od Jade » 07 bře 2020 19:51
+boj v takhle úzkým prostoru mu částečně vezme výhodu všech těch udělátek, kterýma je ověšenej, na druhou stranu na něj ale můžou jít maximálně po jednom, protože víc se jich tam prostě nevejde. Naslepo vystřelí čtvercovou dírou vzhůru a podle vzteklýho výkřiku nemine, a pak už se může věnovat tomu, co dopadne přímo před něj. Trvá to jen chviličku; na moment ucítí, jak se k jeho zádům přitisknou ty upírčiny, navzájem se tak kryjou, a když mu k nohám dopadne poslední kus těla, dech má lehce zrychlenej, a adrenalin až u stropu. Oba vypadají tak trochu jako kdyby tam vybuchla munice z paintballu, ohození krví odshora až dolů, a když se otevřou dveře od výtahu, na moment je ticho, přerušený jen sugestivním šplouchnutím+ Uvítací výbor. +poznamená s úšklebkem+ Až po tobě. +dodá, když vidí její výraz, a nechá ji z výtahu vyrazit první. Při pohledu na letící hyenu ohrne ret, hnus. Becca se to ale nicméně evidentně rozhodla pojmout jako výzvu, a on se jí do toho nehodlá montovat. Překročí na zemi ležící ruku a s očima upřenýma na leoparda pomalu zamíří k němu. Ve světle lamp se zalesknou dravči zuby, leopard to nehodlá uspěchat a našlapuje zlehka, jako číhající šelma. Jade zrcadlí jeho pohyby, pomalu, obezřetně, magii připravenou na konečcích prstů. Jeho tělo si tohle instinktivně pamatuje, vzorce kočkovitý šelmy, ten pocit, když měkký tlapy dopadnou na kamennou podlahu, napruženost ve svalech stvořených k lovu, sílu čekajících čelistí se zuby dravce. Jeho zvěromágská podoba je sice jiná kočkovitá šelma, ale tohle se zas tak moc neliší. Zadívá se do oči, divokých, ale přesto inteligentních, a pozná v nich ten moment, když ta přerostlá kočka vystřelí směrem k němu, a smete ho vlnou magie, švihne s ním o stěnu tak silně, že se ze stropu snese trochu omítky a leopardovy drápy zaskřípou po podlaze jak brzdí. Příšera se rychle zvedne, takže ani on na nic nečeká, a v rychlým sledu ho zasype několika šipkama se stříbrným hrotem a pár obzvlášť škaredýma kletbama. Při pohledu na silný drápy a obrovský zuby jasně tuší, že si ho nemůže pustit moc blízko k tělu; krouží kolem sebe, Jadeova mačeta kolem něj drží stabilní okruh a magie mu pomáhá udržet leoparda mimo něj - a taky v pěkně nasraným rozpoložení. Na straně čičinky je rozhodně fyzická síla a rychlost, ale Jade je obratnější, protočí se kolem něj v půlobratu a prudkým švihem zápěstí švihne mačetou a odsekne leopardovi ocas. Dlakův vzteklej řev se odrazí od stěn; koutek rtů se Jadeovi zvlní vzhůru. Krev mu pění v žilách tím známým kontrolovaným ohněm, dýchá rychle, ale pravidelně. Mramorová podlaha klouže leopardovou krví, až trochu moc, takže když udělá úkrok stranou, aby tu potvoru konečně sejmul, na půl vteřiny ztratí rovnováhu, a leopardovi to stačí. Jade instinktivně vyčaruje štít, jeho magie zareaguje skoro sama od sebe, vrazí do dlakova letícího těla a značně zpomalí jeho let, kterej by Jadeovo tělo jinak nejspíš rozmáčknul, ale těžký tlapy mu přesto dopadnou na rameno a srazí ho k zemi. Na tváři cítí horkej dech z dlakovy tlamy; na střelbu je to moc blízko, ale pod šílenou vahou kočičího těla prudce nakopne leopardovu zlomenou nohu, zkroutí zápěstí a nechá si do dlaně vklouznout dýku, vrazí ji zvířeti mezi žebra, ale kromě vzteklýho zařvání tím ničeho moc nedosáhne. Druhou ruku má volnější, dokáže ji vymanévrovat zpod zvířecího boku, a hůlku si v dlani nechá změnit na stříbrnou dýku; nepotřebuje se rozmachovat moc, odpornou tlamu má přímo nad sebou, a vrazí ji přímo do jednoho žlutýho kočičího oka, a hned vzápětí i do druhýho, než se bolestí zaslepená potvora vzpamatuje. Leopard zařve, Jade ucítí v rameni jeho drápy, na obličej mu vytryskne horká krev z těla nad ním, smíchaná se slinama. Dlak na něj nalehne prudčejí a teď ho vážně skoro přidusí, obrovská tlapa mu zuřivě vyrazí dýku z ruky a přirazí zápěstí k podlaze; z ruky mu vyšlehne do těla osten bolesti a něco tam skoro určitě křuplo. Oslepenej leopard přímo nad ním temně zavrčí, tesáky má skoro tak dlouhý, jako Jadeovy prsty. Nevidí, ale měkkou tkáň k rozervání najde i poslepu.
Je to tak přirozený, jako dýchání. Magie se v Jadeovi vzedme s hladovou dychtivostí, tak jako tisíckrát předtím. Cítí, jak se mu svaly protahují a mění, smysly ještě zostří a svět změní barvy, tělo se mu protáhne a ztěžkne. Vydechne a z vlastního hrdla se mu vydere zavrčení, jazykem se dotkne svých zubů a cítí místo nich tesáky podobnýho tvarů, jako ty, co se mu zrovna chystají přetnout čáru života. Škubne tělem, a najednou to je poznat; už to není drobný, štíhlý, lidský tělo. Zadní nohy dokážou leoparda bolestivě kopnout, tlapa zkroucená pod dlakovým břichem vystrčí drápy a zatne je do rány způsobený dýkou, a jeho obličej je tlama, která chňapne dopředu a prudce se sevře kolem leopardova hrdla, stiskne. Zaplaví ho krev, dlak se zazmítá v předsmrtný křeči, tuší průser, snaží se překulit a černýho tygra ze sebe smést, ale Jade drží pevně, nevnímá drápy v kožichu, takže dlak si s každým pohybem a pokusem se osvobodit sám vykopává hrob a pomáhá Jadeovým tesákům rozervat mu hrdlo. Pak povolí tepna, bílej mramor ohodí efektním cákancem krve, a leopardův boj už trvá jen pár dalších vteřin. Znehybní, ztuhne na zemi, slepé oči vyvrácené do stropu, a teprve potom Jadeovi čelisti povolí. Hala ztichne, protože Becca už svoje mazlíčky zkrotila, a Jade si teprve teď uvědomí, že ta vlna energie, co předtím vnímal jen napůl, pocházela od ní. Tygr se na ni mezi těma dvěma potvorama podívá s výrazem až děsivě podobným Jadeovu skeptickýmu a pak kdo je tady dramaqueen, magie se kolem něj lehce zavlní, kontury jeho těla se rozostří, a aniž by bylo možný zachytit ten moment, tygr zmizí, a místo něj tam prostě stojí zase Jade+ Bavíš se dobře? +protáhne s úšklebkem. O některý z ran už se postaral medailon na jeho krku, pozdějc si je bude muset odžít, ale teď ještě ne. Sáhne k opasku a vytáhne dvě lahvičky, v rychlým sledu je do sebe obrátí, a zase nechá zmizet+ Budou tě poslouchat i v boji, nebo se nám vrhnou do zad hned jak ztratíš koncentraci? +zadívá se trochu znechuceně na její nový mazlíčky. Z chodby se můžou vydat hned několika směry, ale nejhlavnější jsou tam očividně dveře na konci, největší a nejozdobnější, a určitým nepojmenovatelným způsobem taky nejděsivější. Jade se k nim vydá beze spěchu, protože je přece jenom trochu podezřelý, že by nepotkali žádnej další předvoj. Hejno netopýrů, nebo spíš netopýrodlaků, který se na ně snese vzápětí, ho skoro uklidní+ Letka netopýrů? +poznamená skoro pohoršeně+ Dneska evidentně odškrtám úplně všechny upíří klišé. +ušklíbne se pobaveně a poměrně rychle se s nima vypořádá pomocí miniplamenometu na svým předloktí. S určitým uspokojením sleduje, jak ty malý ohnivý koule s vřískotem poletujou halou a naráží do zdí, než popadají k zemi+ Přej si něco, padají zrůdy. +poznamená+ Dokážeš se proměnit v netopýra? +zadívá se na Beccy a přimhouří oči. Jakmile k nim dojdou na vzdálenost několika kroků, otevřou se samy od sebe, a Jade trochu protočí oči, protože je to jak v kýčovitým filmu o Draculovi+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.