The World

Moderátor: Victoria

Re: The World

Příspěvekod Dean » 08 pro 2018 22:53

+když se přemístí od Payne, nejdřív chce jít domů, ale nakonec se objeví v uličce v nijak čistý části Bronxu. Ještě se mu nechce se vracet a celej večer strávit zavřenej mezi čtyřma stěnama svýho pokoje, sledovat jak ubíhá čas a pomalu přcházet o rozum. V hlavě má trochu zamlženo z toho vína, a možná to trochu prohlubuje jeho pocit dezorientovaností a ztracenosti. Cítí, jak mu brní konečky prsty, chladnou a ledovatí, srdce mu v hrudi úplně šílí. Doprdele. Vyjde na hlavní a rozhlídne se, potřebuje ještě trochu otupit alkoholem, jinak nedokáže usnout. Vleze do prvního baru, kterej uvidí; vlastně je to napůl herna, a potulujou se tam dost podivný individua, ale Dean si nikoho nevšímá, posadí se na bar a objedná si tequilu. Ostrá chuť alkoholu ho pálí na patře, v hrdle, a na chvilku přehluší všechny ostatní pocity. Tu chvilku, než sklouzne do jeho žaludku, se cítí skoro dobře... takže nezůstane u jedný. Když začne vidět trochu rozmazaně, a myšlenky se mu milosrdně rozutečou, zaplatí a vstane, je čas dostat se do postele. Zamíří ven ze dveří, ale pod vlivem alkoholu nejde úplně rovně a zakopne o nohu jednoho ze štamgastů u stolu. Díky svejm reflexům to vybere, ale chlápek si to očividně vezme osobně. Když se postaví, pomalu a výhružně, měří aspoň o hlavu víc než Dean, a ramena má snad dvojnásobný+ Dávej si bacha kam čumíš, mladej. +zavrčí na kluka. Dean svěsí ramena, a chce se omluvit, ale pak se podívá týpkovi do očí a něco v něm prostě praskne+ Dávej si bacha, kam strkáš hnáty, strejdo. +odsekne. Jako by to ani neřekl on. Jako by se sám na sebe díval shora, mimo vlastní tělo. Takže tu ránu vidí přicházet jako z dálky, zpomaleně, jako by se to dělo někomu jinýmu. Reflexivně se zakloní a tvrdýmu pravýmu háku se vyhne. Rty se mu zvlní nahoru. Tohle je tanec kterej zná a ovládá. Něco, o čem nemusí přemejšlet, něco instinktivního, něco, co ovládá. Momentálně toho na sobě neovládá moc, ale tohle jo. Rozmáchne se a zaboří dlouhánovi pěst na solar. Když se zlomí v pase, přidá mu další do obličeje, a pak ho kopnutím pošle k zemi. Než si stihne uvědomit, co dělá, tvrdým kopancem do žeber ho zneškodní, a pak na něm najednou klečí a jeho pěsti se pohybujou jako o vlastní vůli. Slyší to křupnutí nosní přepážky, cítí, jak mu povolí čelist, jak se jeho obličej pomalu mění na krvavej mišmaš. Vnímá, jak mu chlápek křečovitě vyjede rukama na krk ve snaze ho ze sebe strhnout, ale zabrání mu v tom přesně mířenou ranou hrany dlaně do ohryzku. Střídá údery do obličeje a nevnímá nic jinýho, jen ten hukot ve vlastní hlavě, snad ani nedýchá.
Neví jak dlouho to trvá a není si jistej, jestli by dokázal zastavit, ale chlápkovi kumpáni to evidentně vidí jinak. Dean ucítí kolem krku předloktí jednoho z nich, chytne ho do kravaty a doslova ho odtáhne z rozmašírovanýho kamaráda. Dean se duchapřítomně předkloní a prudce mu vrazí temenem do obličeje, až se mu v tequilovým mozku zamlží. Jednoho, co na něj jde zepředu, odrazí kopnutím, ale ten další už mu jednu vrazí, a pak znovu. Dean se protočí, vykroutí se ze sevření, je ve svým živlu, rozjetej, a už teď ví, že by je dokázal utáhnout všechny tři. Schytá ještě jednu ránu do brady, a na okamžik mu ten náraz vyrazí dech. Odplivne si, trochu slin smíchanejch s krví. Vnímá, jak se mladík rozpřahuje znova, mohl by se vyhnout, ale... neudělá to. Neudělá to, ani když mu do břicha narazí koleno, ani když ho srazí na zem. Jeho instinkty by ho chtěly bránit, ale... Dean je prostě vypne. Nenatáhne ruce, nezačne se bránit. Všechno ostatní kolem něj přestane existovat, a co je důležitější, přestane existovat i všechno v něm. Všechny jeho myšlenky zmizí, každá rána, kterou přijme, je odplavuje pryč. Zmizí i všechny ty trochu moc silný pocity, a zůstane jen úleva, naprsto nečekaná... a taky bolest, reálná, silná, a tak se Dean upne jen na ni, a nechá se stáhnout do temnoty+
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: The World

Příspěvekod Dean » 09 pro 2018 15:19

+když vypluje z bezvědomí, nejdřív ze všeho ho zaplaví vlna bolesti. Teprve potom se začnou probírat jeho ostatní smysly; na tváři cítí drsnej chlad asfaltu, vnímá mokrý studený oblečení, chuť krve v puse, tlumenej zvuk aut projíždějících v dálce, dunivá hudba, smrad splašek. Trhaně se nadechne a okamžitě se ozvou jeho pohmožděný žebra. Bolí ho snad úplně celej člověk. Pohne rukama, pak i nohama, zdá se, že vyloženě zlomený nemá nic. Dýchat ho bolí, ale ne tím způsobem, kterej by naznačoval propíchlou plíci. Přes absurditu situace nejdřív ze všeho vyhodnotí, jak na tom je. Když ztratil vědomí, bušili do něj celkem slušně, ale vypadá to, že vyloženě nenapravitelnou škodu neudělali. Pomalu otevře oči, to levý oteklo tak, že se ani otevřít nechce. Pohled mu padne na vlastní ruku, klouby znova rozedřený. pomalu otevře pěst a zapře se o dlaně, donutí se nadzvednout do kleku, sedne si na paty. Leží v nějaký postranní uličce u popelnic, po tváři mu pomalu stéká krev, ještě pořád cítí trochu zbytkáče z tequily, ale jinak mu nic vážnýho není. I když možná vypadá hůř než když se vrátil z Indie. Cosi v něm se instinktivně přkrčí ve strachu ze záchvatu paniky, kterej obvykle přijde, kdykoliv se v mšlenkách dotkne tý akce. Ale... je ticho. Cítí... klid. A bolest v každým svalu, v každým pohybu. Ale tohle je známá bolest, je to bolest tisíců tréninků, bolest, o který ví, že přejde, až se rány zahojí. Bolest s kterou se umí vypořádat. Správná bolest. A i když se nedokáže pořádně nadechnout, aniž by měl pocit, že mu hoří bok, poprvé od Indie se mu dýchá lehce. Odplivne s trochu krve, a přemístí se domů, rovnou do svýho pokoje. V tomhle stavu nikoho potkat nechce. Doma se svlíkne, vklouzne pod sprchu, a nechá vodu odplavit zbytky jeho opilosti. Pak se postaví před zrcadlo, a svépomocí si vyhojí ty nejhorší a nejvíc viditelný rány a oděrky. Nechce vzbuzovat pozornost ani dotazy. nechá si jen to, co není na první pohled vidět, a vždycky, když se pohne, žebra mu olízne línej plamen bolesti. Vleze si do postele, natáhne se pro telefon a napíše Payne; teď s čistou hlavou mu to jde o dost líp. Napíše jí, že se omlouvá za to, jak vypadnul, že měl nějaký povinnosti a hned zítra se koukne na inzeráty co mu poslala. Na konec připíše Miluju tě, a k vlastnímu překvapení se mu z toho nepropadne žaludek o dvě patra níž. Odloží telefon a poprvé po hodně dlouhý době usne jako by ho do vody hodil i bez lektvaru.
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: The World

Příspěvekod Dean » 11 pro 2018 23:06

+přemístí se do Bronxu, svoji původní hospodu už ani nezkouší, tam má stopku, ale v týhle čtvrti je spousta pochybnejch podniků, kam může zajít, a kde mu nalejou i když mu není 21. Do jednoho si vleze a nejdřív ze všeho se rozhodne otupit ostří trochou tequily. Pije rychle, skoro zbrkle, za jediným cílem. Hlavou mu lítaj všechny ty věci, co si řekli. Payne má pravdu, nedokáže se jí dotknou, a to bude brzo velkej problém. Musí se přes to dostat, prostě musí. Průhledná tekutina ho zaštípe v hrdle, ale i přes pokračující podnapilost si uvědomí, že ho někdo pozoruje. Zvedne oči a střetne se s pohledem zrzky o kus dál na baru. Jo, holky na něj občas koukaj. A lhal by, kdyby tvrdil, že mu to občas trochu nezvedne sebevědomí. Ovšem nikdy ho ani nenapadlo, že by to jakkoliv opětoval. Ale... nějak to prolomit musí, že. A nemůže riskovat, že to zkusí s Payne, vymkne se mu to a on jí třeba v návalu paniky ublíží. Ne... měl by to nejdřív otestovat na někom, na kom mu nezáleží. A tak prostě udělá to, co viděl dělat Jadea. Vymění si s ní pár pohledů, i když si není jistej, jestli do nich dokázal dát správnou intenzitu, zvedne koutek; zadívá se na ni jako by si ji představoval nahou. Když se k němu o pár minut později přisune a pokusí se navázat konverzaci, nepošle ji pryč. Odpoví na prvních pár otázek, ale když se ho zeptá na jméno, jen se pousměje+ Nevypadnem? +zeptá se místo toho. Vzhledem k tomu, jak ochotně seskočí ze stoličky, ani ona od toho nečeká nic romantickýho. Deanovi se daří jít celkem rovně, ale v hlavě cítí alkohol a srdce mu buší až v krku. Zrzka se zastaví přede dveřma do baru a zadívá se na něj. Dean vnímá, že něco řekla, podle jejího výrazu asi něco koketního, ale přes to hučení v hlavě ji ani neslyší. Jen si ji přitáhne za zápěstí k sobě, nadechne se a políbí ji, jako by strhával náplast, jako by se potopil do vody. Nejdřív je překvapená, ale rychle se situaci přizpůsobí, pootevře rty v pozvání a vyjde mu vstříc, chutná po vínu a po nějaký rtěnce, a... je to celý špatně. To jak voní, to jak se k němu přitiskne, její krátký vlasy, co ho zašimrají na tvářích. V hlavě uslyší ostrý smích lamie, před očima mu blesknou ty zuby. Najednou ji zase cítí, tam uvnitř, ve svých nejniternějších vzpomínkách a myšlenkách. Najednou se zase cítí špinavej. Zrzka natáhne ruku a pohladí ho vzadu na krku, přejede dopředu a prsty sklouzne jeho strništěm, po těch jizvách na čelisti, a je to jako kdyby se ho znovu dotkla lamie. Ze rtů mu uteče výkřik, z hloubky duše, odstrčí ji možná trochu moc prudce. Rychle zamrká, aby ten obraz vyhnal z hlavy, dýchá tak rychle, že nejspíš omdlí. Matně vnímá, že mu děvče cosi hlasitě vyčítá, ale je to jen na okraji jeho vědomí, veškerý svoje úsilí soustředí na to, aby se prostě nerozpadnul na prvočísla. dobře, tohle byl hodně blbej nápad. V druhý vlně přijde pocit viny, panebože, podvedl Payne, udělal přesně to, co mu vyčetla. Kůže na pažích ho svědí, jako by pod ní běhali mravenci. Musí udělat - něco, pryč odsud. Ztěžka se narovná a trochu připitě se odpotácí pryč, za roh, kde by se mohl přemístit, jenže zrovna v tu chvíli odtamtud nějakej chlap vychází a do Deana omylem vrazí. Nepřemýšlí o tom, pěst mu vyjede nahoru úplně sama. Teprve když mu zasadí druhou i z druhý strany, uvědomí si, co vlastně dělá, ale v tu chvíli už je pozdě, ten rush už ho strhne. Zasadí ještě pár úderů, vyprovokovat ho, rozvášnit, a pak prostě přestane. Cítí jen, jak jeho už tak zdecimovaný tělo inkasuje jeden zásah za druhým, a kdyby byl dostatečně při smyslech, uvědomil by si, že se jeho rty roztáhly v prchavým úsměvu+
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: The World

Příspěvekod Jade » 20 led 2019 00:50

Strach. Už ho párkrát napadlo, že je skoro fyzicky cítit. Jeden z nejmocnějších mužů v kouzelnickým světě, a třese se před ním jako ratlík. A to Jade ani nevytáhl hůlku. Nakloní hlavu na stranu a poslouchá všechny ty jeho „pochopte, nemohu“ a „sleduje mě celá kouzelnická Francie“, dívá se, jak se potí, jak se mu ruce zpola zakryté manžetami luxusního hábitu+ Tyhle informace samozřejmě nejsou k dispozici veřejnosti, ale ty problémy s povstáními naše Ministerstvo téměř finančně vykrvácely, jsme jen krok od kolapsu. +zašeptá ministr na pokraji nervového zhroucení. Jade potlačí podrážděný povzdechnutí. Samozřejmě, že o tom ví, sám ty povstání na žádost opozice velice tiše vyvolal. Nedovolí pohrdání ani netrpělivosti dosáhnout k jeho očím a místo toho zvlní rty v dokonalý nápodobě úsměvu+ Já to přece chápu, monsieur Faberge. +protáhne hladce, vyděšený zablesknutí v ministrových očích mu někde hluboko v břiše zažehne jiskru pobavení+ Jste vytížený muž. Nemůžete riskovat. +dodá a pomalu se napije+ Samozřejmě, že Vás k tomu nebudu nutit. +přikývne lehce. Ministrův tep klesá skoro viditelně. Je to skoro směšný+ Nevím, co jste o mě slyšel, pane ministře, ale můžu Vás ujistit, že velká část z toho je nepochybně snůška výmyslů z úst těch, kteří nebyli ochotní dodržet podmínky dohody. +zvedne koutek ještě o něco výš+ Chápu, že máte strach. +poznamená a v očích mu lehce blýskne, když se ministr rozhořčeně nadechne, aby se ohradil+ Ne, máte pravdu. Ty informace nepochybně seženu i jinak. Jsem si jistý, že už se najde někdo, kdo ocení, jak výhodné je být se mnou zadobře. +dodá naprosto nevzrušeně+ Někdo ochotný riskovat. +polkne poslední doušek svého vína a nechá to někdo, kdo bude chtít tvoje místo nevyřčeně doznít ve vzduchu. Ministrovy oči na sobě cítil i potom, po celý zbytek večera. I když se dívá do vzrušené, trochu přehnaně nalíčené tváře jeho ženy, která doslova visí pohledem na každém rysu jeho tváře, a jen to, že stojí v jejím osobním prostoru jí zrychluje tep natolik, že se jí tváře i přes nános makeupu červenají+ Váš muž a já jsme se bohužel nedohodli. Takže se vracím do Států. +poznamená a lehce zvlní rty směrem vzhůru. Umí si docela přesně představit, jak by vypadala pod ním, zpocená, udýchaná, naprosto uspokojená, a vidí na ní, že si to velice dobře umí představit i ona. Ale tohle není tenhle druh výpravy. Když se loučí, skoro hrozí, že ji ze sebe bude muset fyzicky sundat. Trvá to přesně dva bloky chůze podél Seiny směrem k jeho hotelu, než mu mobil v kapse začne vibrovat a na obrazovce se objeví ministrovo jméno. Zajímavý, tipoval, že jí potrvá zhruba o tři bloky dýl, než manželka zpracuje. Nechá hovor spadnout do schránky, a ministra trochu vycukat. zvedne mu to až tak napotřetí. Ideální čas na skleničku+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.
Uživatelský avatar
Jade
Mág
 
Příspěvky: 856
Registrován: 21 črc 2013 01:56
Bydliště: New York

Re: The World

Příspěvekod Dean » 20 úno 2019 21:12

+když se venku setmí, převlíkne se do svýho obvyklýho nenápadnýho oblečení, tam se bojuje stejně jen v kalhotách, vezme si tašku s pár věcma, a přemístí se jako obvykle do uličky za barák, v jehož sklepení se celá tahle akce pořádá. Dovnitř vejde zadním vchodem, vyhazovač už ho zná od vidění, takže ho bez problémů pustí dál. Vzadu je malý zázemí pro účastníky, sprchy, pár skříněk, nic moc velkýho, spíš místo, kde se člověk může rozdejchat mezi zápasama. Když k němu přijde manažer, už je nachystanej a akorát si zamyká věci do skříňky. Možná že mu mělo bejt podezřelý už něco na tom, jak samolibě se tváří. Že pro něj má dneska výjimečnýho soupeře už říkal několikrát... takže se tím Dean nijak nevzrušuje. S těma předchozíma nakonec podlahu vždycky vytřel. Až teprve když mu manažer doporučí na sebe dneska nevsázet, trochu znejistí, ale znát to na sobě nedá, a ven do "arény" vyjde už zase sebevědomě a v klidu+
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: The World

Příspěvekod The Punisher » 20 úno 2019 21:37

+Jeden z dalších podřadných klubů, jedno z dalších milionů zavšivených špinavých dír, kde ze sebe mladý kluci nechávají vymlátit duši, protože potřebujou prachy. Nebo jsou zatraceně vyšinutí, aby se nechali umlátit k smrti. Prachy jsou v tomhle zatraceným světě podstatný. Proto tu teď sedí v teplákách, bosky a omotává si kolem ruky tu zatracenou lepící pásku. Přes klouby, a ještě jednou. Opře se ležérně o oprýskanou omítku a netečně sleduje, jak kolem něj chodí lidi jak po špičkách. Vlastně se jim ani nediví. Když pro něj dojdou, že je čas, vstane a prokřupe si krk. Zkusmo stiskne pěsti a vejde do klece. Ježiši. Pomyslí si. Vždyť je to... vtip? Otočí se manažera, jestli si z něj dělá prdel.+
Happy is a kick in the balls, waiting to happen
Uživatelský avatar
The Punisher
 
Příspěvky: 17
Registrován: 02 led 2019 20:03

Re: The World

Příspěvekod Payne » 20 úno 2019 22:47

+když se ten večer s Deanem rozloučí, necítí se ani trochu v pohodě, ani trochu vyrovnaně a ani trochu nemá náladu předstírat opak. Kupodivu sama lhala jen částečně, protože trénink opravdu mají, ale po včerejšku je to jen lehká, rozehřívací v podstatě pohodová záležitost, která má jedno velký pozitivum - otupí hrany toho největšího vzteku, i když její dnešní tréninkový partner to asi úplně neocenil, když mu vzápětí s omluvným úsměvem rovnala vykloubený rameno zpátky na místo. Po hodině a půl trénink skončil a tak se rozloučila, dala v šatně rychlou sprchu, převlékla se a protože předpokládala, že nejspíš půjde o nějaký bar nebo diskotéku, nejspíš celkem pochybný pověsti, vzhledem k tomu, v jaký čtvrti se nachází, dala si záležet i na make-upu, který jí aspoň ty dva roky přidal. V týhle zemi to sice úplně nestačí k tomu, aby ji pustili do baru, ale z toho důvodu si do kapsy nacpala zrhuba osmset dolarů. To by už nějaký ty dveře otevřít mohlo:D Věci si nechá ve skříňce, vezme si jen tlačný dýky na zápěstí, glock dozadu za pas, protože v pouzdru je moc nápadný a armádní dýku si po chvilce váhání nechá taky ve skřínce. Snad toho nebude muset litovat. Vyjde z areálu Anvilu, cestou ještě mávne pár kolegům, který na ni koukají trochu vyjeveně, protože nalíčenou ji vlastně ještě neviděli:D a o pár bloků dál se z jedné tmavé uličky s pomocí přívesku od Deana přemístí... Po pár vteřinách dusivý temnoty se objeví v ještě temnější, špinavější a smradlavější uličce, s několika převrácenými kontejnery. Nakrčí znechuceně nos a jakoby nic vyjde na trochu líp osvětlenou ulici. A přímo před ní, naproti přes ulici je...+ Doprdele, to snad ne...+vydechne, když jí dojde, jak moc byla ve svých dohadech mimo. Rychle se ale rozhodne. Ví, že musí dovnitř, protože rozhodně nehodlá dovolit, aby se nechal zabít. Rozhodným krokem zamíří ke dveřím, vyhazovači vedle dveří věnuje jen zběžný pohled a sebevědomě vezme za kliku...+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

Re: The World

Příspěvekod Dean » 20 úno 2019 23:24

+v kleci už to dobře zná a tak trochu považuje za svoje teritorium; támhle mu jeden soupeř málem vyrazil zuby o žbrlení, támhle s jedním zase pro změnu on vytřel podlahu. Prokřupe si krk a pomalu klouže do toho svýho soustředěnýho polotranzu. Najednou ho nervozita opustí, cítí se klidnej, vlastně se skoro těší. Teda až do chvíle, kdy do klece vleze jeho dnešní protivník, a Deana instinktivně zamrazí. Jo, pár chlapů jak hora už proti němu postavili. Dokonce už tu byl jeden, na kterýho postoj a účes prozradili, že je ex-mariňák. Porval se s týpkama o dost většíma a silnějšíma, samolibýma a plnýma keců, ale nikdo z nich ještě neměl v očích... tohle. A Dean ke svýmu překvapení shledá, že ten pocit v něm, to popíchnutí v žaludku je asi adrenalin. Tohle by konečně mohlo bejt to pravý. Tenhle chlap by se nerozpakoval dotáhnout věci do konce. Olízne si suchý rty, a jen matně vnímá, jak kdosi vyhlašuje jejich jména, pochopitelně falešný. On už vnímá jenom svýho dnešního protivníka. Je mu jasný, že tohohle chlapa neunaví jen tak, ani nevyhraje na sílu. Musí využít toho, že je drobnější, rychlejší, obratnější. Útočit jako komár, nasrat ho, donutit ho udělat chybu, počkat na svůj moment a dodělat ho. Taková je aspoň teorie. Jenže když uslyší ostrej zvuk gongu, okamžitě schytá takovej pravej hák do zubů, že mu v uších zazvoní a jen tak tak vybere hrozící pád. Rychle vymrká bolest a prudce vydechne. Tak jo. Přeřadí na vyšší rychlostní stupeň a vrhne se na něj celou silou svý momentální nenávisti ke všemu včetně sebe sama+
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: The World

Příspěvekod The Punisher » 22 úno 2019 07:06

+Z představy, že má zmlátit malýho kluka, je mu ze sebe na nic. Ale pak ty myšlenky vyžene z hlavy. Ten mladej ví, proč tu je a takovejm sráčům, kteří si myslí, že jsou mistři světa nakopal prdel už tolikrát... jenom těch zelenáčů u jednotky, který viděsil k smrti. Ono je rozdíl být v pohodě s tím, jestli chcípnete nebo ne, a s tím, že máte v hlavě zakódovaný, ještě to tentokrát vyjde. On Frank, je s tím kurva v pohodě. Protože až zdechne, nikdo po něm plakat nebude, nemá nic, co by tu pro někoho nechal. Až chcípne, uvidí Mariu a děcka. A jestli ho má zabít tento hošík? Ok. Tak jdem na to. Sotva dozní jejich jména a cinkne gong, rovnou na něj vlítne. Celou svou výškou a váhou ho minimálně dvakrát převyšuje co se tělesné konstituce týká. Rychlej pravej hák rovnou na čelist a klukovi málem vybuchne hlava. Hodí to s ním o dobrej metr, ale to je jedno. Ty prachy Frank chce, takže chlapče, dneska sis nevybral moc dobrý večer. V těch klukových očích je něco hrozně moc pokaženýho. Ale to je teď naprosto fuk.+ Go on Kid. +Zabručí na něj a nechá se trochu rozjebat, aby zjistil jak na tom jeho protivník je. Je dobrej. Ten vztek, který ho žene, je cítit z každé rány, která dopadne na Frankovu kůži.+ Good and now me, again. +Začne ho zasypávat přesně mířenými ranami na obličej, solar, a pokaždý je to jako kopnutí pneumatickým kladivem. Když klukovi vyrazí dech a obličej mu zalívá červenej makeup, ozve se konec prvního kola. Jako rozehřívačka to bylo tak akorát. Jen se napije vody a může pokračovat.+
Happy is a kick in the balls, waiting to happen
Uživatelský avatar
The Punisher
 
Příspěvky: 17
Registrován: 02 led 2019 20:03

Re: The World

Příspěvekod Payne » 22 úno 2019 20:24

+Očekává, že u vstupu to asi úplně snadno nepůjde, tak ani není překvapená, když jí vyhazovač dveře pod rukou zase přibouchne. Pustí kliku a podívá se na něj+ Nějaký problém? +zeptá se klidně, s nepatrným zdvořilým úsměvem+ Jo, kotě. Spletla sis dveře. Strip klub je támhle. +ukáže na klub pár desítek metrů od nich, na druhé straně ulice a sjede ji přivřenýma očima. Jo, rozhodně by si dal říct...Až bude mít volno, přijde se na ni podívat. Plánuje už v duchu, takže ho trochu překvapí, když mu vtiskne do dlaně několik zmuchlaných papírků.+ Jsem tu úplně správně. Chci se trochu pobavit. Podívat se na pořádný chlapy. +zvedne koutek v úšklebku a do dlaně mu vtiskne dvě zmuchlané stodolarovky. Spokojeně zaznamená překvapení v jeho tváři a ještě spokojeněji, když ustoupí a nechá ji vejít. Bezva, to šlo líp než čekala. Dokonce byl tak v šoku, že ji ani neprohledal a než si tuhle chybu uvědomil, ztratila se v davu. Sejde po schodech dolů a drobné zatrnutí nervozity důkladně potlačí. Lidí je tam dost, přinejmenším na její vkus. Skoro všechno chlapi, ženských vidí jen pár, jako doprovod některých bossů a drogových dealerů. Ty pozná neomylně, všichni vypadají, jak kdyby to měli vytetovaný na čele. Ve chvíli, kdy se ozve gong, zalétne pohledem k ostře osvětlené kleci...a na okamžik ji téměř ochromí záchvat paniky, když uvidí Deana. Jen okrajově zaznamená, že do půl těla je neskutečně sexy, protože vzápětí se na něj ten druhý chlap, který vypadá, že by mohl pěstí bourat zdi. Ze schodiště na kterém stojí má skvělý výhled, vidí to skoro zpomaleně. Tvrdé rány, které se od těch tréninkových liší opravdu jako nebe a dudy. Výraz v očích obou, ze kterého není pochyb o tom, že ani jednomu nezáleží na tom, aby přežili...Ani neví jak, ale najednou zjistí, že se davem fandících prodírá ke kleci, přestože v hlavně má prázdno a netuší, co vlastně hodlá udělat. Pak si u vchodu do klece všimne chlápka v obleku a dojde, že to bude nejspíš majitel, manažer, prostě ten, co tohle organizuje. Dopředu ke kleci se dostane ve chvíli, kdy zazní gong, jako oznámení konce prvního kola. Rychle pohledem vyhledá Deana a jen se ujistí, že další kolo rozhodně nesmí proběhnout. Ví, že zkoušet manažera přesvědčit, aby to zastavil, nemá smysl, na to v tom má až moc peněz. Trochu zdivočele se rozhlédne, když zazní gong oznamující další kolo. Už se do klece nedívá, ale velmi dospěle se rozhodne, že to zkusí nejdřív po dobrým. Dojde k manažerovi u vstupu do klece+ Hej, ty. +houkne na něj a zadívá se mu do očí+ Zastav to. +poručí a krátce kývne ke kleci, aby bylo jasný, co myslí+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

PředchozíDalší

Zpět na Jade

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron