Pokoj vlevo nahoře

[Locke Lamora]

Jo, myslím, že klukům se tu líbí. +uculí se+ My ani víc lidí zvát nechceme, ale ty si pozvi koho chceš. +mrkne na ni+ To je na tobě, kolik lidí tam bude. Mně stačíte vy dva. +pousměje se Jean a pěkně ji políbí+

[Wenai Lafayette]

No přece vy dva, abyste tam byli. +usměje se na ně+ To je důležitý. A dvojčata a Brouk, aby byla sranda, že jo. +zazubí se na ně+

[Jean Tannen]

no ten hlavně. +uculí se+ A tvůj brácha? aby tě dovedl k oltáři? nějaký kamarádi? +usměje se na ni+ a chtěla bys v zahradě, nebo v hale? +zajímá se, a přijde mu krásný to takhle plánovat a těšit se s ní+

[Wenai Lafayette]

Jasný, můj, brácha a Byron s Vici a se Sophií. +pousměje se a přikyvuje+ NO asi v hale, nazahradě bysme přece mzrzli. +zazubí se na ně+ Něco ještě vymyslíme.

[Jean Tannen]

mimino jo? +uculí se trochu, ale nijak ošklivě+ no, mohli bysme mít v zahradě jenom obřad, vy přece umíte ty... oteplovací zaklínadla. +zamává rukama+ a obřad trvá jen chvilku, na oslavu bychom pak šli dovnitř. +navrhne s úsměvem+

[Wenai Lafayette]

Já vím, bylo by to strašně moc hezký, kdybysme měli obrad na sněhu. +usměje se na něj+ Jo, s miminem. +vyplázne na něj jazyk, ale směje se+

[Jean Tannen]

ale ta ti ještě ani neponese vlečku. +směje se Locke, ale jen tak v dobrým+ Jo, mně by se to na sněhu taky líbilo. +usměje se Jean hezky+ budeš nejhezčí nevěsta na světě. +uculí se+

[Wenai Lafayette]

To říkáš jenom proto, že se mnou spíš. +zasměje se a trochu do něj dloubne+ Jeane... +koukne na něj+ Ty ani nevíš, jak jsi mě překvapil a jak velkou radost jsi mi udělal. +koukne na něj tak jako vážně+

[Jean Tannen]

tak spát s tebou je taky moc pěkný, to ne že ne. +uculí se vesele+ No, to jsem rád, to byl můj tajnej záměr. +zazubí se a pěkně ji políbí, aby se zase usmála, protože to je nejhezčí+

[Wenai Lafayette]

+To ona se na ně usmívá, na oba dva, protože je z toho celá šťatsná a trošilinku naměkko, tak se k nim schová a culí se jim do kůže, prootže je to boží+