Rajasthan, India

[Rebecca Altamirano]

Jo tak sloup...+zatváří se a radši to dál nekomentuje ani nevyzvídá. Stejně to z ní vytáhne pozdějc:D Poslouchá tu očividně značně zkrácenou verzi. Dost totiž pochybuje, že ho našla v takovém dokonalém stavu, ale ani na to se radši neptá. Docela určitě by totiž pocítila chuť zabít Setha znovu a mnohem pomaleji. A to už bohužel nejde.+ Myslím, že skončili. +přikývne a podívá se na Jadea s Deanem, který stojej o kus dál. A když je tak vidí vedle sebe, něco jí dojde; jeden drobný ale dost zásadní a velmi, velmi zajímavý detail. A trochu...šokující. Trochu dost. Možná se jí něco z toho na zlomek vteřiny promítne ve výrazu, ale hned je to pryč+ Dobře, budu tam za chvíli. +kývne Jadovi a když se oba přemístí, podívá se na Syr a na Lestata+ Ne kocoure, to fakt nebudu. +protočí oči pobaveně+ Ale kdybys někdy potřeboval...zavzpomínat na starý časy, nebo tak. Stav se v New Yorku. +pousměje se a když je pak pryč i on, potřese nad tímhle zvratem hlavou+ No, tak to by bylo. Takže jdeš domů? Nevrátíš se tam už se mnou? +koukne na Syr tázavě+ Až tě takhle Gabriel uvidí....+sjede ji významným pohledem, protože i přes její léčitelský zásah pořád vypadá, jakoby přes ní přeběhlo stádo načuřených nosorožců. Tam i zpátky+

[Syriana Spinnel]

Budu se na ten mejdan těšit Mon Cher +zavrní a než mrkne je Rebeccy exexexex přítel pryč.+ Mmmmm +zahmká+ přesně tak +přikývne souhlasně.+ Už se tam nechci vrátit. Na další Jadovy poznámky nemám náladu. +přizná.+ Navíc těm lidem nic nedlužím, oni si vystačí sami. To dnešní skóré je zatraceně dobrý, na to jaký to byly sračky, a možná kdyby Mitch nebyl píčus, tak by taky žil... +ušklíbne se.+ Hele, díky, už se fakt cítím líp i když....+vyzubí se.+ bude zuřit tak, jako tak. Proč to odkládat? +zvedne obočí a usměje se.+ Nemůžu se dočkat až na mě bude řvát +přizná po chvilce, a hrozně moc už chce za ním. Přejde k B. a dlouze pevně ji obejme, i když ji přitom píchá v hrudníku+. Jsi v pořádku? +zkoumavě se zadívá na svou kamarádku. Jí může říct, kdyby ne, nebylo by to ani poprvé, ani naposledy.+ A teda jestli mě ještě někdy tak zatraceně vyděsíš, jako s tím sluncem, vlastnoručně tě upeču zaživa +vyplísní ji naoko, protože z toho fakt málem měla infarkt.+ Uvidíme se. +Mrkne na ni ještě, než se přemístí domů.+

[Jade]

+Jadeovi lidi už vědí, že po akci nemá smysl za ním chodit, když bude potřebovat, přivolá si někoho sám, a za chvíli ho někdo půjde nenápadně zkontrolovat a podat mu report o akci, takže se nikdo nevzrušuje, když zmizí, všichni se pomalu dávají dohromady a užívají si chvilku klidu. O nejakutnější případy je víceméně postaráno a pár lidí bylo potřeba přenašedlem poslat do jejich nemocnice, ale jinak už není kam spěchat, a někteří se i vytratí, aby se vyspali, případně si vezmou něco k jídlu.
Jade mezitím nahoře vztyčí diskrétní bariéru, aby ho nebylo slyšet, oči už se mu lesknou jako v horečce, a když deaktivuje přívěsek, pevně se chytne stolu a zatne zuby. Hladká, krví potřísněná krev na jeho těla začne na několik místech jakoby bublat, jako kdyby se tavila, a pak se začnou objevovat rány, jedna po druhé; mělké i hlubší řezné rány, odřeniny a podlitiny, klíční kost v něm praskne, lopatka se mu znovu rozdrtí, zase začne krvácet. Výkřiku se ani nebrání, šetří si tu energie na léčení. Na okamžik se mu zatmí před očima a chvilku bojuje s mdlobami, popadne první lektvar v řadě, tou zdravou rukou, a začne je do sebe rychle obracet, jeden po druhém. Pokusí se překonat oslepující bolest, která mu tepe celým tělem, udržet se na nohou a rychle se diagnostikovat, tepenné krvácení evidentně nemá, takže se přesune k dalšímu bodu programu, zamává hůkou, ignoruje přitom záblesk bolesti v paži, a začne si pospojovávat vnitřní orgány+

[Rebecca Altamirano]

To ti asi nemůžu mít za zlý. +ušklíbne se pobaveně+ Jo, to máš pravdu. +přikývne, vážně je to skoro zázrak, že tady zůstal jen jeden+ Jediný, co mě na tom fakt mrzí je, že to byl zrovna Dean...+potřese hlavou; každýmu musí být jasný, že to následky zanechá a ona navíc už nějaký nejspíš měla možnost vidět.+ Ty jsi taky trochu cvok, víš to, že jo? +koukne na ni pobaveně, když se tak zasní nad tím, až na ni bude Gabriel řvát:D Oplatí jí objetí a když se na ni tak zkoumavě zadívá, uculí se.+ Nikdy mi nebylo líp. Zapomněla jsem, že jeho krev má tenhle vedlejší účinek. Je to...neskutečný. +usměje se taky trochu zasněně+ No jo, já vím. Promiň. +uculí se omluvně+ Jasně. A že pozdravuju Gabriela. +zazubí se pobaveně+ Nebo radši ne...+dodá pak se smíchem a pak už je pryč. Ještě se vrátí zpátky do chodby a sebere ze suti svoji katanu, protože tu tam rozhodně nehodlá nechat. Úplnou náhodou najde i svůj Five-seveN a pak už se jen krátce rozhlédne a přemístí se zpátky k základně.+

+vejde dovnitř a hned je jí jasné, že o všechny je už náležitě postaráno. Aniž by o tom hlouběji přemýšlela, pohledem najde Deana a zkoumavě si ho prohlédne. Škrábance na tváři už má ošetřené, ale už teď je jasné, že jizvy mu zůstanou. A ví, že s tím by nic nezmohla ani její vlastní léčivá moc, protože v lamii je prostě až příliš magie a taková zranění prostě nechávají stopy. Jizvy jsou ale to nejmenší, co jí dělá starosti. Pomalu k němu dojde a zastaví se kousek od něj, ale najednou neví, co říct. Ptát se jestli je v pořádku, je kravina. Jasně, že není. A docela určitě o tom nechce mluvit. A tak udělá to jediný, co by snad nemělo zapůsobit nijak explozivně.+ Můžu se na to taky podívat? +zeptá se tiše a je jasné, že myslí rány na tváři. I když si nemyslí, že by to pomohlo, za pokus nic nedá+

[Dean]

+Dean sedí na jednom ze stolů u zdi a někdo už mu vyčistil rány, a taky dostal příslušný lektvary a vyhojili mu co šlo, akorát dojedl snídani, a teď sedí s mobilem a přemýšlí, co napsat Payne, protože všechno mu zní hrozně cize a hloupe. Nakonec odepíše jenom to, že jsou všichni v pořádku, a že se akce povedla. zvedne k ní oči a pokrčí rameny, ať si poslouží, což je samo o sobě trochu podivný, protože dřív by ho taková nabídka spíš zanechala v tenzi. Nadzvedne bradu, aby se mohla podívat, Lamie ho držela za čelist, takže má stopy po drápech podél hrany čelisti, trochu dole na tvářích a nahoře na krku+ Nina říká, že se to nedá vyhojit. Prej vyblednou. +ušklíbne se trochu+ A můžu si je nechat zarůst. Snad se Payne nevyděsí, až se vedle mě probudí. Takhle jsem si ten začátek našeho spolužití moc nepředstavoval. +pohladí si tváře zamyšleně a trochu se kousne do rtu, evidentně chvilku bojuje sám se sebou, ale pak jako by se rozhodnul a podívá se jí do očí zpříma+ Já vím, že to bylo kvůli Payne, ale... zachránilas mi tam život, když mě... +začne, ale nějak tu větu nedokáže dokončit+ Takže... děkuju. +vyleze z něj jako z chlupatý deky, ale má pocit, že to musí říct+

[Rebecca Altamirano]

+ta jeho velice vlažná, až lhostejná reakce na její nabídku ji asi znepokojí víc, než cokoliv jinýho. Tváří se ale dál neutrálně a místo toho si pozorně jizvy prohlédne. Velice pomalu a opatrně zvedne ruku a položí ji těsně nad ránu, nedotkne se ho úplně, ale může cítit teplo, které z ní vyzařuje. Pak se objeví slabá, namodralá záře a může cítit trochu intenzivnější teplo, jak mu magie klouže po kůži. Po chvíli ruku stáhne a nespokojeně se zamračí. Škrábance sice o trochu vybledly, ale nezmenšily se ani o kousek.+ Má bohužel pravdu. Lamie je jedna z nejhorších věcí, na kterou se dá narazi. Horší je asi už jen mantichora. +povzdechne si, ale pak se na něj překvapeně zadívá a zvedne obočí+ Společného soužití? Něco mi snad uniklo? +zeptá se významně a vyčkávavě si ho prohlíží. Vlastně se ani nezlobí, i když zrovna tohle jí Payne měla říct. Ale to je už asi úděl rodičů. I těch adoptivních.+ Myslím, že jizvy jsou to poslední, co by jí vadilo...+řekne pak tiše a pousměje se. Ale když se na ni tak odhodlaně zadívá, se zájmem ho poslouchá a odolá touze protočit nad tím oči. Místo toho si jen povzdechne a potřese trochu rezignovaně hlavou+ Ty jsi hroznej pitomec, Deane. +oznámí mu a těžko říct, jak se jí to povedlo, ale ani to označení nezní jako nadávka, nejsou v tom žádné ostré hrany. Vlastně spíš naopak.+ Za prvé...sice není nejspíš nic, co bych pro Payne neudělala, ale tohle nebylo kvůli ní. Ale kvůli tobě. +a do toho zájmena se velice důkladně opře a dívá se mu do očí+ A za druhý...před tou mrchou bych se vždycky snažila zachránit každýho. Každýho. +na chvilku se odmlčí, aby bylo dostatečně jasné, že to myslí vážně+ Protože to si nezaslouží nikdo. +pokrčí lehce rameny, jakoby tím řekla všechno.+ Takže...+nakloní lehce hlavu na stranu a pousměje se+ ...kdykoliv. +chvilku se mu dívá do očí a z toho,co vidí, nebo spíš nevidí, je jí na chvíli opravdu úzko. Pak jí myšlenky samovolně sklouznou k té věci, která jí před tím došla a tím vzápětí i k Jadovi. Automaticky se rozhlédne kolem a trochu se zamračí, když ho nikde nevidí+ Kde je Jade? +podívá se pak tázavě znovu na Deana a najednou má fakt divný pocit. Připomene si, jak už před bitkou se Sethem poněkud ztěžka vstával i ten trochu horečnatý lesk v očích a špatný tušení značně zesílí+

[Dean]

+její magie už pro něj není tak úplně cizí, ale stejně je to zvláštní pocit, když vnímá to příjemný teplo z jejích dlaní. Až teprve teď mu dojde, že si vlastně nedělá starosti, jestli mu ublíží. Asi by ho neoddělala v místnosti plný lidí, že jo, odůvodní si to spešně a zpětně+ Jo, mám je nejspíš nafurt. +pokrčí rameny tak rezignovaně, ale někde v hloubi duše má tak trochu pocit, že si je zaslouží+ Já... +zarazí se, když mu dojde, že to asi nevěděla, oči se mu rozšíří obavou a teď na chvilku fakt vypadá zase jako puberťák co má průšvih+ Payne ti to asi chtěla říct sama. +sklopí omluvně oči+ Ještě nemáme nic vybranýho, jen hledáme. Ale chtěli jsme se přestěhovat do Vánoc. +připustí zahanbeně+
Ale já vím že ne... +zavrtí hlavou, ale nepodívá se na ni. nedokáže to přesně vysvětlit, ale z nějakýho důvodu se za ty jizvy před Payne stydí. Jasně že tuší, že se s ním kvůli nim nerozejde, ale je to tak nějak... něco co si nezasloužila. ovšem její další slova ho trochu vytrhnou z letargie, a koukne na ni poněkud dotčeně+ Já? +zamračí se trochu, ale čelo se mu rychle uvolní, když mu do krku vklouzne knedlík velikosti Sethova paláce. kvůli němu. Dokonce i Paynina strašidelná upíří máma ho lituje+ Jo, nikdo si nezasloužil takhle umřít, takhle... +rychle sklopí oči, aby neviděla, že ho její slova takhle rozebraly. Co to s ním doprdele je??+ Asi nahoře u sebe. Po akci chce vždycky bejt sám. +pokrčí rameny, a má pocit, že by měl taky rychle někam zmizet, než se znemožní před ní i přde všema+ Půjdu si lehnout. Díky. +zamumlá, seskočí ze stolu, a aniž by se na ni podíval, poněkud zbaběle zdrhne do patra+

[Rebecca Altamirano]

+kdyby to byl kdokoliv jinej, nejspíš by poznamenala něco o tom, že chlapi s jizvama jsou sexy, ale tohle je Dean, takže to rozhodně neřekne:D Spíš se snaží trochu číst mezi řádky, odhadnout, co se mu tak honí hlavou a usoudí, že to možná bude ještě o trochu horší, než čekala. Payne bude mít spoustu práce a ani trochu jí to nezávidí. Zároveň ale nepochybuje, že to zvládnout. Protože když jsou na takový věci dva...jde to vždycky líp. A navíc Payne...no má v tomhle směru vlastní zkušenost.+ Jo, to asi chtěla. Bohužel má ve zvyku, takový věci odkládat na neurčito. +ušklíbne se a ze všeho nejvíc to vypadá pobaveně+ No, tak to máte co dělat...+poznamená na ten termín a potřese hlavou. Ach to mládí:D No když na něj pak kouká, má dojem, že to právě možná ještě o trochu víc posrala. Krucinál, jako psycholog stojí fakt za hovno. A tak už tohle téma raději nechá být a prostě bude doufat, že to zvládne. A hlavně, že si s ním promluví i Jade.+ Dobře. +přikývne jenom a sleduje ten jeho úprk s obavami v očích. Nakonec si povzdechne a zamyšleně se zadívá nahoru. Po několik úderů srdce váhá, rozmýšlí se, jestli tam má jít, nebo ne. Jeho lidi očividně znepokojený nejsou. Jenže jeho lidi jsou zvyklý prostě poslouchat rozkazy. A to ona fakt neumí. V duchu pokrčí rameny a odhodlaně vykročí ke schodišti, pružně vyběhne nahoru a zadívá se do chodby. A ani nepotřebuje, aby jí někdo říkal, za kterými je on. Cítí jeho magii, sice tlumeně, takže nejspíš se chrání nějakou bariérou, ale pro ni to stejně je jako červený majáček. Takže přistoupí ke dveřím, krátce, ale důrazně zaklepe a položí ruku na kliku+ Jade? To jsem já...a jdu dovnitř. +oznámí mu velice stručně, protože je jí jasné, že kdyby se ptala, jestli může dál, odpověď ani nemusí hádat:D+

[Jade]

+pár hlav se za ní otočí, když vyrazí nahoru, ale nikdo nic neřekne, až na svena, kterej se vytáhne na nohy a následuje ji po schodech+ myslím, že bys měla zbraně nechat tady. +poznamená klidně, skoro až přátelsky, ale podle toho, jak ostražitě se na ni dívá, to nemyslí tak úplně jako návrh. Zbraně se ani nedotkne, nedá najevo, že by to bylo jakkoliv nepřátelský, ale počká tam až dokud neodloží všechno, čím by ho mohla oddělat. Pak se koutkem pousměje, a zase zmizí+
+V chodbě u Jadea je ticho, nikdo tam není, a on se věnuje svojí činnosti poměrně intenzivně, bolest ho hrozí připravit o rozum, takže její varování přeslechne, je zvyklý, že ho nikdo neruší, a všimne si jí, až když se začnou otevírat dveře. škubne rukou a podvědomě vystřelí kletbu, ale tím se taky přestane přidržovat stolu a zavrávorá, takže paprsek poměrně neškodně proletí kolem ní a narazí do zdi. Vypadá úplně příšerně, orgány si už sice pospravoval, ale roztříštěný kosti mu dávají zabrat, a pořád krvácí ze spousty ran, je bledej a tělo má pokrytý potem, námahou se skoro chvěje, a rozhodně nemá náladu a ani energii se s ní špičkovat+ co tady děláš. +zavrčí, oči se mu lesknou horečkou a taky trochu zlostí, ale nepůsobí to až tak děsivě, protože se u toho musí opřít o stůl, aby neomdlel+

[Rebecca Altamirano]

+ohlédne se, když za sebou uslyší kroky a podívá se na Svena. Ne, že by ji ta, ne tak docela žádost, překvapila. Chvilku se na něj jenom dívá, pak pomalu zvedne ruce, sundá si ze zad saya s katanou a podá mu ho. Nepatrně zvedne jedno obočí, jakoby říkala "dej na ni pozor". Pak si odepne páteřní pouzdro s mačetou, obě zápěstní, armádní na stehně a nakonec mu podá i pistoli. Vzhlédne a zadívá se mu do očí, lehce odtáhne ruce od těla, jakoby mu chtěla usnadnit případné prohledávání a v očích jí možná trochu provokativně zablýskne. Když odejde, otočí se zpátky ke dveřím, ohlásí se a vejde. Kletbě, kterou po ní vypálil se ani aktivně vyhýbat nemusí, což jí napoví, jak moc zlý to asi je. A když ho pak uvidí, vezme jí to i tu prvotní sarkastickou odpověď na jeho dost zbytečnou otázku. Sklouzne pohledem po jeho těle a vyjímečně nemyslí na nic nevhodnýho. A nebo možná jen trošku.+ Říkej tomu třeba předtucha, ale přišlo mi, že by se ti malá pomoc možná hodila. +ušklíbne se a přistoupí blíž. A čím je blíž, tím hůř to všechno vypadá, až z ní humor nakonec docela vyprchá+ A tvý lidi jsou až moc zvyklý poslouchat rozkazy, než aby se šli sami přesvědčit, že se nepokoušíš o pasivní sebevraždu. +dodá suše a zadívá se mu do očí, poněkud zastřených evidentní horečkou a pomyslí si cosi o paranoidních idiotech+ Necháš mě, abych ti pomohla, nebo to tvoje ego neunese? +zadívá se na něj zkoumavě a kupodivu to ani nezní tak kousavě, jak by mělo+