Na cestách s Vicky a Byronem II.

[Victoria]

jenže to je důležitý, je to... +přetře si oči dlaní+ a jak to myslíš, jako hru? +pousměje se+ promiň, máš to se mnou těžký. +usměje se na něj omluvně+

[Byron]

No, prostě si jenom hrát, můžeme to dělat, ale nemusíme. +pousměje se+ No.. že třeba jened den si budeme hrát na to, že děláme výzdobu. +uculí se+

[Victoria]

jasně že musíme, aby měla sophie perfektní vánoce, aby... pak měla krásný vzpomínky a všechno bylo krásný a magický. +koukne na něj vážně+ no, to nějak dopadne... třeba mě do vánoc srazí tramvaj. +uculí se trochu a schová se k němu+

[Byron]

Tak to teda vůbec neříkej! +zlobí se+ To tě nesmí ani napadnout kočko! +zvedne si ji za bradu k sobě+ Všechno zvládneme a bude to v pohodě, jo? +pohladí ji+ Já bych radši, aby měla vzpomínky na mámu, co je v pohodě.

[Victoria]

+trochu se lekne a poplašeně zamrká+ já s přece dělám srandu. +zamumlá+ no jo, tos jí měl vybrat jinou mámu. +pousměje se+ já se přes to nějak přenesu. +přikývne a dá mu smířlivou pusu+

[Byron]

No to nene. +koukne na ni a dá jí pusu, obejme ji a přitulí ji k sobě+ Já tě miluju a napořád. A ty seš nejlepší, pro mě a pro ni. Pro nás.

[Victoria]

+něco tak mumlavě zaremcá a schová se mu obličejem do hrudi, aby neviděl, že je jí do breku a že ji poněkud dojal, obejme si břicho a trochu dělá, že neexistuje+

[Byron]

No božíčku... +uculí se a hladí ji po těle a po zádech a má ji u sebe a škrábe jí záda+

[Victoria]

nesměj se mi. +zahuhlá mu do ramene a trochu mu brečí na kůži+ ty jsi pitomej. +plácne ho trochu, a pak ho obejme ještě pevnějc+

[Byron]

Já? Já se ti náhodou vbec nesměju! +koukne na ni a hladí ji po pažích a dá jí smířlivou pusu+ Promiň, já se ti nesměju.