Obývací pokoj - největší pokoj v domě

[Syriana Spinnel]

+Takže mluví. Výborně. Podepře si ruku polštářkem a zadívá se na něj.+ Už několik dní jsem… Rudá převzala kontrolu. Toulaly jsme se po lesích a nevím, proč mě zavedla tam. +odpoví mu klidně, nemá co zastírat.+ Byly jsme dostatečně daleko od hranice pozemků. Ptáš se, jestli jsem šla za ním? +odmlčí se a sleduje jeho reakci.+ Ne, nešla. +minimálně ne úmyslně na základě jejího rozhodnutí.+

[Gabriel]

+ve tváři mu trochu zaškube a rty mu zvlní úšklebek+ Nevíš proč? +zvedne obočí a poněkud ji špendlí pohledem+ Myslím, že to víš, stejně jako to vím já. Ale řeknu ti to. +zadívá se jí přímo do očí, blíž ale nejde, protože nevěří sám sobě. Ne, když z ní stále cítí pach toho vlkodlaka+ Tvoje vlčice ho chce. Přitahuje ji, protože v něm poznává alfu svého druhu. A pravda je...že touhy vlka se málokdy výrazně liší od toho, co chce jeho lidská část. +dodá s hořkostí v hlase+

[Syriana Spinnel]

+Vytřeští na něj oči, protože tohle je prostě naprosto absurdní.+ Nepromítej laskavě svoje strachy do mého jednání. +odpoví mu ledově.+ Uvědomuješ si, že mi bylo tak smutno, že můj vlk se rozhodl převzít otěže, aby mě ochránil? +Když má teď větší mobilitu, cítí se víc ve své kůži, a tohle se jí opravdu dotklo.+ jak sakra můžeš něco takového říct? Moje vlčice už partnera má, stejně jako já. +Dodá naprosto vážně a připadá si trochu zoufale.+ Výborně, takže teď jsi expert přes to, co nejvíc chceme? +do hlasu jí vklouzne jízlivost tak hladce, až ji to vyleká. Podívá se na B. Jestli to taky slyšela, protože má dojem, že tohle se jí jenom zdá.+ Čekala jsem tady na tebe celý zasraný měsíc, kdy ses mohl kdykoliv přemístit sem a zase zpátky, a neudělal jsi to ani jednou. Trčela jsem tady, starala se o naše lidi a hlídala jejich bezpečí a chceš mi teď říct , že mým cílem bylo se dostat k Ozerovi? Tomu přece nevěříš ani ty sám!

[Gabriel]

+na spánku mu naběhne žíla a chvíli na ni jen zírá+ To teda není fér. +procedí jen skrz zuby a na chvíli se odvrátí, protože má pocit, že zešílí+ A stejně tak jsi mohla jet s náma. +když nehraje fér ona, nemusí ani on+. Nemusím být expert, abych viděl, jak se na tebe kurva dívá! +vyjede najednou prudce+ A teď tě přijal do smečky! Jo, já vím, jenomm aby tě zachránil. Ale vsadím se, že z toho má radost. +zajede si rukou do vlasů a když se otočí a všimne si, jak si Bí vyměnila se Syr pohled, je to poslední kapka.+ Nech nás o samotě. +procedí studeně skrz zuby a než Bí stačí začít protestovat, dodá mrazivým tónem:+ To je rozkaz, bolverku. +Bí krátce pohlédne na Syr a rozhodně nejde dál, než za dveře+ Ne, možná to tvým vědomým cílem nebylo. Prostě mi nezbývá, než tomu věřit, viď? +ušklíbne se jízlivě+

[Syriana Spinnel]

Moc dobře víš, že jsem s Vámi jet nemohla! A to sakra z více důvodů než jsou mé osobní! +Vstane. Po dlouhé době stojí na svých vlastních nohou a i když je slabá jak čaj o páté, tak se cítí líp. Podepře si pazouru a z dostatečné vzdálenosti sleduje jak naprosto tvrdě vyhodí Rebeccu jen kvůli tomu, že se na sebe podívaly. No doprdele.+ Ježiši Gabrieli, já přece nemůžu za to, jak to má Ozera?! Snad záleží na tom jak to vidím já, ne? +Tohle je fucking nightmare. Jak má dokázat něco, co neprovedla?+ Víš co? Právě teď se chováš jak ten největší kretén na světě. +Ucedí skrze zuby a má dojem, že každou chvilku po něm něco hodí.+ B! +zavolá dost hlasitě a ví, že ji slyší.+ Pojď sem prosím. +Když se kámoška dostane dovnitř, pokračuje.+ Budeš tak hodná, a ukážeš našemu Alfovi moje vzpomínky? Mě by totiž mohl obvinit, že jsem je upravila, nebo něco schovala. +říká to B. Ale tentokrát špendlí pohledem ona jeho.+ A jenom aby bylo jasno, to, že ti nestačí moje slovo, stačí mě. +Bolest v hlase je dost výrazná a proto si odkašle a nabídne B. prst. Do hlavy, ji totiž nepustí ani kurva za nic.+

[Gabriel]

Jenže jsi vlkodlak, stejně jako on a ať se nám to líbí nebo ne, ať s tím bojujeme jak chceme, příslušnost k druhu má specifika, který si na chci-nechci nehrajou! +prohrábne si vlasy, protože neví, jak to vysvětlit, aby jí došlo, že to není tím, že by jí nevěřil, ale prostě genetikou. Když zavolá zpátky Bí, stáhne obočí a defenzivně založí ruce na hrudi; je mu jasný, že je určitě na Syriany straně.+ No tak jsem kretén, připiš to na seznam mých nedostatků. +zavrčí, ale obezřetně sleduje, co hodlají dělat. Po těch jejích slovech se zamračí ještě trochu víc, protože ví, že se v něm snaží vyvolat pocit viny a bohužel to funguje+

B: +když uslyší Syr, jak ji volá zpátky protočí oči, ale vejde dovnitř; střelí krátce pohledem z Gabriela na Syr. Chvilku se na ni dívá, jakoby se jí snažila něco bezeslov říct, ale telepatii neovládá a navíc ji do hlavy pustit nehodlá a násilím to rozhodně dělat nebude. Tak si jen povzdechne, přistoupí k ní a vezme ji za ruku+ Potřebuju trochu víc, než prst, honey. +upozorní ji měkkce, zvedne si její ruku k sobě a co nejopatrněji prokousne zápěstí. Pije zhruba deset vteřin a když ji pak pustí, na okamžik jí šokovaně a možná trochu vyděšeně pohlédne do očí. Pak se bezeslova otočí, natáhne ruku a dotkne se Gabrielova spánku, aby mu všechno, co viděla, hezky promítla do jeho mysli. Zároveň drží Syr za ruku, aby totéž viděla ona, k tomu už jí do hlavy lézt nepotřebuje+

G: +když mu dojde, že se Becca chystá od Syr pít, celý ztuhne a ze všech sil potlačí ochranitelské vrčení, které se mu rodí hluboko v hrudi. Naštěstí to netrvá dlouho a pak už se dívá na to, co Becca viděla, útržky vzpomínek; bohužel ale nemůže ani náhodou říct, že by ho to uklidnilo. Spíš naopak. Podívá se na Syr, čelist pevně zaťatou a už se nadechuje, že něco řekne, když se ozve upírka+

B: +ví, že tohle vůbec ničemu nepomůže, spíš naopak a to co hodlá říct, nejspíš už vůbec, ale nemůže jinak. Kdyby to neřekla, bylo by to později ještě horší+ Je tady ještě něco, co byste měli vidět. +řekne pomalu, hlas pečlivě neutrální a podívá se na Syr+ Jsi těhotná, honey...+odpálí tu bombu a ticho, které se rozhostí, je doslova ohlušující+

[Syriana Spinnel]

No wow. Takže jenom kvůli tomu, že Ozera je vlkodlak, a já jsem vlkodlak, se vykašlu na všechno co jsme spolu vybudovali, na všechno co pro sebe znamenáme a prostě půjdu za ním. Vážně. Jak prosté milý Watsone. +Zavrtí hlavou, protože prostě tohle je kurva absurdní.+ A co takhle že jsem taky čarodějka, možná bych měla jít zpátky za Viktorem. Nebo taky jsem trochu člověk. Měla bych najít nějakého ochotného mudlů. Tvl možná jsem zčásti troll! +Zasměje se šíleně, protože to doprdele musí být absurdní i jemu.

V pohodě, pij. +přikáže jí, jo, taky to dokáže, protože je kurva taky Alfa jejich smečky. A ano, ví, že dala Gabrielovi slib, že už od ní pít nebude, ale zoufalé časy si žádají zoufalé činy. Takže za chvíli může vidět pár zajímavých situací.+

Syr, která přišla darovat krev pro Ninu, jak skončí v jeho náručí, a jak ho pak pošle do hajzlu, za to že zneužil situaci.

Syr jako vlk v železech, jak marně bojuje, aby se z nich dostala, to jak z ní Ozera člověka přímo vyrval i to, jak během pár vteřin téměř vykrvácela.

To jak se s panikou vzbudila, strachy bez sebe a šokovaná z toho že nemá ruku.

Z toho jak říká Ozerovi, že je Gabriel zabije oba dva. Z toho jaký měla strach, jak bude vyvádět, až to zjistí.

Jak jí Dimitrij říká, že jeho problémy začaly okamžikem kdy napsal dopis, a nevidí důvod proč by teď měl přestávat.

To, jak mu řekla, že miluje Gabriela.

+Z toho jak u něj stojí blízko, a jak daleko přitom od ní je, se jí chce brečet. Vidí, jak mu tuhnou rysy, a nemá už jaký jiný důkaz by mu víc mohla dát. Už se nadechne, že něco řekne, když jí dojde, co Beccy právě pověděla. Pomalu k ní otočí hlavu a párkrát zamrká. Zavrtí hlavou. Jednou. Podruhé. Vymaní se z jejich blízkosti a udělá krok vzad. Je bílá jako stěna a strašně se jí klepou kolena. Asi se pozvrací.+ To není možné. +zašeptá a zavrtí znovu hlavou.+ Byla jsem vlk, jak by to mohlo být pravda? +Má strach se podívat na Gabriela. Nechce vidět výraz jeho tváře. Takhle to nemělo být.+

B. díky, že jsi tady byla. Už tě nebudeme potřebovat. Možná bys měla navštívit Payne. +Když to říká, není to příkaz, je to spíš přání, aby je přítelkyně nechala si svoje sračky probrat o samotě.+ Ozvu se ti. +Slíbí jí a pak se dívá, jak zmizí. Teprve potom se podívá na Gabriela. A ten pohled jí zlomí srdce.+

[Gabriel]

+nikdy v životě ještě necítil takovou smrtící směs protichůdných emocí. Některé ty záblesky ho téměř přesvědčí. A některé ho znovu uvrhnou do těch hrozných pochybností, za který sám sebe nenávidí. A nenávidí se i za to, že Syr měla strach z toho, až to zjistí. Strach z něj. Má chuť něco rozmlátit, ale pak mu dojde, co Becca právě řekla. Pomalu se otočí a zadívá se na ni, jakoby jí narostla druhá hlava. Na okamžik, možná na dva údery srdce pocítí neskutečnou radost, štěstí tak silné, až má pocit, že ho zadusí. Jenže pak si uvědomí okolnosti. Uvědomí si, kde poslední nejmíň týden byla. Že je nejspíš těhotná jen chvilku, když to ani sama nevěděla. A všechno je to zpátky, jen mnohem horší. Ani nevnímá, kdy Becca odejde, jen bezeslova zírá na Syr, tvář strhanou bolestí, pochybami, nejistotou...Udělá krok k ní, ale pak se zastaví, nejistý sám sebou a tím, co chce vlastně udělat. Chce ji políbit? Nebo s ní zatřást a nepřestat, dokud mu neřekne, že je to dítě jeho. Jenže to už přece řekla, ne?+ DOPRDELE! KURVAKURVAKURVA! +zařve, otočí se a vrazí pěst do zdi a pak znovu, každé slovo doprovodí úderem, po kterých tam zůstanou hluboké díry a z toho řevu se skoro zatřese celý dům+

[Syriana Spinnel]

+Ani si neuvědomí, že od něj couvá, dokud nenarazí do skříně. Asi zapomněla dýchat, protože ji bolí celý hrudník. Ach ne. To ji bolí srdce. Když začne Gabriel řvát, celá se otřese. A zas a znovu. S každou další ránou se něco v ní boří. Dojde jí, k jakému závěru došel. A neví, co víc by mohla udělat aby, mu dokázala že to není pravda. To, že jí nevěří, ji ničí snad úplně ze všeho nejvíc. A proto udělá to jediné, co může. Celá rozklepaná přijde k němu a položí mu dlaň na rameno, připravené k další ráně.+ Gabrieli, +hlas se jí celý třese a je tak strašně tichý.+ Já jsem s ním nespala. +řekne jeho zádům a připadá si jak totální káča. Je naštvaná, že si to vůbec myslí. Ale ještě víc se bojí, že by tohle měl být konec jich dvou. Teď, když. Bohové, budou mít dítě. Hrdlo se jí sevře, ale nerozbrečí se. Ještě ne. To záleží až na tom, co bude dál.+

[Gabriel]

+stojí opřený dlaněmi o zeď, hlavu skloněnou, kloubě prstů sedřené do krve, která mu tiše stéká i po předloktí. Slyší Syr za sebou a taky cítí její strach, cítí její emoce; i oni mají silné pouto, přestože Syr není lugaru. Když na něj pak promluví, skloní hlavu ještě níž, ale je dobrý znamení, že před jejím dotekem neuhne.+ Já....+vím, chce říct, ale nedokáže to, zatím ne. Pomalu se otočí, zadívá se jí do očí a to co v nich vidí, ho skoro zničí. Tak moc chce věřit, ale pokaždé se mu před očima promítne obrázek toho, jak se k Ozerovi tiskne, hlavu položenou na jeho hrudi....a prostě to nedokáže.+ ...nemůžu. Ne teď. +řekne tiše, hlasem sevřeným emocemi. Zvedne ruku a lehounce ji přejede prstem po tváři. Pak se bez dalšího slova otočí, vyjde ze dveří, pak z domu a do lesa už vbíhá velký, temně šedočerný vlk+