South Provence and Ténebreuse Manor

[Victoria]

ale nekecej, že nerad souložíš. +zazubí se na něj+ jo, pěkně prdlý. +uculí se a koukne tam na všechny ty plakáty a tunu svíček s různýma vůněma+ já sem byla docela pako. +pousměje se a sedne si na postel, tak zamyšlená+ myslíš, že to byl dobrej nápad, sem jet? +koukne na něj tak nejistě+

[Byron]

No jasně, že rád, ale není to to nejdůležotější, že jo. +zasměje se a dá jí pusu+ Myslíš, že ne? +koukne na ni a trochu se znepokojeně zamračí+ Co se děje, kočko? +zeptá se jí+ Já si myslím, že to byl dobrej nápad....

[Victoria]

ty seš totiž nejlepší. +uculí se na něj a obejme ho kolem pasu a vtiskne mu velkou pusu+ je mi s tebou moc dobře, abys vědět. +usměje se mu do ramene+ tak jo, vybalíme. +zazubí se+ kde je to moje dítě? sophie? +zavolá na ni a někde ji na chodbě uslyší štrachat+ já pro ni dojdu, vyndáš její hračky? +poprosí ho+

[Byron]

no to už se nedá nic dělat, kdyžjsem nejlepší, že jo. +zasměje sea pohodí patkou, protože se vůbec nechce vytahovat, že jo+ Tak jo, já to zvládnu. +prohlásí hrdě a jde na to+

[Victoria]

to je jasný, že to zvládneš. +uculí se na něj, mrkne na něj přes rameno, a jde hledat ploda. rozhlídne se po chodbě+ sophie? +zavolá na ni, a vyrazí ke schodům, ale pak se zarazí, protože dveře do otcovy pracovny jsou otevřený, a v ní se něco podvědomě sevře+ Sophie, koťátko? +řekne potichu, strčí do dveří a vejde tam+ sem nesmíš chodit, pojď ke mně... +opře se o stůl a nakoukne pod něj, kde sophie cupuje nějaký papíry, ale dýchá se jí tam čím dál hůř, má dojem, že se tam udusí, a když koukne na svoje prsty, zjistí, že se jí třesou+ sophie... +zadrhne se jí trochu hlas, ale to už jí mozek běží vlastním tempem dopředu, vrací se jí všechny děsný vzpomínky z tohohle pokoje, a do krku se jí navalí žluč a před očima se jí napůl zatmí, popadne dítě, vytáhne ji zpod stolu a přitiskne ji k sobě, a než posbírá myšlenky, instinktivně zapadne k mámě do ložnice, do skříně, protože tam je to bezpečný, zavře za nima a schová se tam, a snaží se tu děsnou paniku v sobě potlačit+

[Byron]

+spokojeně si vybaluje, nic zlýho netuše a když už to má hotový, tak jim to chce říct. Vyjde na chodbu a rozhlídne se tam+ Holky? +zavolá na ně a jde dál, když si všimne těch dveří, ale přijde mu to divný, že by šla Vicky zrovn tam, tak tam stejně nakoukne a zavolá+ Vicky?

[Victoria]

+Sophie je z toho tak vyděšená, že se ani nestihne rozbrečet, ve skříni se jí vůbec nelíbí, protože je tam tma, a už vůbec se jí nelíbí jak ji k sobě mačká, a dost se bojí, jen tak kníká a kňourá a pobrekává a trochu se chce vykroutit, ale nejde jí to, protože vicky je úplně ztuhlá a nedokáže ji pustit+

[Byron]

Holky? Kde ste! +zavolá a pak si vzpomene na to o tý skříni, tak jde hledat pokoj její maminky až ho nakonec objeví a zvědavě nakoukne do skříně, jestli je to ta správná+

[Victoria]

+třese se tam úplně v rohu, sophii namáčklou u sebe a snaží se překonat nevolnost a zklidnit si roztřesenej dech, když se otevřou dveře a na ně dopadne světlo a pak se objeví byron+ táta. +kníkne sophie uplakaně a tak vystrašeně na něj koukne, protože to vůbec nechápe+

[Byron]

Miláčku. +koukne na ně a vleze tam a sedne si vedle ní, obejme Vicky+ Lásko, co se stalo? +zeptá se jí a nenápadně jí oparně vezme Sophii a obejme Vicky a přitulí ji k sobě+ Cose děje?