Putyka

[Dorian]

+Jenom mu kývne na znak vděku, vezme si skleničku a sám pro sebe, než si odpije, se ušklíbne. Pohodlněji se usadí na židli a pustí se do své, poslední dobu velice oblíbené činnosti, pozorování a hodnocení svého okolí.+

[Dorian]

Carabas: Pan Gray. +opraví ho s celkem pobaveným úsměvem. Má totiž docela dobrou náladu.... navíc od něj něco potřebuje.+ V to doufám, že se nemýlíte. Proto jsem za vámi přišel. +přikývne. Dopije sklenku a postaví se.+ Rád bych si s vámi však poromluvil mezi čtyřma očima. Nemám rád příliš velké publikum. +A jen tak ledabyle pohledem prolítne místnost, aby bylo Carabasovi jasné, že chce mluvit o něčem delikátním.+

[Markýz de Carabas]

(tak tady je na jmenovce jenom Dorian, jak má pak chudák Carabas dělat vševědoucího, když nemá plný informace )

Tak pojďte, pane Grayi. +mávne na něj velkodušně, od Anjela si vezme skleničku a zavede Doriana do skladu+ Tak o co jde, tak delikátního, že to musí probíhat zde? +zeptá se ho a nonšalantně upije+ A... co za to?

[Tony Dolohov]

+přijde do putyky na sjednanou schůzku, posadí se k baru a objedná si pití+ Mám tady schůzku s jistým Markýzem De Carabas +sdělí barmanovi+

[Barman]

+koukne na něj+ Jasně. +přikývne+ Čeká na vás támhle. +ukáže k jednomu stolu, na kterém je lahev vína a hoří tam svíčka, evidentne se ho někdo pokoušel umejt, je o dost čistčí než ostatní stoly, Markýz na Tonyho zamává, aby šel k němu+

[Tony Dolohov]

+zvedne se od baru, vezme si sebou sklenku a dojde ke stolu, za kterým sedí Markýz+ Zdravím +posadí se+ O co jde?

[Markýz de Carabas]

+usměje se na něj+ Pane Dolohove. Možná jste o mě už slyšel, jsem markýz de Carabas. Nedávno jsem četl noviny a bylo tam psáno o jistém vašem dobrodružství. Jde o mnichy a jejich... Jak bych to řekl... Zachování života po dlouhou dobu. Měl bych vážný zájem o konkrétní informace o tom jak.

[Tony Dolohov]

+kývne, že něco už o něm slyšel, ale asi to nebylo moc pozitivní, podle toho, jak se tváří+ Zachování dlouhého života? +zpozorní, že se jeho tajemství dostalo na veřejnost a je rozhodnut uškrtit vlastníma rukama tu šťouravou mrchu z DV, jen co tady skončí+ Ty informace nejsou na prodej. Nikdy byste je nedokázal zaplatit +zapálí si doutník+ Nebudu se vás ptát, k čemu je potřebujete. Kdo by nechtěl žít věčně, že... +vyfoukne kouř a ostražitě ho pozoruje+ Nebo nabízíte něco, co by mě mohlo přimět alespoň přemýšlet nad vaší nabídkou? +přimhouří oči+

[Markýz de Carabas]

Všechno je na prodej, pane Dolohove. +usměje se na něj a vypadá jak velký kocour+ A tohle jsou jenom informace a já mám pro vás za ně něco lepšího. +zaloví tmavou rukou ve vnitřní kapse kabátu, až vytáhne něco, omotaného kusem hadru. Rozbalí to a ukáže se, že je to skleněná koule na podstavci, je to něco jako sněžítko, ale vevnitř nění sníh. Je tam muž a žena, kteří se velmi nápadně podobají Tonymu a Styx. Jsou jako živí, prostředí kolem nich se mění a vypadá to, že si užívají života. A je víc než jasné, že jsou spolu. Carabas mu ho podá, položí ho před něj na stůl+ Tohle, pane Dolohove, je takzvaný alternativní vesmír. Jen se omezuje na prostor té koule.

[Tony Dolohov]

+opírá se ledabyle o opěradlo oprýskané židle a sebevědomí z něj přímo sálá+ Jistě, „jenom“ informace... +naznačí uvozovky+ ...ale nesmírně cenná +čeká, co mu markýz za ni nabídne, rozhodnut jít s cenou hodně vysoko. Proto ho nejdřív překvapí to těžítko a málem se rozesměje. Když ale jeho pozornost upoutá jeho obsah, úsměv mu zmrzne na rtech. Vezme kouli do ruky a začne si ji pozorně prohlížet a převracet v rukou. Arogantní výraz jeho tváře jako mávnutím kouzelného proutku zmizí a jeho rysy na okamžik změknou a zněžní. Krutý pohled očí vystřídá nostalgie a teskná touha. Vše trvá jen chviličku, než si Tony uvědomí, jak se pozapomněl+ Dá se... +odkašle si+ ...nějak sdílet ten alternativní vesmír uvnitř? +řekne ochraptělým hlasem+