Salón

[Wenai Lafayette]

Salon je hned vedle haly, naproti jídelně. Zde se po večerech schází rodina, vodí se sem návštěvy, pořádají čajové dýchánky a přijímájí významné osobnosti.

[Wenai Lafayette]

+sedí schoulená v křesle vedle krbu a usrkává horkou čokoládu, poslouchá koledy a kouká do tmy za oknem, proti kterému vítr občas zanese proud vloček+

[Maltezius]

+donese tam neozdobený vánoční stromek, stříbrnou jedličku a upevní ji kouzlem do držáku na stromek a zkontroluje jestli je rovně+ Slečno. +usměje se na ni+ Ještě jste nešla spát? Chcete donést další čokoládu?

[Wenai Lafayette]

Ne, nějak se mi nechce. Mám vzpomínací večer. +usměje se na něj+ No možná až za chvilku. +koukne do hrnku, kde má ještě spoustu čokolády a pak na stromek+ Myslím, že je trochu nakřivo. Ne, ne dělám si legraci. +zasměje se, když se Maltezius vylekaně podívá na stomek+ Budou to krásné Vánoce, že Maltezie?

[Maltezius]

Slečno. +řekne káravě a drží se za srdce+ Tohle mi nedělejte! +pak se na ni usměje a kývne+ Jistě, slečno. To budou. Ostatně, je tu váš bratr s rodinou, pan Byron i slečna Jessica a pan Ještěrena. Všechny, co máte ráda. A vaše sestra.

[Wenai Lafayette]

A ty Maltezie. Tebe mám taky ráda, vždyť to víš. +usměje se na něj+ Snad máš pravdu. Jen je mi trošku smutno. Jen doufám, že se Phillipa aspoň na ty vánoce trochu umoudří.

[Maltezius]

+mile se na ni usměje+ Slečno, já vás mám taky rád a slibuji vám, že tohle budou krásné vánoce. +ujistí ji+

[Wenai Lafayette]

Děkuju, Maltezie. +vystane z křesla a vtiskne mu do ruky hrnek s čokoládou+ Půjdu si už lehnout, zítra mě vzbuď kolem deváté, tradiční snídaní. +dá mu pusu na tvář a odejde do své ložnice+

[Wenai Lafayette]

+sejdou se tam s Byronem a s Jess a nastoupí před stromkem+ Tak co s tím letos uděláme, výtržníci, +koukne na ně+

[Byron]

No, já bych nechal donýst ten můj slavnej punč a pak se uvidí, co? +holky mu to odkývají, tak se chvilku nalívají punčem a pak to začne+