Salon

[Wenai Lafayette]

+když tam vstoupí Maltezius s hostem, postaví sklenici na stolek a vstane+ Dobrý den, Alano. +usměje se na ni a podá jí ruku+ Jistě, pamatuji si vás. Co vás sem přivádí? +zajímá se+ Něco k pití?

[Alana Bloom]

vodu, děkuji. +přikývne a ruku jí stiskne, má pevnej, ale příjemnej stisk+ Díky, že jste mě přijala bez ohlášení. +usměje se+ Obávám se, že práce. +podotkne+ Spolupracuji s oddělením místní policie. Jeden z účastníků té aukce bohužel zemřel. +zatváří se jak je to politováníhodné+ Aukce byla poslední událostí mimo domov, které se účastnil, takže policie chce promluvit se všemi hosty, aby získala co nejvíc informací. je to zcela rutinní záležitost. +ujistí ji s úsměvem+

[Wenai Lafayette]

+naleje jí skleničku vody a podá jí ji a sedne si pak zase do křesla a přikývne+ Robert Truff já vím. +přikývne a pokyne k obrazu+ Včera jsem koupila obraz od jeho dědiců, právě ten, který mi na aukci unikl. +usměje se na ni+

[Alana Bloom]

přesně ten. +usměje se a posadí se do křesla naproti+ Znala jste ho už předtím? +zeptá se a vyndá si z kabelky notýsek a tužku+ Vážně? +zvedne lehce obočí+ tak to jste měla štěstí. +usměje se tak tence a něco si poznamená+ Viděla jste pana truffa od té aukce?

[Wenai Lafayette]

+zavrtí hlavou+ Jen od slyšení a párkrát jsem ho zahlédla na společenských akcích, ale představeni jsme nikdy nebyli. Ale věděla jsem, o koho jde. To ano. +pokyvuje a upije whysky+ Když vidím příležitost, neváhom. +zpříma na ni pohlédne+ Neviděla. A neviděla jsem ho ani na té aukci, měl několik společníků, kteří přihazovali za něj.

[Victoria]

Poslední léta byl prý docela samotář. +přisvědčí a spočine na ní zaujatým pohledem, protože nespadla do její malé pasti+ Muselo vás rozladit, když vás na té položce přebili. +pousměje se trochu a nespouští z ní oči+ Byl to výjimečný kousek. +přimhouří oči+

[Wenai Lafayette]

No, to ano, byla jsem naštvaná. +pousměje se+ Ale ne dlouho, zaměřila jsem se na něco jiného. +pohlédne na ni zpod řas a mírně se usměje+ Pořád to je mimořídné dílo, i když není nijak velký. Podívejte se na něj. +vyzve ji, když tam ten obraz je+ Jako by měl své vlastní světlo.

[Alana Bloom]

Hm. +přisvědčí s úsměvem a připíše si do notýsku ještě něco+ Je fascinující. +přikývne a konečně přestane sledovat ji a sklouzne očima na obraz+ byl to zlatý hřeb celé aukce. +pousměje se+ Jak se vlastně znáte s doktorem lecterem? +změní náhle téma+

[Wenai Lafayette]

+když zmíní Hannibala, pohlédne na ni a chvíli ji sleduje+ Byla jsem jeho pacientka, nicméně jeho styl léčby mi nevyhovoval. Ale vídáme se, to ano. +pousměje se+

[Alana Bloom]

+pozvedne obočí, ale usměje se+ Hannibal se většinou s pacienty mimo profesionální vztah nestýká. Musela jste ho zaujmout. +poznamená úplně jakože nic+ ještě se vás musím zeptat, kde jste byla před třemi dny kolem jedenácté večer. +usměje se uklidňujícně, ale oči má ostražité+