Londýn

[Victoria]

jo, ale když ho nezamíchám, tak se vztekne že není zamíchanej. +zasměje se+ no jo, jak ji vychováme? +koukne na něj vesele+ dost věcí si ještě nechá vysvětlit... a dost se mi příčí ji za něco plácat přes zadek. ona nezlobí schválně, prostě jen věcem nerozumí, nebo nechápe proč je nemá dělat. +pokrčí rameny+ ale moc nevim jak na ni, když se vzteká.

[Byron]

Možná jí už nebudeme dávat jogurt? +navrhne, ale dost nejistě+ Kočko já nevím, já se v takovejch věcech skoro vůbec nevyznám. +pousměje se na ni tak nejistě+

[Victoria]

ten jí dávat musíme, aby měla vápník. +uculí se+ ona už ode mě nechce pít, skoro se mi ztratilo mlíko. +pousměje se tak smutně+ přečetla jsem si v nějakejch knihách, že se vzteká, protože má nějakou silnou emoci, nebo něco chce, ale ještě neumí mluvit pořádně, aby si o to řekla. tak je frustrovaná, že jí nerozumíme. +uculí se+ a nebo že tu emoci neumí pojmenovat a zvládnout. my když máme vztek, tak třeba do něčeho kopnem, nebo se ovládnem, ale ona to ještě neumí. takže dávat jí na zadek by bylo dost k ničemu. +usměje se+

[Byron]

Páni. +koukne na ni uznale+ Ty seš teda dobrá, že to všechno víš. +přikývne+ Tak dávat jí na zadek je dost pitomí řešení v každým případě. +odtuší+

[Victoria]

no, to jsem si přečetla. ale nevím, co s tím dělat. +uculí se na něj+ jo. jsem ráda, že s tím souhlasíš. +usměje se+ tak to budem řešit nějak jinak. +stiskne mu ruku, a přivoní si k jeho krku+ ona bude umět víc a víc slov a rozumět víc věcem a bude se vztekat míň. +usměje se, nakloní se k němu, a dá mu pěknou pusu+

[Byron]

No, takže to prostě musíme zatím nějak přežít. +usměje se na ni a pohladí ji prsty po prstech a pak ji políbí na hřbet ruky a pak na rty+ Miluju tě, víš? +uculí se+

[Victoria]

Jo. +usměje se a proplete jim prsty, pevně+ to zvládnem. ono to není zas tak děsný, vydrží se vztekat tak dvě minuty a pak ji něco zabaví. +uculí se, a tak trochu se rozpustí v jeho polibku+ miluješ? +uculí se+ já tebe taky. +pošeptá mu+

[Byron]

Jasně, že miluju. +usměje se a přikývne+ A možná tě to i překvapí, ale zůstanu s tebu napořád a vychovám s tebou naše dítě, popřípadě děti, i když si nejsem tak úplně jistej jak na to, tak jsem odhodlanej to zvládnout! +řekne pevně rozhodnut+

[Victoria]

páni. +uculí se+ až takový vyznání? +vtiskne mu velkou pusu na krk a pak na rty+ to je pěkný. +obejme ho hezky a přitulí si ho k sobě+ tak pojďte vy moje paka, jdem odnýst ty kaštany domů. +poplácá ho po stehně+ Musíš pak ještě za Majkem? +usměje se+

[Byron]

No jo, promiň. +usměje se na ni trochu nejistě+ Nemusím. +zavrtí hlavou+ Musím jít domů a naučit vás dvě podzimní princezny, jak se dělají zvířátka z kaštanů přece. +zazubí se na ni+