Ložnice Payne

[Payne]

+přenášedlo se aktivuje ihned, co vysloví heslo a po pár vteřinách dusivé temnoty se objeví ve svém pokoji. Neztrácí ale čas a okamžitě popadne notebook a přestože to dělá průběžně, začne systematicky a velmi pečlivě mazat veškeré svoje stopy v darknetu, které za sebou při svém kyberlovu mohla nechat. Prsty jí létají po klávesnici přímo bleskovou rychlostí a srdce jí ještě pořád pumpuje zbytkový adreanil do těla. Tohle teda přímo o mikroskopický fous. A poprvé ji opravdu vážně napadne, že bude muset těchhle svých misí nechat. A to spíš dřív, než později...+

[Dean]

+skoro zpomaleně sleduje, jak Paynino drobný tělo zmizí v meziprostoru, ještě dřív, než chlápek na ulici dopadne na zem. Jo, a nechutný křupnutí přijde o vteřinu pozdějc. U Merlinovejch koulí. Polohlasně zakleje, rozběhne se ke kraji budovy, přeskočí přes nízkou zídku a během volnýho pádu se přemístí, aby se objevil o pár metrů níž vedle mrtvýho těla. Nikdo rozhodně nepotřebuje, aby se nad ním federálové nějak významně zamejšleli. Vytáhne hůlku, otře si zpocenou ruku, aby mu nevyklouzla, rozhlídne se a spočítá si, že má asi tak dvacet vteřin, protoe ten výstřel stopro někdo slyšel. Mávnutím nechá tělo zmizet, vydezinfikuje louži krve pod ním a přemístí se asi tak dvě sekundy před tím, než se do uličky nahrne celý komando a zůstane zmateně civět. To už ale Dean nevidí, protože se vzápětí objeví před barákem, kde bydlí Payne. A když jede nahoru, je to jedna z nejdelších jízd výtahem v jeho životě. Takže i to zabušení na dveře je trochu tvrdší, než chtěl+

[Payne]

+notebook zaklapne skoro současně s tím, kdy se ozve zaklepání, nebo spíš zabušení na dveře. Škubne sebou tak, že notebook skoro upustí, ale v poslední vteřine ho chytí a položí na postel. Tuší, kdo to asi je, vždyť ho po každém lovu našla, jak čeká před bytem. Ale paranoia spolu s adrenalinem dělají své, takže když vstane a potichu přejde ke dveřím, vytáhne z pozdra na stehně svoji oblíbenou dýku a pak zkontroluje kameru na chodbě. To ji uklidní natolik, že se už nekryje na kraji dveří, ale otevře jako normální lidi. Tedy až na ten nůž, co má pořád v ruce:D+ Ahoj, promiň. Dnes jsem se domů přemístila...+usměje se na něj omluvně a ustoupí, aby mohl projít.+

[Dean]

+když se za dveřma ozve její hlas a pak ji uvidí v otevřených dveřích, pomalu vydechne, a trochu to z něj spadne+ Já vím. +zamumlá, vejde dovnitř, a nejdřív ze všeho ji pořádně, pevně obejme+ ty jsi stejně tak pitomá. +zašeptá jí do vlasů, ale není v tom osten, protože vztek z něj cestou výtahem nějak vyprchal+ Jsi celá? Jak je? +odtáhne se trochu a obhlídne ji od hlavy k patě+

[Payne]

+je tak ráda, že tam je, že moc nevnímá, co říká. Jen ho taky pevně obejme a úplně jak nějakej feťák se nadechne jeho vůně. Pomalu vydechne a cítí, jak se zklidňuje. Zároveň s tím, ale začne i znovu vnímat, takže když ji pustí, trochu překvapeně se na něj zadívá+ Jo, nic mi není...+nakloní hlavu lehce na stranu a když jí to dojde, oči se jí trochu rozšíří+ Byl jsi tam...? +nezní naštvaně, spíš překvapeně. Pak ale jen potřese hlavou+ Jo, máš pravdu, asi jsem pitomá...+hodí dýku na noční stolek a prohrábne si vlasy+ Tohle byl ale pořádnej průser. +zhodnotí to nakonec vcelku přesně a upře na něj poněkud provinilý pohled+

[Dean]

jo. +přikývne opatrně a tak trochu čeká, že bude naštvaná a skončí to hádkou, takže nejdřív ze všeho vytáhne zbraň a položí ji na stolek, když se odzbrojí i ona+ i tak se to dá říct. +ušklíbne se trochu a prohrábne si vlasy+ to... napadlo tě, že to mohla bejt taky dvojitá past? že čekali, až přijde ten člověk co si poslední dobou podává všechny ty lidi ve městě? +vydechne, dojde k oknu a koukne dolů na město+ mohli tě sebrat, z tohohle by ses vykrucovala těžko. +koukne na ni a v krku cítí nečekaně těsnej knedlík+

[Payne]

Napadlo. Ale pozdě. +přizná a sedne si na kraj postele+ Klasická chyba sériovýho vraha. Začala jsem si být moc jistá sama sebou. +ušklíbne se hořce a na chvilku ztichne, dívá se z okna, pohled trochu nepřítomný+ Myslím, že bych s tím měla přestat. +řekne pak tiše a podívá se na něj+ Já vím. +přikývne a potlačí zachvění+ Do vězení se mi nechce...+prohodí s trochu šišatým úsměvem+ Ale zkusím vymyslet způsob, jak tam dostat ty, na který jsem přišla. +nakrčí zamyšleně čelo, je vidět, že vidina dalšího cíle, aspoň nějakýho, jí hned trochu zlepší náladu+

[Dean]

+jedna věc je zvykat si na to, co dělá, nebo to i vidět, druhá věc je slyšet ji nazvat se seriovým vrahem. ještě, že zrovna nic nejí možná by mu i zaskočilo. Pak ale uslyší její další větu a ramena mu trochu ztuhnou. Nechce zareagovat moc prudce, aby si to třeba nerozmyslela, ale žaludek se mu stáhne úlevou+ jo? +zeptá se opatrně a pomalu se na ni otočí+ A nebude... ti to chybět? +zeptá se, protože ví, že to nedělá jen tak z rozmaru, a i když by byl rá, kdyby byla víc v bezpečí, nechce, aby ji ty nevybitý emoce nějak ohrožovaly+ Já bych si tam pro tebe přišel. +uculí se trochu+ Ale... jo, nezlobil bych se, kdybys přestala, zvlašť teď, když budu... +zarazí se, protože si není jistej, jestli jí už becca o tý akci řekla+

[Payne]

+je tak zaujatá tou představou, že toho opravdu nechá, že si jeho reakce na ta dvě slovíčka ani nevšimne:D+ Jo. +přikývne po chvilce váhání, ale výraz má odhodlaný+ Věděla jsem, že toho budu muset nechat a to spíš dřív než později. +pokrčí lehce rameny a usměje se na něj+ Jo, asi bude. +přizná pak lehce+ Prostě se vybiju jinak. Budu víc trénovat s Bí. Něco vymyslím. +usměje se konejšivě, jakoby ho chtěla přesvědčit ,že vlastně o nic nejde.+ A taky bych měla víc začít přemýšlet o tom, co budu dělat, až můj výcvik skončí. +dodá pak, ale když pak nechá tu větu nedokončenou, zarazí se a tázavě se na něj zadívá+ Zvlášť teď? Když budeš...? +zvedne obočí a zadívá se mu do očí+ Co se děje, Deane? +zeptá se tiše a už teď ví, že se jí to určitě nebude líbit+

[Dean]

no, jsem fakt rád, že to bereš tak sportovně. +uculí se, sedne si k ní na postel a jednou rukou ji obejme+ Budeš taky pracovat v guns? +zeptá se, je mu jasný, že to není upírčino jediný zaměstnání, ale je to to jediný, kterým je ochotnej se v myšlenkách zabývat. A že chce být Payne jako ona, no, na to už si zvyknul+ Budu teď nějakou dobu pryč. +řekne trochu vyhýbavě. Na delších akcích už párkrát byl, ale nikdy to netrvalo dýl jak pár dní+ Nedokážu říct jak dlouho, ani jestli se budu moct pravidelně ozývat. +ošije se trochu+ Ona... ti nic neříkala? +koukne na ni úkosem+