Camorr

[Wenai Lafayette]

+ráno se vzbudí, v puse má jak v polepšovně a vykulí se z postele+ Ty vado. +vydechne+ a odplíží se do koupelny a pak jde kolem toho obrazu, co chtěli odbarvit. Tak se tam zastaví a vezme si kus vaty a trochu to pošudlá a zkusí pár odbarvovačů+

[Locke Lamora]

+nespokojeně zamrmlá, obejme polštář, protože ještě trochu voní jako ona, ale o chvíli mu vychladne postel a on se vzbudí a zamžourá na ni+ Tak co? Jde to? +pousměje se+

[Wenai Lafayette]

Koukej na to. +kouká na obraz a sešmudlá tu vrchní vrstvu+ Jenom trochu odlakovače... a rychle to setřít. +odhalí ten obraz, co je pod malbou+

[Locke Lamora]

+vstane, trochu si protře oči, a vlasy mu všude trčí, naboso k ní dojde, a koukne, co tam dělá+ páni... +usměje se+ to je super, já bych nad tím seděl ještě pěknou dobu. +uculí se, a dívá se, co se to tam vynořilo. Nahoře se objeví oči, hluboké, záhdné a smutné, a pod nimi zbytek tváře, ramena, a nakonec celá postava, a Locke zamrká, a nějak neví, co říct+ to jsi ty. +vydechne potom a zmateně se na ni podívá+

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj, jak dojde a hnedka si stoupne na špičky+ Jo, protože dycky je lepší zeptat se odborníka. +přikývne, protože má pravdu+ Co? +koukne na něj a na obraz a trochu na těch špičkách zakolísá+ Nee....., no... možná trošku. +odtuší+

[Locke Lamora]

to je fakt. +usměje se, a je rád, že už s ním mluví+ no jo, podívej. +ukáže jí tvář a otře vatou ještě trochu barvy, aby to líp vystoupilo+ Ale... ten obraz namalovali před pěti sty lety, jestli knihy nelžou. +koukne na ni zmateně a natáhne ruku, aby ji zachytil, jak zakolísá+

[Wenai Lafayette]

NO, tak to nejsem já. Tak je to někdo jinej, no. +pousměje se apokrčí rameny, ale líbí se jí to+ Co s ním teď?

[Locke Lamora]

Ale ta podoba je teda neuvěřitelná. +poznamená a koukne na ni a na obraz a je z toho trochu vykulenej+ koukej, myslím, že má i tadytu pihu na stejným místě. +přimhouří oči+ dokážeš nějak poznat, jestli je to originál? kdy ho vytvořili? +koukne na ni+ No, podle legend je v něm zakreslené velké tajemství.

[Wenai Lafayette]

+koukne se na ten obraz ještě jednou a trochu se kousne do rtu+ No je tak trochu možný... no... možná.. to byl můj předek já nejsem první, kdo mohl takhle cestovat mezi světy...

[Locke Lamora]

Vážně? +koukne na ni překvapeně+ víš o tom něco blíž? o ní? +zaujme ho to a sedne si k ní na židli, nohu si skrčí pod sebe+ Jste si hrozně podobné, kdybys mi řekla, že dokážeš cestovat do minulosti, věřil bych tomu. +pousměje se+