Londýn

[Byron]

No, já se moc nevyznám v tom, co je obvyklý. +usměje se na ni a zaplatí si za kafe, vezme si ho od ní a bezmyšlenkovitě si otře ruku+ Myslíte, že ta operace dopadne dobře? Já mám trochu strach, ale Vicky se to nesmí dozvědět. +koukne z okna+

[Victoria]

no, já tady vídám hodně tatínků, a vy patříte k těm lepším, to mi věřte. +usměje se+ Nebála bych se, jsou to rutinní zákroky. +ujistí ho, a konejšivě mu položí ruku na rameno+ Můžu vám zatím dělat společnost... abyste na to nemyslel. +navrhne a usměje se+

[Byron]

+jak mu začne dávat ruku na rameno, tak udělá krok bokem, aby tam nedosáhla a usrkne kafe+ No, já na to radši budu myslet. +usměje se na ni nervózně+ Chci na ni myslet. Díky, že ste mi ukázala, kde je tady kantýna, já půjdu zpátky, kdyby se Vicky probudila dřív. +vydá se zpátky do pokoje+

[Victoria]

+asi za dvacet minut ji přivezou, Vicky ještě spí, a trochu přitom slintá, jak má narkózou uvolněný svaly+ Měla by se vzbudit tak do deseti minut. +poznamená sanitář, co ji přivezl, a zase se odšourá, a vicky si to chrní, všechny přístroje jí měří tělesný pochody a pokojně pípaj a uběhne deset minut, potom dvacet, a ona se ani nepohne, jen se jí klidně a pomalu zvedá hrudník, drama!+

[Byron]

+ceka az se vzbudi a odola pokuseni nakreslit ji knir ale po patnacti minutach mu to zacne bejt divny+ Vicky? +lehce se dotkne jeji ruky+ Vicky? +koukne na ni uplne bezradne+ Pane doktore?! +vyleti na chodbu+ Ona se neprobírá!

[Victoria]

+A Vicky nic + Nekřičte nám tu. +napomene ho doktor, a přihasí si to do pokoje+ Hm... +posvítí jí do očí, poslechne si její tep+ Možná zpožděná reakce na narkózu. Dáme jí čas ještě do půl, a pak jí píchneme něco na povzbuzení. Je lepší, když se mozek probere samovolně, než pod vlivem léku. Stavím se zase za patnáct minut. +informuje ho, a zase odejde+

[Byron]

No to se vam lehko rekne. Ja mam nervy. +koukne na nej Byron a posloucha ho+ Fakt? No tak jo. +prikyvuje a kouka jak doktor odchazi a pak kouka na Vicky jako by nad necim premyslel a trochu se stydel. Pak se nahne nad postel a polibi ji+

[Victoria]

+má trochu studený rty a jinak se ani nepohne, ale asi o pět minut později se trochu zavrtí, zakńourá, a pomalu otevře oči do světla, který ji trochu zabolí+ Mhm... +zafuní, zaostří na něj, na jeho ruku na její, zase na něj, a poplašeně, zmateně zamrká+ Eh, já... kdo... kdo jste? +zeptá se trochu chraptivě+

[Byron]

+připadá si jako idiot, když se nevzbudí, ale pořád tam sedí a kouká na ni, trochu na ni vejrá a hladí ji po ruce+ Ahoj, kočko. +usměje se na ni+ Já jsem Byron, vzala sis mě. +zazubí se na ni vesele+

[Victoria]

chjo, tebe ani nejde vypsychovat. +zasměje se, a trochu mu stiskne prsty+ mám dojem že mě profackoval ledoborec. +pousměje se a promne si oči+ jak to šlo? +koukne na něj s obavou+