South Provence and Ténebreuse Manor

[Victoria]

že se mnou chodí, a že mě defloroval. +uculí se+ no, protože jsem se postarala, aby tě nezabil. tak mě vydědil, že jo. +zasměje se+ ale tenkrát sem ještě byla dcera s příslibem sňatkovejch konexí. +zašklebí se+ já sem taky moc ráda, že tě nezabil, živej seš o hodně zábavnější. +uculí se a dá mu pusu+

[Byron]

Tvůj otec byl fakt idiot kočko. +usměje se na ni+ To nejcenější máš stejně vždycky sebou. +uculí se na ni+ To jak se usmíváš a jak se na mě občas koukneš a já vím, že mě fakt miluješ.

[Victoria]

Mně je to jedno, že mě vydědil. +pokrčí rameny+ stejně... sem mezi ně nechtěla. +opře se o něj trochu a ještě se napije+ i teďka mám trochu pocit... že už sem nepatřím. je to tu hezký, a mám tu spoustu vzpomínek. ale asi tu už nejsem doma. +pousměje se+

[Byron]

+usměje se na ni a pohladí ji po rameni, obejme ji a přitulí k sobě+ Udělali sme si svoje doma... +koukne na ni+ Chtěla bys radši sem? +zeptá se jí+

[Victoria]

Jo, svoje. +usměje se+ ne... asi ne. +zavrtí hlavou, a hezky se o něj opře+ viděls co to se mnou dělalo v tom baráku. +sklopí oči, pač se trochu stydí+ a ty neumíš francouzsky... a chybělo by nám tu město. pořádný město. +usměje se na něj a tak zamyšleně koukne na bar+

[Byron]

No jo. +pohladí ji+ Ale máš tam i hezký místa. +usměje se na ni a pak se děsně urazí+ Já umím francouzky! Jako! Sleduj! +pohodí patkou+ Bleu sejráááá, dablabííí a léf lesééé dotramfajé vu levu kušíéééé. +koukne na ni, jakej je lingvista+

[Victoria]

Jo, ale... to nestojí za to. +pokrčí rameny+ můžem sem občas jezdit. +usměje se, a pak spadne pod stůl smíchy+ oh božíčku! +rozhihňá se+ tak to se ti moc omlouvám. +vtiskne mu velkou rozesmátou pusu+ ooo, až tak jo.... +směje se+ mais oui monsieur... je veux... +uculí se a trochu ho kousne do rtu+

[Byron]

No vidíš to a ty se mi směješ a já tak plynule mluvím. Ž ž. +pokývá hlavou+ vex taky, ted dua si vu plate. +zamrká na ni spiklenecky, apk se rozesměje a zlíbá ji+

[Victoria]

seš úplnej rodilej mluvčí. +uculí se na něj+ tak to jo... tak teda když oba veux tak bysme asi měli jít. +zasměje se a chvilku ho líbá, pak ho pohladí, a dojde na bar koupit jim láhev vína na cestu a rozloučit se s Mattem+

[Byron]

Jo přesně tak. +zasměje se a když jde k baru, tak zůstane dál,l aby se mohla rozloučit a je mu to jedno, protože je s ní on, že jo a napořáááád!+