Obývací pokoj s barem

[Byron]

+kontroluje ji a ukazuje jí, co a kam a usmívá se, protože je to boží a ona je strašlivě moc šikovná+ No a to zvládla skoro sama, že jo, Sophi. +zasměje se a nachystá jim tam ještě marmelády a nutelu+ Ale srdíčko musí nakreslit máma.

[Victoria]

jo sama. +přikyvuje a je děsně pyšná, a sama vyleze na svoji židličku pro děti, a pak se zarazí a zase sleze a vyleze si na dospěláckou+ sophi ty budeš sedět tam? +koukne na ni vicky s úsměvem+ jo já sem veuká. +přikývne+ tam bude mimi. +ukáže na tu dětskou+

[Byron]

No tak jo, když seš velká. +uculí se, jak je jí za stolem vidět jenom kousek a dá talířek s její palačinkou před ni+ A těšíš se na mimi?

[Victoria]

a co kdyby sis dala princeznovej polštářek na židli? +navrhne vicky a děsně se culí, podá z gauče polštář, a dá jí ho pod zadek, aby jí bylo vidět trošku víc, než jenom vršek hlavy+ no, tlosku. +přikývne sophie+ ale nesska zikala ze mimi moc blečí a kaděj. +zašklebí se+

[Byron]

No to je pravda, ale nedělají to pořád. +usměje se na ni+ A zachvíli přestanou. Tys to taky dělala už to neděláš přece. +usměje se na ni a namaže si palačinku nutellou+

[Victoria]

to budeme muset pockat. +povzdychne si strašlivě+ mimi se děsne moc cekaj. +postěžuje si, že furt musí čekat na něco, a vicky se uchichtne do svýho čaje, a sleduje, jak sophie okusuje palačinku+

[Byron]

No jo, to máš pravdu. +přikývneByron+ Ale zase můžeme dělat spoustu dalších věcí. Můžeme vystřihovat vločky, chceš? Pak je nalepíme na okna.

[Victoria]

jooo, to cu! +vykulí sophie oči a pusu má od nutely, ale oči jí svítí+ ty seš boží táta. +uchichtne se na něj a stiskne mu přes stůl prsty+

[Byron]

+usměje se na Vicky a stisk ruky jí oplatí+ Můžeš vystřihovat s náma. +mrkne na ni vesele+ No, já ještě nevím, jak nám to půjde.

[Victoria]

no hlavně že to bude sranda ne? +uculí se na něj a na sophii a vtiskne mu pusu na tvář+ když jseš tady, myslíš, že bych si mohla číst místo vystřihování? +pousměje se+ mám chuť bejt celej den v posteli.