BYT DEANA A PAYNE, NEW YORK

[Dean]

netvař se tak, za chvilku se to zahojí. +usměje se jedním koutkem, tím nerozbitým. skoro dodá, že už to má zmáknutý, ale pak si to radši odpustí, aby nebyl podezřelej+ to si teda piš. +přikývne spokojeně, dneska spoustě lidí vyhrál docela dost peněz. Na takovýho kluka si proti dvakrát tak velký mlátičce nikdo moc vsadit nechtěl, a kurz byl hodně slušnej+ Jo, jasně. +přikývne, znova si vezme hůlku a během pár minut se vyhojí. Kouzlí rychle, přesně, nacvičeně, a zahojí se víc, než kdyby tam byl jenom sám; nechce, aby pojala nějaký podezření. Trochu léčivý bolesti si holt dopřeje příště+ Tak to je dobře. +usměje se teď už normálně, modřiny do pár hodin vyblednou, a zbytek už je zataženej. Klidně se dívá, jak Payne vyždímá hadřík do umyvadla, a pak se zamračí, když si uvědomí, co jí vykukuje zpod mikiny na zápěstí+ Co je tohle?+ chytne ji za ruku, a vyhrne jí rukáv+

[Payne]

Já vím. Ale to neznamená, že mi to nemůže trochu vadit. +pousměje se+ Tak to je dobře...+přikývne spokojeně, když jí potvrdí, že ten druhý dopadl hůř a krátce k němu zvedne oči, než začne čistit další ránu; ví, že to je zbytečný, že se může vyhojit pomocí magie, ale prostě chce využít každou možnost, kdy jí dovolí se ho dotýkat. Hlavou jí na zlomek vteřiny bleskne vzpomínka stará jen pár hodin, na polibek, kdy se nedržela zpátky. Rychle od sebe tuhle vzpomínku odežene a stejně tak potlačí to lehké sevření v břiše, o kterém už moc dobře ví, co znamená. Vyždímá hadřík do umyvadla a odloží ho; zatváří se trochu přistiženě, když ji vezme za ruku a vyhrne rukáv+ Obvaz? +zkusí to a nevinně se na něj uculí+

[Dean]

to asi může no. +uculí se+ A je docela pěkný, že se o mě bojíš. +popíchne ji trošku, vlastně má celkem dobrou náladu, teda až do chvilky, než si všimne jejích obvazů+ Neříkej. +zvedne obočí, a útroby mu sevře nedefinovanej strach. Obvazy na zápěstích v jeho hlavě můžou znamenat dvě věci; buďto ji někdo svázal, nebo... se snažila si ublížit+ Ukaž. +řekne tiše, vážnějc, tónem, kterýmu je těžký říct ne. Opatrně jí odmotá obvaz a je připravenej na cokoliv, ale ty spáleniny mu stejně vyrazí dech. Lehce přes jednu z nich přejede prsty a někde v něm zabublá zárodek vzteku+ Kdo ti to udělal? +zeptá se a zvedne k ní oči, mrazivý, a zároveň plný vzteku, pohledem tak podobným jadeovi, že to je trochu děsivý+

[Payne]

+jen se na něj tak podívá, jistě, že se o něj bojí; je úplně potichu, když pomalu odmotává obvaz na zápěstí. V první chvíli ji napadne, že to nějakou poznámkou zkusí trochu zlehčit, jenže když se mu pak podívá do očí, rozmyslí si to. A taky se rozhodne říct mu pravdu. V duchu se jí ozve Billyho poznámka o mlčení, ale celkem bez výčitek tenhle hlas umlčí. Povzdechne si a sedne si na okraj vany.+ Dnešní trénink byl trochu...nestandardní. +začne neurčitě a sama se tomu označení trochu ušklíbne+ Fingovaný únos. Výslech. +potřese hlavou+ Všechno vypadalo naprosto reálně. +pokrčí rameny a vzhlédne k němu+ A podle toho jsem jednala...+dodá a až teď si uvědomí, že vůbec neví, co si Dean pomyslí o tom, že zabila nevinnýho. Když i její lovecký výpravy mu dělaly takový problémy+

[Dean]

je to milý. +uculí se a vtiskne jí smířlivou pusu do dlaně. Když jí odmotá obvazy, palcem zlehka přejede po těch jizvách. že jsou čerstvý je poměrně jasný+ Tohle nevypadá moc fingovaně. +poznamená a žaludek se mu propadne o patro níž. Ježíši, chudák Payne. se vším co má za sebou, musela bejt z únosu totálně v pytli. Cítí, jak se v něm rozvíjí vztek, ale nechce mu povolit uzdu, ne před ní, takž se začne soustředit na něco jinýho. Prsty přejede po jejích jizvách a uvolní svoji magii, nechá ji prostoupit její poraněnou kůží a vyhojí ji. Teprve pak k ní zvedne oči+ Co se stalo? +zeptá se tiše+

[Payne]

+pousměje se, když ji políbí do dlaně, ale pak hned zvážní a přemýšlí, jak to podat co nejlíp+ No, právě že to tak ani nevypadalo. +pokrčí rameny+ Tak říkajíc jsem to sežrala i s navijákem. +ušklíbne se trochu a slabě se zachvěje, když ji na kůži zahřeje magie a sleduje, jak se rány pod jeho dotekem hojí.+ Povedlo se mi dostat se z těch pout. +dotkne se krátce místa, kde ještě před okamžikem byla celkem hluboká rána od kobercové pásky, která se jí při snaze zbavit se jí, zaryla do zápěstí.+ Toho, co mě vyslýchal...+naznačí sarkastickým tónem uvozovky+ ...to asi trochu překvapilo. Odzbrojila jsem ho. A zastřelila. +vzhlédne k němu, když to takhle velice stručně shrne; kousne se do rtu, protože když to teď řekla, má pocit, jakoby to až teď bylo skutečný+ Vyběhla jsem na chodbu, abych našla cestu ven a jen zázrakem jsem nesejmula nikoho dalšího. Byl to taky agent Anvilu. Kolega. +potřese hlavou a zadívá se mu do očí+ End of story. +pokrčí rameny a trochu cynicky se usměje+

[Dean]

+jemně jí vyhojí rány od pout i jizvy na místech, kde se dotýkala židle a spálila ji tam elektřina, a čím víc ji poslouchá, tím zděšenějc se tváří. Přes rty mu přeběhne slabej úsměv, když řekne, že ho odzbrojila, ale pak sklouzne jako by ho někdo setřel, a oči se mu rozšíří šokem. zastřelila. kolegu. ježišikriste+ Panebože, Payne. +zachraptí tiše, a první, na co si vzpomene, je Mitch. Ten pocit hnusu a děsu, když ho zastřelil. Sejmula někoho nevinnýho, někoho, kdo s ní spolupracoval. Jasně, asi se neznali, když nepoznala jeho obličej hned na začátku, ale stejně, jenom to vědomí... Zaplaví ho vlna soucitu, a je mu Payne prostě hluboce, intenzivně líto. Musí jí bejt děsně. Zvedne se z vany a přitáhne ji k sobě; za posledních pár měsíců se ještě o několik čísel vytáhnul, takže teď ji u sebe může docela pěkně schovat. Stulí si ji k sobě a pevně ji obejme+ Mrzí mě to. +zamumlá jí do vlasů, i když je mu jasný, že to nic nezmění+

[Payne]

+nechá se obejmout a přitulí se k němu. Uvědomí si, že mu to možná připomnělo Mitche, ale ví, že to je rozdíl. Vždyť ona toho agenta vůbec neznala, ani nezná jeho jméno. Trochu se zamračí, snaží se vybavit si, jestli ho Billy řekl, ale buď si nemůže vzpomenout a nebo ho opravdu neřekl. Možná nechtěl, aby jeho jméno znala, protože zabít někoho bezejmenýho je vždycky snazší, než někoho, koho zná. I kdyby šlo jen o jméno. Vnímá Deanův soucit a vlastně jí ani nevadí, že ji lituje. Spíš se začne cítit divně, když si uvědomí, že sama necítí...nic. Možná za to může to, jak dobře to před ní samotnou omluvil Billy; že to podal tak, jakoby to nebyla její vina. Ale to nic nemění na tom, že skutečnou vinu opravdu necítí. Přesto, ale ví, co by měla říct...+ Jo, mě taky. +zašeptá tiše a obejme ho pevněji a prostě si jen užívá jeho blízkost, vdechuje jeho vůni a pocítí opravdovou vděčnost za to, že jí osud do cesty poslal právě jeho.+ Půjdu si lehnout. Jsem unavená. +odtáhne se po chvíli trochu, vzhlédne k němu a pousměje se+ A děkuju...+řekne pak tiše, zvedne ruku a pomalu, jemně ho pohladí po tváři, té nezjizvené+

[Dean]

Chceš o tom mluvit? +zeptá se opatrně, ale tuší, že asi chtít nebude, a nepřijde mu to nějak divný+ Jo, to je dobrej plán. Já půjdu za chvilku taky. +přikývne+ Jen to tu uklidím. +pousměje se, a poukáže na ty krvavý obvazy v umyvadle. Vtiskne jí pusu na čelo a pousměje se+ Miluju tě, víš to? +koukne na ni, usměje se, a neuhne, když ho pohladí. Když Payne odejde do ložnice, pouklízí tam ty věci, a ještě chvilku zůstane sedět na vaně. Chudák Payne, celá ta věc mu připadá úplně šílená. Ten její šéf musí bejt fakt debil, že ji něčemu takvýmu schválně vystaví. Zamračí se pro sebe, a sevře ruce do pěstí. Je mu jasný, že když začne zase o tom, že by měla skončit, Payne se akorát naštve. Od něj tohle slyšet nechce. Ale dobře ví, že ohledně toho musí něco udělat, a to spíš dřív, než pozdějc. Svleče si i kalhoty, rychle se osprchuje, a vleze si k ní do postele+

[Payne]

No....+zamyslí se nad tím poctivě+ ono asi moc není o čem. +pokrčí pak rameny a trochu omuvně se na něj usměje+ Vím. +přikývne pak a měkkce se usměje+ A já tebe. +dodá ještě než, vyjde z koupelny; v ložnici se převlékne do svýho spacího tílka a kraťásků. A je asi unavená mnohem víc, než si myslela, protože když si Dean vleze do postele, vnímá to už jen na okraji vědomí. Slabě se pousměje a trochu se k němu přitulí, i když i teď si dává pozor, aby to nepřehnala. Naštěstí usne dřív, než se stihne zamyslet nad tím, jak je to nanic+