Pokoj vlevo nahoře

[Maltezius]

+on si jenom myslí, že je báječná, a přijde mu to pěkný, čte dál až do konce příběhu, který dopadne dobře, založí stránku a zavře knihu+ líbila se vám? +usměje se a podá jí další kapesník, jen pro jistotu+ Ještě jednu? +uculí se trochu spiklenecky+

[Wenai Lafayette]

+otírá si oči a nos taky a když se na ni koukne, tak se na něj usměje, aby si nemyslel, že je divná a pak , jak se na ni podívá, tak přisvědčí, protože mu nemůže říct ne, i když se bojí, že bude zasebrečet+ Teď tu o princezně. +poprosí ho+

[Maltezius]

Dobře. +usměje se+ Klidně můžete plakat. +pousměje se na ni pěkně+ Nemusíte se přede mnou... +sklopí oči+ omlouvám se, to bylo ode mě nevhodné. +dodá, nalistuje v knížce tu správnou pohádku, a přečte jí o princezně a vymyslí si tam nové úkoly od černokněžníka, aby to nebylo stejné jako slyšela už tisíckrát+ Bylo by nevhodné, kdybych... tedy... +odkašle si+ Mohu vás obejmout? +pousměje se+

[Wenai Lafayette]

To nebylo nevhodné. +usměje se na něj tak pěkně+ Jen čti. +kouká na něj, jak čte a je jí docela pěkně a pak na něj překvapeně koukne, pustí si kolena a natáhne se k němu, obejme ho a přitiskne se k němu+

[Maltezius]

to jsem rád. +usměje se, tak opravdově, čte pohádku, a když mu to dovolí, opatrně ji obejme, trochu se osmělí a přitulí si ji k sobě, automaticky jí i upraví deku aby jí bylo teplo a pokračuje ve čtení, a drží ji přitom u sebe, tak jemně a konejšivě+

[Wenai Lafayette]

+opře se o něj, tak pohodlně a trochu kouká do té knížky na obrázky, co se jí vždycky tak líbily a je jí tak nějak pěkně+

[Maltezius]

+trochu se poposune, aby jí u něj bylo co nejpříjemněji a klidně obrací stránky, tiše vykládá svým uklidňujícím hlasem a když na něj nevidí, občas si nenápadně mezi větami přivoní k jejím vlasům a prsty ji jemně pohladí po rameni+

[Wenai Lafayette]

+poslouchá ho a přijde jí to tak moc příjemné a cítí se tak nějak pohodlně, že si k sobě přitáhne víc deku a pomalu se pohrouží do polospánku+

[Maltezius]

+usměje se, když vidí, jak usíná, a je rád, že je klidná a spokojená, potichu dočte pohádku až do konce a knížku zavře, ale ani se nepohne, aby ji nevyrušil, a je ochotný tam s ní klidně sedět celou noc, když ji bude moct mít blízko, opatrně se skloní a úplně lehce, sotva znatelně ji políbí do vlasů+

[Wenai Lafayette]

+trošku se zavrtí a vydechne ze spaní a tak trochu víc se o něj opře, jak je to tam pohodlný a jak cítí jeho teplo a ze spánk use pousměje+