Dětský pokojíček

[Styx Lupin]

Pokojíček pro Isabelle Rose



a pro Nicolase Johna

[Styx Lupin]

+po propuštění z nemocnice a návratu domů uloží prcky do jejich postýlek, oba naštěstí zatím spokojeně spí, takže mají s Remusem chvilku pro sebe+ Tak jsme konečně všichni pohromadě +přivine se k němu a pozorují spolu spící děti+ Já myslím, že Nicolas je celý ty... podle těch fotek, cos mi ukazoval, když jsi byl malý. A Bella má tvoje oči +teď už jasně vidí tu podobu+ A moc děkuju za růže a za ty krásné dary, Vlčku +políbí ho něžně+

[Remus]

+zatím doma všechno nachystá a trochu poklidí, vyspí se z kocoviny po slavení se Siriusem, a přiveze si je všechny domů+ Když spí, jsou i docela hodní, že? +zasměje se tiše, aby je neprobudil+ uvidíme, prý jim ještě můžou oči ztmavnout... ale nos má docela určitě tvůj. +uculí se+ Prý se má dávat za dítě diamant... ale co s tebou, když máš hned dvě najednou? +popíchne jí dobromyslně a polibek jí oplatí+

[Styx Lupin]

Zapíjel jsi vůbec děti? +zeptá se ho podezíravě, když vidí, jak je tam všechno nachystané a poklizené, ani stopa po divokém mejdanu + Pravda, ještě se jim můžou vybarvit, uvidíme za pár týdnů. Aha, tak proto to mám hned dvakrát +zasměje se. Pak zpozorní, protože Nicolas se začne v postýlce vrtět a během chvilky spustí takový křik, že je ho plný pokoj+ No pojď, ty malý křikloune +pořád ještě lehce bázlivě a opatrně vezme chlapečka na ruce+ Má hlad. V tom bude po tobě +zasměje se. Pohodlně si sedne a začne malého kojit, už to má trochu naučené, a prcek ztichne a hladově se jí přisaje k prsu - celý tatínek . A to už se začne ozývat z postýlky i holčička+

[Styx Lupin]

+o půlnoci se zjeví v pokoji tři postavy v dlouhých pláštích, dvě v bílém a ta třetí v černém a sešlou na Styx hluboký spánek. Chvíli tančí se svícemi v rukou ve svitu měsíce, jakoby se vznášely nad zemí, pak přistoupí k jedné z postýlek, skloní se nad ní a začnou pronášet své věštby+ Tomuto chlapci dávám do vínku statečné, spravedlivé, čestné a laskavé srdce. Až vyroste, bude ochráncem slabších +promluví první sudička+ Já mu dávám darem mimořádný talent na magii. Jednou z něj bude slavný a mocný kouzelník +přidá se druhá+ Poneseš si sebou tíhu rodinné kletby +vysloví svoji temnou věštbu zlá černá sudička, ale pak dodá+ Dokud ale bude v tobě převyšovat dobro, nedá zlu šanci prodrat se na povrch. Budeš-li dobrý člověk, tvoje prokletí bude po celý tvůj život hluboce spát +doplní své proroctví+
+sudičky přistoupí k postýlce děvčátka+ Tobě dávám do vínku nevšední krásu a inteligenci +řekne první+ A já ti předávám vzácný dar jasnovidectví. Pomocí magie budeš umět nahlížet do minulosti a předpovídat budoucnost +doplní druhá víla+ Já jsem chtěla z tebe udělat motáka +poznamená zklamaně černá dáma+ ale moje sestra už ti dala darem magii. Já tě tedy svazuji magickým poutem ke tvému dvojčeti, kterým budete úzce propojeni. Ne vždy to však bude výhoda. Ochraňujte jeden druhého jako oko v hlavě, protože v den, kdy jeden z vás zemře, zemře i ten druhý +sudičky sfouknou své svíce a rozplynou se ve tmě+

[Styx Lupin]

+a všechny tyto věštby a proroctví jsou pečlivě uschované ve skleněných koulích v Odboru záhad na Ministerstvu kouzel+

[Vanessa]

+když se Styx s dětmi trošku zaklimatizují, navštíví je Vanessa a přinese jim plnou tašku dárků, hraček, plyšáků a oblečení na mimina. Je z prcků úplně hotová a užívá si novou roli tety, pyšně vozí neteř a synovce v dvoukočárku kolem baráku, celý den pomáhá sestře kolem děti a vyzkouší si i přebalování, jelikož samá tohle nikdy nezažije osobně+

[Remus]

Tak zavolej Meg, vsadím se, že Sirius ještě vyspává kocovinu. +zasměje se+ Byli jsme na Mýtince... a myslím, že ještě někde. +svraští obočí zamyšleně+ No tedy... takové mrně a tolik řevu. +uculí se a sleduje, jak se chlapeček spokojeně přisaje, hned ví jak na to+ vidím, že má po mně víc věcí... +pousměje se, a když se rozpláče i holčička, opatrně ji vyloví z postýlky a konejšivě ji pohoupe v náručí+ už na tebe dojde řada. +pousměje se na dcerku+

[Styx Lupin]

Jo tak ty si nevzpomeneš, kde všude jste byli? To musela být jízda +rozesměje se+ Tak hlavně že jste to pořádně zapili. To se musí +vlepí mu něžnou pusu+ Jen si zvykej, že už tady nebude ticho +uculí se a když si Remus vezme do náruče Bellu, ta přestane plakat jako když utne a začne zblízka zkoumat ten nový obličej, neustále u toho mrská ručkama a občas Remus i nějakou schytá. Pak ji zaujme jeho výrazný nos a drobnými prstíky ho za něj chytne+ Myslím, že se jí líbíš +uculí se Styx a když jí nakrmený Nico usne u prsu, jde ho rychle přebalit+ Zítra by měla dorazit moje stará chůva, aby mi trochu pomohla, když budeš v práci +oznámí mu s úsměvem+

[Remus]

Jsem si jistý, že tam bylo ještě nejmíň jedno další místo. +uculí se+ To bude ale docela příjemná změna, ne? +usměje se na ni, a zadívá se na malou, jak ho zaujatě pozoruje+ Ahoj. +usměje se, a na oplátku jí prstem lehce cvrnkne do nosíku+ Líbím se ti, ano? +zasměje se, a pak si s ní děti vymění, aby mohla nakrmit i Bellu, chlapečka si opře o rameno a nechá ho odpočinout po jídle+ To je dobře, jsem rád, že tu nebudeš sama. +přikývne+