Obývací pokoj s barem

[Byron]

Já myslím, že ji trošičku rozmazlit můžeme. +uchichtne se+ Jo, I pro mě? Já jsem byl taky hodnej? Byl jsem? byl jsem? +koukne na ni tak natěšeně+ Tys byla taky hodná, abys věděla. Mě je krásně, kočko. A tobě?

[Victoria]

taky myslím. +uculí se+ tys byl úplně nejhodnější, ty to ani jinak neumíš. +pousměje se měkce+ jo? dostanu dárek? +uculuje se+ je mi překvapivě pěkně. +přikývne, a pohladí ho+

[Byron]

Jasně, já jsem vždycky nejhodnější. +uchichtne se a děsně moc se těší+ No jasně, že dostaneš dárek. +přikývne spokojeně+ To je dobře, kočko. +líbne ji na tvář+

[Victoria]

to je náhodou pravda +usměje se+ jo? jéé. +uculí se+ jo, docela to jde. +pohladí ho po ruce+ vyzdobili jste to tu moc hezky. +koukne na něj na bok+

[Byron]

Vážně se ti to líbí? +koukne na ni+ my sme to asi dělat neměli, no. +pousměje se omluvně+

[Victoria]

jo, je to moc hezký. +usměje se na něj+ vážně, líbí se mi to. a Sophie si to užila, ona moc ráda zdobí. +uculí se+

[Byron]

To jo. +přikývne+ Ona moc pomáhala, ale musíme dohlídnout na to, aby nám to pak taky pomohla sundat, že jo. Musí taky uklízet. +usměje se a kouká na ni, jak jí po tváři tančí odrazy světýlek+

[Victoria]

jo, ona je do všecho hned nadšená a pomáhá moc ráda. +usměje se+ uklízí už míň ráda. +uculí se+ víš, já si někdy přidu děsně zbytečná. +pousměje se+

[Byron]

No to neee! +koukne na ni+ Ty seš tady ta nejdůležitější osoba, kvůli tobě my tu všichni jsme, to je přece jasný. +chytne ji zase za ruku+

[Victoria]

ale jdi ty. +pousměje se+ já myslím tady na světě. Ale to bude dobrý, neboj. +uculí se+ tak pojď, pojedeme na tvrz. +uculí se, a políbí ho, dokud je sophie nevidí+