BYT DEANA A PAYNE, NEW YORK

[Dean]

+jazyk paniky se kolem něj obtočí jen v jednu chvíli, když se ho tak pevně chytne; vlastně ani nestihne ten pocit pořádně uchopit, instinktivně chytne její zápěstí a přitiskne ho ke zdi a na chvilku to pomůže, ten tlak povolí a on si ji bere v tom nejpřirozenějším rytmu, její orgasmus vnímá jako v mlze hlavně proto, jak pevně ho sevře v sobě, zatne zuby a s dlouhým zasténáním spadne do vlastního. Abstinoval už tak dlouho, že to celý trvá jen krátce, zato ten orgasmus je tak silnej, až se mu skoro zatmí před očima, a stiskne ji možná trochu moc pevně. Cítí, jak se mu chvějou stehna a kolena a má co dělat, aby je oba udržel, obličej má zabořenej někam do jejích vlasů a ohbí jejího krku a oddychuje tak prudce, že mu nejspíš praskne hrudník. teprve postupně, když se jeho tep zase dostane do normálnějších čísel, si uvědomí, kde jsou, a co se stalo, a pomalu, váhavě ji pustí na zem+ Doprdele. +vydechne, a ucítí provinilý bodnutí, jak mlha ustupuje+ Jsi v pohodě? +zeptá se tiše+

[Payne]

+že jí přitiskl zápěstí ke zdi, si uvědomí jen okrajově, nemá čas a ani chuť se nad tím teď zamýšlet, což je nejspíš dobře. Jeho vyvrcholení jí vyšle tělem další drobné vlnky orgasmu, který už není tak divoký, ale pořád dost intenzivní, aby se mu zachvěla v náručí. Pomalu dostane dech i krev do normálních hodnot, ale nohy má pořád jako z rosolu, takže když ji pomalu postaví na zem, prostě sklouzne zády po zdi na zem.+ Jo...myslím, že jsem. +vydechne, ale pak si uvědomí, že zněl nějak nejistě a vzhlédne k němu, rty trochu oteklé od polibků a pousměje se+ Určitě jsem. +opraví se+ A ty? +podívá se na něj zkoumavě a uvědomí si, že tohle ani zdaleka nemusí znamenat, že je všechno v pohodě, aspoň mezi nimi a strach z toho, že to zase sklouzne tam, kde to bylo posledních pár měsíců, znovu zatne svoje drápy+

[Dean]

+automaticky si zapne kalhoty a prohrábne si vlasy, ruce se mu ještě třesou, ale už je zse pevně ukotenej v realitě. což je možná skoro škoda+ jo, v pohodě. +přikývne, a pomalu se sesune podél zdi na zem. Doprdele, zopakuje jeho mozek+ já... promiň. +omluví se tak nějak vágně+ to bylo... promiň. +zopakuje, opatrně ohmatává svoje nitro a zkoumá, kudy se do něj dá panickej záchvat, ale zatím nic nepřichází, i když je tak nějak ztuhlej v očekávání, a dovoluje si uvolnit se jen hodně, hodně pomalu+ Vážně? +podívá se na ni z boku, protože tohle bylo mimo jejih standard i za normálních okolností. Bože, dal by si cigáro+

[Payne]

Neomlouvej se mi...+zavrtí hlavou a lehce, zase trochu opatrně, se dotkne jeho ruky+ Nečekaný? +napoví mu a pousměje se+ Jo, vážně. +ujistí ho a rozhodne se, že o tý chvilce, kdy to úplně v pohodě nebylo, vědět nemusí.+ Takže...když jsi v pohodě...znamená to, že ti můžu dát pusu? +zeptá se pak tiše a tak nejistě se na něj podívá+ Protože pak by mi bylo ještě o trochu líp. +pousměje se rozpačitě, protože jí přijde trapný přiznávat, že potřebuje obejmout+

[Dean]

ale jo. nesmím takhle... ztratit kontrolu. +sklopí oči na svoje ruce a tak rozpačitě se usměje+ ne s tebou. +zavrtí hlavou. ještě cítí dozvuky vzrušení, a taky těch emocí, ale cítí se klidnější a jistější. natáhne se k ní, a políbí ji na rty, měkčeji a něžněji než předtím, tu agresi už ze sebe vyplavil+ Mrzí mě, že máš pocit, že nemůžeš. +pousměje se pak trochu posmutněle+

[Payne]

No...tradici bych z toho asi nedělala. +poznamená a trochu se usměje+ Ale možná se dalo čekat, že to tak dopadne. +pokrčí lehce rameny; opětuje polibek, něžně, procítěně, pohrává si s jeho rty, pomalu zvedne ruku a jemně ho pohladí po tváři, po té nezjizvené, nechce to teď přehánět.+ Nemůžu. Nebo jsem nemohla. Ale kdo jiný by to měl chápat, když ne já? +podívá se na něj a pokrčí rameny. A když se na něj tak dívá, najednou jakoby to na ni všechno dolehlo naplno a po tváři jí sklouzne první slza a pak už to nemůže zastavit.+ Hrozně mi chybíš, Deane. Sice jsi tady pořád jsi, ale přitom jsi daleko a nechceš, abych tam byla s tebou. +snaží se otřít si slzy, zastavit to, ale je to jen marný pokus.+ Potřebuju tě....a jsem asi hrozný sobec, ale potřebuju tě celého. Přitom ty jsi kvůli mě čekal tak dlouho a já...+zavrtí hlavou a nechá tu větu nedokonečnou a připadá si jako úplný idiot a slaboch a navrch ještě hysterka+

[Dean]

ne, to fakt ne. +zavrtí hlavou, ještě je trochu otřesenej, ale lehce zvedne koutky. když se od něj odtáhne, opře se o zeď, a přikryje její dlaň svojí. rád by na to řek něco smysluplnýho, co by to všechno ospravedlnilo, ale jaksi... není co. Otevře pusu, jenže pak začne mluvit ona a s každým slovem mu srdce těžkne a těžkne, a možná teprve v tu chvíli mu dojde, jak moc je ona v prdeli s ním+ Pojď sem... +povzdychne si, nadzvedne paži a obejme ji, u srdce ho tak provinile bodne, když ji vidí brečet, a ví, že je to kvůli němu+ já tě přece miluju. +řekne tiše, ale dneska už sám ví, že to nestačí, ani zdaleka+ Jo, ale... to bylo přece jiný. +namítne a zavrtí hlavou, lehce ji hladí po vlasech, a trochu se kouše do rtu+

[Payne]

+přitulí se k němu a už jen díky tomu se trochu uklidní, poslouchá tlukot jeho srdce a po chvíli už přestane brečet a jen jí občas sklouzne po tváři osamocená slza.+ Já tebe taky. Hrozně moc. +řekne tiše a trochu se usměje, možná trochu smutně+ Jo, bylo to jiný. +přikývne souhlasně+ Ale dostatečně podobný, abych věděla, jak ti je. Kvůli tomu...všemu. +nechce znovu říkat Mitchovo jméno nahlas, celkem jasně si pamatuje, že právě tahle část to celý asi spustila+ Mrzí mě, co jsem řekla. Nemyslela jsem to tak...+povzdechne si a trochu se odtáhne, aby na něj viděla+ Neměla jsem právo nic z toho říkat...+potřese hlavou, jakoby to jen tím mohla smazat, zapomenout to.+

[Dean]

Já vím, že jo. +pousměje se trochu, a najednou si připadá unavenej, po tom emocionální i fyzickým vypětí. Ještě pořád je trochu v tenzi, jak napjatě poslouchá, co se v něm děje, a trochu čeká, kdy přijde zpožděná reakce na ten sex, ale potom si uvědomí, že za celou dobu si vůbec nestihl na lamii vzpomenout+ já dělám co můžu. +pohladí ji s povzdechem po vlasech+ jo... taky jsem řek pár věcí, co jsem nechtěl. pěkný píčoviny. +ušklíbne se, ale koutek se mu zvedne v úsměvu+ věcí, který jsem říkat neměl. +uzná sebekriticky+ a je mi to líto. +koukne na ni vážně, aby to věděla+ Co budem dělat? +zeptá se jí s povzdechem+

[Payne]

Jo. Oba jsme to úplně nezvládli. +pousměje se a podívá se na něj+ Já vím, že jo. +pohladí ho lehce prsty po předloktí+ Zvládnem to. +řekne a po opravdu dlouhé době tomu zase věří o něco víc.+ No...+kousne se trochu váhavě do rtu; nechce znovu začínat o tom, co tohle všechno spustilo, ale je jí jasné, že nemůžou dál zametat nepříjemný věci pod koberec, protože dřív nebo později o ten binec zakopnou.+ Napadlo mě, že bys ty kluby mohl vyměnit za...+na chvilku zaváhá+ ...tréninky s Bí. +dodá nakonec a trochu nejistě, ale odhodlaně, po něm koukne a čeká, jak se na to bude tvářit+