Obývací pokoj s barem

[Byron]

No, tak uvidíme, tak tam zkus brnknout. +usměje se na ni povzbudivě a sám se zatím rozhlíží, jestli ho někde neuvidí+

[Victoria]

Jo, zavolám tam. +přikývne najde si číslo a pomalu s ním jde ulicí zpátky směrem k parku a volá přitom+ Retrívra tam dneska neměli, ale vzali si moje číslo a zavolají mi kdyby jo. +oznámí mu když dovolá, a má strach, ale snaží se bejt v klidu, volá na Robina jménem a píská+

[Byron]

To nevadí. +usměje se na ni ještě a drží ji za ruku ale taky má trochu strach, aby se mu nic nestalo+ Hele. +ukáže do parku, do jednoho křoví+ Není to on?

[Victoria]

Jo. +usměje se na něj taky, a kouká po psech, otáčí se všude a občas zahvízdá+ Robinee... +volá+ Kde? +koukne do křoví a jde se tam podívat, ale je to jen nějakej cizí labrador. A pak dojdou k dětskýmu hřišti, kde si kluci hází frisbee, a Robin tam děsně zválenej a špinavej jako prase lítá s nima a snaží se jim ho aportovat+

[Byron]

Robine! +zavolá, celej šťatnej, že ho našli, honem běží k němu a snaží se ho chytnout a Robin si myslí, že je to hra, tak kolem něj skáče a ňafá na něj a Byron se jenm směje+ Hele ho, blbečka našeho.

[Victoria]

Já ho zabiju. +vydechne, ale je děsně ráda, že ho našli, vyběhne za byronem a zkouší mu nadběhnout z druhý strany, dokud nechytne držadlo vodítka+ Ty pako jedno chlupatý. +směje se+ +a myslí tím robina, ne byrona +

[Byron]

Robine! +směje se a chytne ho a dá mu trochu na zadek+ To se dělá, tohleto? Utíkat Vicky, t zloduchu jeden? +snaží se ho vyprášit aspoň trochu+

[Victoria]

za to můžu já, no. +usměje se, ale nekecá mu do toho, pač on je páníček, že jo, tak ho musí potrestat sám+ on viděl nějakou veverku a já jsem nemohla utíkat. +uculí se, a je strašně ráda, že ho našli+ Asi ho nemůžu venčit sama, když mám s sebou malou. +uculí se+

[Byron]

Musí poslouchat i tebe, že jo. +vezme ho za vodítko a vydají se spolu domů+ Nesmím ti ho nechávat na starosti. Je to můj pes. +usoudí+

[Victoria]

to je blbost, je to náš pes. +usměje se a chytne ho za ruku, jestli se nechá+ to je přece normální, že ho vyvenčím, když nejseš doma. +pokrčí rameny+ a... fakt sem se o něj bála, když se ztratil. je kus rodiny, že jo. +pousměje se+