Londýn

[Victoria]

+je ráda, že už se na ni tak moc nezlobí, i když je jí jasný, že si to bude muset žehlit, a když ji obejme, tak se tak rozechvěle nadechne a dovolí si se u něj ztratit a schovat a rozpustit se mu v náručí, schová se mu obličejem do kůže na krku a ani nedutá+ ty děkuješ mě? +uchichtne se tak smutně+ To spíš já. žes to se mnou ještě nevzdal. +pošeptá mu+

[Byron]

Jo, za ty cigára. +uculí se jí do vlasů trochu a hladí ji po zádech a tulí se k ní, tak pěkně a něžně a voní si k jejím vlasům+ Já to s tebou nikdy nevzdám.

[Victoria]

No, však jsi je chtěl. +usměje se, zavře oči, a je jí dobře, poprvé po hodně dlouhý době doopravdy, tiskne se k němu a jen vnímá jeho dech, a tep pod svým uchem+ ani teď? +pousměje se+ Já... nemůžu brečet. Můj rodič umřel, a mně nejde brečet. Připadám si jako kdyby... já nevim. +pokrčí rameny a nepouští ho+ Ani teď, když jsi na mě byl naštvanej, mi to nešlo. +kousne se do rtu+

[Byron]

Ani teďka to nevzdám. +zavrtí hlavou a ještě ji pohladí po vlasech+ Odvedu si tě domů, za malou a brečet nemusíš. +koukne na ni a tak něžně se usměje+

[Victoria]

Jenže bych měla, nebo ne? +koukne na něj+ Třeba by se mi ulevilo... já nemůžu jít na pohřeb. +zavrtí hlavou a zabalí se do svetru+ Tak jo, vem mě domů, prosím tě. +přikývne a vykročí ke dveřím, ještě nejde úplně jistě+

[Byron]

Nemusíš nic, co nechceš. +říká jí potichu+ Nemusíš ani brečet, ani na pohřeb. +pousměje se na ni+ Chceš jít domů?

[Victoria]

Nechci bejt takováhle, mohl bys to nějak zařídit? +usměje se trochu+ jo, chci. +přikývne+ ty tu máš auto? +koukne na něj+ Já tam musím jít, on... i tak byl můj otec. +pokrčí rameny+ a nechá ho ať ji odvede kam chce+

[Byron]

Nee, ale mám tu taxíka. +vezme její věci a obejme ji a přitulí k sobě, aby si ji odvedl+ Můžeš chodit? +koukne na ni starostlivě+ Tak já tam půjdu s tebou.

[Victoria]

Jo, docela to jde. Jsem jenom hotová. +pousměje se+ K tomu tě přece nemůžu nutit. +zavrtí hlavou, jede s ním výtahem a nechá se odvést do taxíku+ Co Sophie, jak... se má? +opře se o něj na zadním sedadle, zavře oči, a jen se nechá držet a drží jeho+

[Byron]

Kočko. +koukne na ni vážně, když si sedne vedle ní do taxíku+ Na všechno jsme dva, pamatuješ? +koukne na ni, jestli si to pamatuje a tváří se děsně moc vážně, ale jak začne o Sophii, tak se pousměje+ Chybíš jí. +usměje se na ni+