Na cestách s Vicky a Byronem II.

[Victoria]

+sophie drží malýma packama mobil a děsně moc to sleduje a komentuje, jak tancujou, a že sou určitě víly, a ona bude taky kvalela, to je úplně jasný+ ona je boží. +uchichtne se a olízne byronovi pivo, aby si taky malinko dala+ a ty taky. miluju tě, abys věděl. +pousměje se a pohladí ho po ruce+

[Byron]

Já tě miluju víc, kočko. +usměje se na ni a jak je u něj blízko, tk si ji stáhne na chvilku k sobě a dá jí pusu+ Já vás miluju obě hrozně moc.

[Victoria]

+když se vrátí do pokoje, umyje sebe i sophii a opláchne jim vlasy, aby z nich dostaly chlor, a pak ji honí po pokoji, aby ji rozčesala, a nakonec na terase provede pravidelnej telefonát s lejdy a vyloží jí co je novýho, v rámci slušnosti+

[Byron]

+vezme jim nahoru věci a taky se umeje, se smíchem sleduje, jak Vicky honí malou po pokoji a přijde mu to boží a děsně nenápadně poslouchá ve dveřích na terasu a tak bokem se o ně opírá a kouká na ni+ Tak co? Něco novýho ve starý vlasti?

[Victoria]

+vykládá jak se sophie učí plavat, že mimino je v pořádku a co bylo na posledním ultrazvuku, a trpělivě poslouchá novinky o růžích+ Ani ne. +uculí se na něj a zakryje sluchátko rukou, aby ho v telefonu nebylo slyšet, pěkně se na něj usměje+ Byron nechá pozdravovat. +řekne pak+

[Byron]

+usměje se na ni a potichu k ní přijde a obejme ji kolem pasu, tak zezadu a dá si bradu na její druhý rameno+ Děkuju, kočko. +špitne potichu+

[Victoria]

+nenabízí mu telefon, pač ho nechce trápit, jen ho pohladí dozadu po vlasech a dá mu malou pusu+ dobře. Vy také, nashledanou. +urozloučí se v telefonu a vypne hovor+ Jak je? +usměje se na něj, pohladí ho po rukou a přilísne se k němu tváří+

[Byron]

+usměje se a dá jí pusu na krk a přitulí se k ní+ Mě je krásně a co ty? A co máti. Kočko, já jsem ti tak vděčnej, že jí vždycky voláš. +pousměje se+

[Victoria]

+trochu se o něj dozadu opře a lehce ho hladí po rukou+ jo, mám se fajn. +zasměje se+ ona je na mě vážně celkem milá. a rozhodně slušná. poznám, že se mnou někdy nesouhlasí, ale většinou mi to neříká. +pousměje se+ občas mi dává rodčovský rady,o který nestojím, ale myslí to dobře. +pokrčí rameny+ ale dneska zněla nějak jinak, tak... víc radostně? +svraští obočí jak to moc neumí pojmenovat+ nezlobíš se? že tě nutím mít s ní vztah.

[Byron]

Nezlobim se, kočko, to víš, že ne. +usměje se vesele a lehce ji hladí po rukou, jak ji objímá+ Je v pohodě? To je u máti co říct. +pokývá hlavou a povzdechne si+ Já vím, že bych jí někdy měl zavolat sám.