Pokoj vlevo nahoře

[Maltezius]

+úplně zadrží dech, když se mu pohne v náručí, protože se bojí, že ji probudil a ona mu vynadá, že se chová nevhodně, ale když se jen zavrtí, usměje se pro sebe a přitulí si ji k sobě blíž, pohladí ji po paži a hřeje ji u sebe, on sám neusne, jen tak bloumá na pokraji spánku+

[Wenai Lafayette]

+poněkud sebou cukne a koukne na něj, tak ospale zamžourá a pousměje se+ Já jsem usnula. +usměje se na něj omluvně+ To jsem neměla, omlouvám se.

[Maltezius]

+trochu se lekne a probere ho to, a podívá se na ni, jak je u něj blízko, rozespalá, a zdá se mu krásná, a než se stihne zarazit, natáhne ruku a zastrčí jí vlasy jemně za ucho a sklouzne jí dlaní po tváři+ Omlouvám se. +uvědomí si trochu vyděšeně, co vlastně dělá+ To je v pořádku, byla jste unavená. +usměje se+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj a zavrtí hlavou+ Neomlouvej se, ano? +pohlédne mu do očí+ Ty jsi tu se mnou pořád, víš? Jako jediný. Všichni ostatní odcházejí a přicházejí... já jenom čekám, kdy mi zmizíš i ty. +pousměje se+ Ale ty jsi tu tak nějak pořád.

[Maltezius]

Nebudu, omlou- +zarazí se včas dřív než se stihne omluvit za omluvu a usměje se+ Já? Já nikdy nikam nezmizím, slečno. +zavrtí hlavou s úsměvem+ Obávám se, že teď už jsem spíš něco jako místní inventář. +zasměje se tiše a troufne si ji zase obejmout+

[Wenai Lafayette]

Jsi přece člověk. +usměje se na něj+ Žádný inventář. +koukne na něj a zavrtí hlavou+ Já ti strašně ubližuju... +pohlédne na něj omluvně+ A mrzí mě to.

[Maltezius]

Myslel jsem tím, že sem patřím. +usměje se+ Vy? Mně? +podiví se překvapeně+ Ale ne, mně nikdo neubližuje. a vy už vůbec ne. +zavrtí hlavou a pohladí ji palcem po tváři až do vlasů, jako kdyby byla něco hrozně vzácnýho, což pro něho taky je+

[Wenai Lafayette]

To patříš. +usměje se a přikývne+ Maltezie, já vím, že mě máš rád. +pousměje se+ A já si sem... pořád někoho vodím.

[Maltezius]

+sklopí oči a do tváří chytne trochu červeně+ To mám. +usměje se trochu, protože to je naprostá pravda+ Ale to přece nevadí. +zavrtí hlavou+ Je to váš život a váš domov. Já jen chci, abyste byla šťastná. Pak jsem spokojený i já. +usměje se na ni+

[Wenai Lafayette]

Děkuju ti. +usměje se na něj, tak pěkně+ Já tě mám taky ráda. +koukne na něj tak omluvně+ Tím... svým způsobem. Mám. moc. Bez tebe by to tu nebyl domov.