Obývací pokoj s barem

[Byron]

+sedne si vedle ní a kouká na ni a vykuluje úplně oči+ Jo, jasně. +přikývne a nesahá na ni, když nechce a nohy si dá do tureckého sedu a sleduje ji+ Co bys chtěla, Vicky?

[Victoria]

+je ráda, že tam s ní pořád je, i když ho trochu odhání+ Slib mi, že mě necháš umřít první. Až budeme starý. +koukne na něj velikánskýma očima+ Já nemůžu... nezvládnu ten telefon, aby mi řekli, že jsi.... nemůžu, nemůžu. +zavrtí hlavou a snaží se uklidnit si dech+

[Byron]

Kočko. +koukne na ni trochu vyděšeně+ Na to nemysli. Na to teď vůbec nemysli. Já tady pro tebe budu pořád. Slibuju. Stoprocentně. Přísahám. +kouká na ni jak štěně a děsně rád by ji objal, ale netroufne si+

[Victoria]

Já jsem měla tak děsně děsnej sen, já- +musí přestat mluvit a jen se choulí ke svejm kolenům+ Já to nezvládnu, jestli... já tam na tebe počkám, slibuju. +koukne na něj a už má mokrý tváře. bez tebe bych nikam nešla. +zamumlá+

[Byron]

Nikdy nebudeš beze mě. +koukne na ni a myslí to vážně+ Jenom mi slib jednu věc. +koukne na ni děsně moc smrtelně vážně+

[Victoria]

Tak jo. +přikývne, a vypadá, že ji to trochu uklidnilo, natáhne ruku, a vklouzne s ní do jeho dlaně+ Jakou věc? +koukne na něj, trochu vyděšená, ale je připravená mu slíbit cokoliv+

[Byron]

+proplete s ní prsty a sklouzne pohledem na jejich dlaně+ No... slib mi, že si nic neuděláš proto, abys byla první. +zvedne k ní oči a olízne si rty+

[Victoria]

+Nejdřív tak dotčeně otevře pusu, aby mu na to něco odsekla, ale pak jí dojde, že má vlastně pravdu a zase ji pomalu zavře a sklopí oči k jejich dlaním a palcem ho pohladí po prstýnku a pomalu přikývne+ Fakt si to myslíš? že bych to udělala? +koukne na něj+

[Byron]

+kouká na ni strašně moc prosebně a smutně+ Já se bojím, že jo a pak.. no... to bych asi nedal. Promiň.

[Victoria]

+kouká na něj, a tak děsně moc ji to bolí někde pod žebrama+ Pojď ke mně. +pousměje se tak smutně, natáhne ruce, a obejme ho, jednou pro změnu ona jeho, u sebe, opře se mu bradou nahoru o vlasy a drží ho, potichu+ Víš, já... někdy, když je mi blbě, tak na to myslím, to jo. A je těžký to neudělat. A myslím, že kdybych tě nepotkala, tak bych... +pokrčí rameny+ Ale tebe miluju víc než sebe. +pousměje se+ A z nějakejch fakt nepochopitelnejch důvodů ti na mě záleží, a to asi jako důvod proč to nedělat stačí. +usměje se mu do vlasů a tak jemně ho hladí po zádech+ Já jsem chtěla... teď jak jsem utekla. Koupila jsem si fakt hodně velkou dávku, ale... nešlo to. +vykládá mu tiše, nedívá se na něj, jen se z ní valí slova ven+ Protože doma je Sophie a Sophie si zaslouží mít mámu, nejlepší mámu, ne skončit jako já. +pohladí ho po zádech+ A protože doma seš ty a... já ti to prostě nemůžu udělat. +pousměje se+ Ukazuje se, že kvůli tobě nemůžu dobrovolně umřít. +uchichtne se tak trochu hystericky+ Někdy mám blbý dny, ale někdy... a docela často... +připustí+ se ráno vzbudím a těším se. Co se Sophie naučí novýho. Až se probudíš a dáš mi pusu. Až budeme spolu u snídaně a ty se na mě usměješ pře stůl, a jak mi v koupelně řekneš že mi to sluší i s pastou na bradě, a na všechny věci co se stanou ten den a budou hezký. A pak mám chuť se další ráno vzbudit znova, a za to můžeš ty. +pousměje se+