Pokoj Vici a Byrona

[Byron]

Mě by se děsně moc líbilo, kdyby sme byli za tak za dva roky čtyři. +usměje se na ni a sklouzne svými rty po jejích+ No jo. +uchichtne se+ Abysme se odtud zdekovali, abysme je nerušili. +směje se potichu+

[Victoria]

Mně by se to asi taky líbilo. +uculí se na něj+ tak se zdekujem, mi už je trochu zima. A chci zkontrolovat malou. +usměje se na něj, chytne ho za ruku a odvede si ho zpátky do tvrze, cestou stopí flašku šampusu, a vyběhne schody do jejich pokoje+

[Byron]

Doufám, že ji to neprobudilo a že se nevylekala. +pousměje se a jde s Vici nahoru do jejich pokoje, vezme tu flašku šampaňskýho, protože je těžká a on je gentlas, no ne? a poslu nahlídnou potichu do pokoje+

[Victoria]

+A Sophie stojí ve svojí postýlce, lomcuje mřížema a pláááááče usedavě+ ale nene! +vleze honem dovnitř, shodí kabát, a jde ji vyndat z postele+ to nic nebylo, jenom rachejtle... to nic koťátko, už je dobře... +přitulí si malou k sobě a pohupuje ji a uklidňuje+ neplakej... +šeptá jí konejšivě+

[Byron]

Jedanááánku, poklade náš. +jde za nima, položí lahev na stůl a obejme Vici kolem pasu, aby Sophie byla tak mezi nima+ Už je dobře, už nebude bum bum. +usměje se na ni a pohladí ji po vláskách+

[Victoria]

jejdanánku jo? +uculí se na byrona hezky a přitulí sophii mezi ně+ Bum bum! +stěžuje si sophie a brečíííí až se jí třese bradička+ no jo no jo, my tě příště vezmem s sebou abys viděla i světýlka... jsme tě tu nechali, to jsme zloduši, co. +usměje se a vtiskne jí pusinku na čelo+ nebreč, máma je tu... +houpe ji jemně+ a táta, koukej... je to táta? Kde je táta? +uculí se a Sophie mu sáhne na nos+ no tam je, táta. +uculí se+ ten všechno zlý zažene, víš? +pousměje se tak hezky+

[Byron]

No a taky božíčku. +uculí se na Vici a pan na Sophii+ Ty náš brumlánku. +zabrumlá a otírá slzičky a sopel+ Já všechno zaženu! +přikývne sebejistě a udělá si děsný svaly na rukou+ Vidíš, jak je táta silnej? Nejsilnější!

[Victoria]

brumlánku. +rozchichotá se poněkud sophii do vlasů+ vidíš to, táta je jak pepek námořník, co? +zaculí se vesele a píchne byrona do toho svalu, a sophie ho píchne taky, když to vidí, tím malým prstíkem, a nějak zapomíná, že brečí, už jen tak kníká a popotahuje+ táta. +zabrouká a koukne na něj těma svýma ubrečenýma velikýma očima+

[Byron]

Já jsme Pepek námořník. +zasměje se a udělá obličej jako Pepek námořník, ale ten mu hned sklouzne na zem, protože ona řekne táta a on je z toho hotovej+ Vici! Vici! Slyšelas to? Slyšelas to? Ona řekla táta! Tys řekla táta, pusinko! +koukne na Sophii dojatě, má v očích slzy a je z toho pohnutej+

[Victoria]

+jenom vykulí oči, protože to slyší taky+ No jo, to řekla. +uculí se děsně moc, a nechá si pro sebe, že to malá nejspíš akorát opakuje a ještě úplně nechápeš, že to znamená jeho, on je tak hezky nadšenej, že mu to nechce kazit, a podá mu sophii do náruče, aby si to hezky užil. Sophie k němu jde ochotně pač je na něj zvyklá, osahá mu trochu bradu a zazubí se na něj svýma třema zubama, a po pláčí už ani památky+