Máš deku, tak se zabal. +uculí se na ni Locke vesele, chytne ji za paži, a jemně ji vede ven, dveřma do zahrady, a kousek za roh, kam není z oken salónu vidět a kde je takovej koutek stranou, u potoka+
Tam stojí Jean, a vypadá docela nervózně, ale když uvidí jak ji tam Locke vede, tak se zaculí. V závějích okolo něj jsou zapíchaný kytky, zimní pivoňky a červený frézie, a ještě další, a když ji tam opatrně dovede, Locke se uculí a odváže jí tu pásku přes oči, aby viděla, a trochu ustoupí do pozadí a jen se na ně dívá, s takovým pěkným úsměvem. Jean se na ni nejistě uculí, uši má trochu červený, ale to může bejt taky mrazem+ Wenai. +pousměje se tak něžně+ Víš, když jsou ty Vánoce, tak jsem chtěl... +i když je vždycky takovej výřečnej a zručnej se slovama, nějak se mu nervozitou zaplete jazyk+ No, chtěl jsem ti říct, že jseš to nejlepší, co mě v životě potkalo, vy dva, tohle všechno. +usměje se a oči se mu tak něžně usmívaj+ No a tak jsem si říkal, teda s Lockem jsme si říkali, že... vy dva, ty a on, jste se vzali, a bylo to krásný. Jste spolu svázaní, a já bych byl strašně moc rád, kdybys... +zajíkne se trochu nervozně, ale je hezky nervózní, ne špatně+ Kdybys souhlasila, že se svážeš taky se mnou. A udělala ze mě nejšťastnějšího chlapa na světě. Teda, jednoho ze dvou. +uculí se trochu, a z kapsy vytáhne krabičku+ Děsně moc tě miluju, Wenai. +pousměje se, a klekne si tam před ní do sněhu+ Vzala by sis mě? +řekne tiše a rozculí se+
Zvrhlé sestry, dovolte abych vám představil Zvrhlé sestry.