. Vztekle zavře, popadne hyenu za mohutnou hlavu a prudce trhne. Ozve se odporné, ostré prasknutí a těžko tělo dutě dopadne na zem. Yvette se otočí zpátky, odrazí a jediným mohutným skokem překoná těch několik metrů, co ji dělí od Jadea, který se právě potýká se dvěma ze slabších upírů. Becca se cílevědomě prosekává do čela stolu, ale jde to pomalu, pomaleji než by jí bylo milé, protože tihle jsou opravdu trochu jiný level, než spotřební materiál, který zlikvidovali po cestě sem. Sama už utržila pár šrámů, ale nevšímá si toho. Nemá prostor k tomu, aby se ohlédla na Jadea a zjistila, jak na tom je, protože se konečně dostane k Mussette a Mortovi a to si žádá její plnou pozornost. Mortovi se na okamžik povede sevřit jii do ocelových kleští svých paží a když pak náhle tkáň an rukách, které ji svírají, začne hnít, rozpadat se, mokvat, nával paniky a hrůzy jí připraví o dech mnohem spolehlivěji, než jeho smrtící objetí.+ Vůně tvého strachu je opravdu opojná...+zašeptá a jeho rty se jí otřou o ucho a jeho jazyk jí kmitne přes krvácející ránu na tváři. S veškerým sebeovládáním potlačí zakňourání, které jí stoupá hrdlem a prudce vrhne část své magie přímo do něj. Náraz ho od ní odmrští o několik metrů, takže konečně může volně dýchat. Na nic nečeká, tiše zašeptá pár magických slov a s napřaženou katanou se na něj vrhne. A těsně před tím, než pohrouží ostří do jeho srdce, celá čepel vzplane jasně modrým, magickým ohněm. Vzteklé, bolestné a ani trochu lidské zařvání je to poslední, co Vládce New Yorku stihne, než ho celého pohltí modré plameny. Nemá čas dostatečně ocenit rychlost jeho zpopelnění, protože se k ní se zuřivým zavřísknutím vrhne Mussette...+

+Yvette na druhé straně místnosti dál útočí na Jadea, spolu se dvěma dalšími upíry pomalu, ale jistě stahuje smyčku. Je rychlá jako kobra a i když se mu povedlo ji několikrát zranit, vypadá, jako by si toho vůbec nevšimla. A pak se jí konečně naskytne šance, když ho jeden z upírů zaměstná dostatečně právě na ten okamžik, který potřebuje. Bleskově po něm skočí, srazí stranou oba nižžší upíry a i když je štíhlá, je to jakoby do něj vrazil kamion v plné rychlosti; ještě během té chvíle, kdy letí vzduchem, začne kůže z jejích odhalených rukou i tváře odpadávat, pak i maso, je to jako sledovat proces rozkladu, ale zrychlený, z týdnů a měsíců jen do několika minut. A pak se mu její tesáky, mnohem delší a větší než bylo předtím vidět, zaboří do ohbí krku a ramene a křísnou o klíční kost; drží ho v ocelovém sevření, její tělo dál hnije a očividně nemá v úmyslu ho pustit...+

+právě v okamžiku, kdy se jí povede dostat Mussette ke zdi a prudkým trhnutím katany jí otevře břišní dutinu, uslyší dutý náraz. Bleskově katanu vytrhne a jediným švihnutím jí usekne blond hlavu, která obloukem odletí a dopadne na stůl, u kterého ještě před pár minutami seděla. Pak se Becca konečně podívá na druhou stranu místnosti a na chvíli odmítá uvěřit tomu, co vidí, natolik jí to přijde nereálný. Jenže pak koutkem oka zachytí pohyb a uvědomí si, že to je Warrick, mizící nouzovým východem. Tím, který hlídlal vlk...kterého zabil. Trvá jen zlomek vteřiny, než se rozhodne...toho dostanou později...a vyrazí k Jadovi, aby z něj sundala tu smradlavou hromadu masa...+