Remusova pracovna - soukromé konzultace

[Alexis]

Jsem ranní ptáče. Kromě toho už jsem se nemohla dočkat, až přijdu do práce +zasměje se a nedá na sobě znát zklamání, že na něj její snídaně neudělala očekávaný dojem+ Nevadí... já si rozhodně dám +zakousne se do koblihy+ To máme tedy co dělat, abychom to všechno stihli +protočí oči, kolik mají dnes práce, ale kupodivu se k tomu postaví docela se zájmem+ Och... plášť? +nakrčí čelo, ale vezme si ho od něj a s nevelkým nadšením se do něj nasouká, nepovažuje ale za nutné si ho zapínat+ Tak kde se schovává ten třaskavec? +uculí se, celá nažhavená na něj+ (zlatonosky a zmíráčci, to fakt v HP existuje? Ale zní to hrozně roztomile)

[Remus]

Snídaně je základ. +přisvědčí s úsměvem a než se pustí do práce, vyřídí ranní poštu, je tam jen pár dopisů+ Tak ať vám to nadšení do práce vydrží. +zasměje se+ Venku ve výběhu. Ale musíme být opravdu opatrní, je to sice klidné zvíře, ale když se rozčílí, prorazí rohem cokoliv, a vystřikuje výbušnou tekutinu. +pousměje se klidně on už si zvyknul (jj, je to fantastických zvířatech - knize ). Pak se sám nasouká do pláště, pečlivě si ho zapne, a vyrazí za obchod k výběhům. Třaskavec se vyvaluje na slunci, klidně funí, a vypadá, že si jich vůbec nevšiml+

[Alexis]

Slibuju, že už budu opatrnější +uculí se a jde za Remusem do výběhu a z uctivé vzdálenosti pozoruje třaskavce+ Vypadá jako nějaký obrovský nosorožec +pak se pustí s vervou do práce a začne čistit výběh, žádná kouzla, hezky lopatou a koštětem + Co ho dokáže rozdráždit? Abych ho náhodou něčím nevyprovokovala +zeptá se s vážným zájmem a třaskavec je konečně začne brát na vědomí, postaví se ve své majestátnosti na všechny čtyři a pozoruje je malýma očkama+

[Remus]

To ano... do chvíle než něco pobodne rohem. +uculí se a vyčistí zbytky jídla z koryta, aby tam mohli naservírovat nové+ Nu... vlastně cokoliv, ale hlavně pocit ohrožení. prudké pohyby, neznámé věci, porušení jeho osobního prostoru... +vyměňuje zatím vodu ve velké kádi+ No, jen klid. +pousměje se na toho jejich třaskavce+ my budeme hned pryč. +slíbí konejšivým hlasem, pracuje rychle, efektivně, ale nikdy se k němu neobrací zády+

[Alexis]

+přestože ho Alexis vědomě neprovokuje, třaskavce její přítomnost rozčílí. Roh se mu rozsvítí jako vánoční stromeček, vystartuje k ní až se pod ním otřásá zem, proběhne nevšímavě kolem Remuse a začne ji honit po výběhu. Ta s jekotem letí k východu, v patách monstrum, naštěstí se předvídavě zdržovala blízko dveří, tak je za sebou zabouchne dřív, než jí roh třaskavce natrhne... plášť . Když se chvilku nato u ní objeví Remus, kterému zvíře nezkřivilo ani vlásek, Alexis se mu hned vrhne do náruče, jakoby u něj hledala bezpečí před rozzuřeným zvířetem funícím venku za dveřmi+ Merline, co to bylo? Udělala jsem něco špatně, že po mně tak vyjel? +je na něm nalepená jako moucha na mucholapce a nevypadá to, že by se ho chtěla pustit+

[Remus]

+akorát si říká, jak to dobře jde, když se ozve dusot a jekot, jedno od třaskavce, druhé od Alexis. Prudce se otočí, aby stihl zabránit škodám, ale naštěstí se zvíře uklidní, když děvče zmizí, takže nemusí přestavovat výběh, jen ho uklidní a opatrně vyklouzne ven, a najednou má plné ruce+ Oh... +koukne na ni dolů poněkud zmateně+ no, už jste v bezpečí... +poplácá ji tak rozpačitě a konejšivě po zádech a na chvilku ho napadne, jestli takové je být otcem + Ale ne, nejspíš šlo jen o to, že vás ještě neviděl. +zapolemizuje a přemítá, jak ji nejlíp ukonejšit a sundat ze sebe+ Uvařím vám čaj. Na nervy je nejlepší. +navrhne a pousměje se+

[Alexis]

+koukne na něj nahoru blaženým pohledem+ Oo, ano, s vámi se cítím v naprostém bezpečí +přitiskne se k němu ještě víc a vypadá to, že ji Remus bude muset ze sebe seškrábnout lopatou na hnůj + Aha, já už jsem se lekla, že jsem zase udělala něco špatně +vyčítá si - cha, ona se ho snaží sbalit a on přemýšlí nad tím, jestli je to takové být otcem + Čaj by mi přišel vhod, potřebuji se trochu uklidnit +pustí se ho jako první, spokojená s vývojem situace a zamíří s ním do kanceláře, kde si okamžitě sundá ten neforemný plášť+ Máte docela nebezpečné zaměstnání. Už se vám tady stalo něco nepříjemného? Tedy kromě toho, co jsem tady předvedla já +uculí se na něj u čaje+

[Remus]

nesmíte na sebe být tak tvrdá, brzo tu budete jako doma. +pousměje se, když ho pustí, sundá si plášť a odvede ji do kanceláře+ To víte, že jsem schytal pěkných pár kousanců, spálenin, a škrábanců. Naštěstí nikdy nic, co by se nedalo lektvarem nebo kouzlem rychle napravit. +uculí se, zatímco chystá čaj, a za chvilku tam mají dva kouřící šálky+ Ale nebezpečné to je, to ano. Aspoň se tu ale nikdy nenudím, a každý den stojím před novou výzvou. +usměje se a postaví před ni hrnek+

[Alexis]

+poděkuje za čaj+ Tak to mi spadl kámen ze srdce, že nejsem v tom sama. Už jsem se bála, že je to ve mně. Že se na tuto práci nehodím +očividně se jí uleví+ Nuda tady rozhodně není +souhlasí se smíchem a přisune si k němu židli co nejblíž+ Máte nějakou zajímavou příhodu s těmi fantastickými tvory? +upíjí čaj a hltá ho přitom očima+

[Remus]

Každý přece nějak začíná... a ještě jsem nepotkal člověka, který by ve své práci exceloval od prvního dne. +uklidní ji a dá si lejstra stranou, aby na ně nepostavil čaj+ Ke mně si Herbert taky musel najít cestu, na začátku mi moc nedůvěřoval. nebylo to tedy tak divoké... +napije se trochu+ Ono se tu pořád děje něco zajímavého, a kupodivu nejvíc toho je s těmi tvory, od kterých byste nic nebezpečného nečekala. +pokrčí rameny+ Jednou nám kůrolezové utekli z klece a poschovávali se na dvoře i v kanceláři. Ještě pár týdnů se mi tu hromady papírů pohybovaly... +zavrtí hlavou pobaveně+