Pokoj v Cloak&Dagger Center

[Byron]

No jo, ale myslím, že by ji to dost vyděsilo, kdyby to viděla. +usměje se na ni+ Jasný. Pojedu opatrně, ale rychle. +přikývne a šlápne na to směr nemocnice+

[Victoria]

jo, to jo. Já bych nechtěla, aby-aaaah to viděla. +zaskučí trochu a chytne se toho držátka nade dveřma+ Co když porodím v autě. +vytřeští oči a snaží se dýchat jako na kurzech+ Byrone já sem si to rozmyslela, budeme mít jenom jedno dítě. +vyhrkne+

[Byron]

No, to doufám stihneme. +koukne na ni krátce+ Je to už moc akutní, kočko? Zachviličku tam budeme. +vyjekne a řízne zatáčku k nemocnici+

[Victoria]

uá! +vyjekne a chytne se dveří, jak to řízne+ to... stihnem. +funí trošku, a hladí si břicho+ ještě vydrž, ještě vydrž... +opakuje si polohlasně, než ji sejme další kontrakce a trochu se zkroutí+

[Byron]

Já to zkusim, kočko. +pousměje se, ale kouká na cestu a zaparkuje u nemocnice na parkovišti+ Můžeš jít? Nebo mám skočit pro vozík? +koukne na ni vykuleně+

[Victoria]

to říkám sobě. +rozesměje se, ale trošku se jí uleví, když se může smát+ nee, já to dojdu... +zavrtí odhodlaně hlavou, vyndá se z auta a opře se o něj+ je to jenom támhle, to je... kousek. +opustí ji teda poněkud odvaha, ale mezi kontrakcema tam spolu dojdou, akorát občas musí zastavit a rozdýchat se+

[Byron]

No jo, promiň. +zazubí se na ni a pomůže jí z auta a podpírá ji, na druhým rameni nese tašku a koukne na Vicky+ Tak jak to jde, kočko? Moc zlý?

[Victoria]

+je docela potichu, když zrovna neskučí, a soustředí se na pomalou chůzi, a když se zeptá, tak na něj trochu vyplašeně koukne+ Byrone já mám strach. To bolí nějak víc než minule, nebo sem to asi zapomněla. +zafuní trochu a opře se mu o rameno, a pak už naštěstí dojdou dovnitř, a sestřička už o nich ví, takže je rovnou odvede na pokoj, dokonce ten samej co minule, aby si tam udělali pohodlí, než přjde doktorka+

[Byron]

To bude určitě dobrý, kočko. Nějak tam dojdeme a pak se o tebe postará paní doktorka. +usměje se na ni povzbudivě a v pokoji chodí pořád sem a tam a kouká na Vicky a na dveře a co chvíli nakoukne ven, jestli už jde doktorka+

[Victoria]

+jenom přikývne a už moc nemluví, dojde s ním do pokoje a tam se s úlevou posadí+ ty seš jak tygr v kleci. +uculí se, ale přijde jí to pěkný, a pak přijde paní doktorka+ Dobrý den, vy už jste tu podruhé, že? +usměje se na ně mile, a jde Vicky vyšetřit+ Mám dobré zprávy, už jste v polovině, možná za polovinou. +informuje je, a ještě si poslechne dítě+ Jak to bude dál už víte, musíte se otevřít na deset prstů, a až budete mít pocit na tlačení nebo dojde k nějakým potížím, zazvoňte. +ukáže jim tlačítko, a nechá je tam, tak se Vicky pomalu převleče do tý košile a remcá u toho+