Salon

[Hannibal Lecter]

I v tom máte pravdu. +pousměje se a nespustí z ní oči+ Ano? +zvedne pobaveně obočí+ A to má být výzva? +musí se tiše zasmát+ Muž s křehčím egem by se mohl urazit. +přimhouří oči+ Anebo nechat vyprovokovat... +nechá to doznít ve vzduchu+

[Wenai Lafayette]

Vzhledem k tomu, že si nemyslím, že vy byste se urazil, nebo nechal vyprovokovat - to si nedokáži představit už vůbec- tak je to holé konsatování faktu, promiňte. +pousměje se a napije se koňaku+

[Hannibal Lecter]

To si o mně myslíte? +musí se usmát a spláchne to pobavení douškem brandy+ Popravdě se snažím zachovávat si chladnou hlavu. můj první... incident byl v afektu, a téměř mě stál život. +usměje se+ Beru to jako lekci. +připustí a oči mu zajiskří+

[Wenai Lafayette]

Přesně to si o vás myslím. +přikývne a pousměje se, načež se napije a posledním douškem vyprázdní sklenici+ A jde vám to dokonale, to musím uznat. +přikývne, odloží sklenici, sputsí nohy na zem a pomalu se postaví+ Je už pozdě, jistě mě omluvíte, půjdu si lehnout. +pousměje se+ Můžete zde zůstat nebo vás Maltezius odveze, jak si budete přát. +pousměje se+

[Hannibal Lecter]

Poslední dobou zdaleka ne tak dokonale, jak by mělo. +pousměje se+ Skoro by se dalo říct, že... mi narušujete vrstvy. +poznamená a zvedne jeden koutek, a taky vstane+ Je čím dál těžší respektovat hranice, když pořád myslím na ten polibek v opeře. +pousměje se a chytí její oči do svých+

[Wenai Lafayette]

To dělám jen nerada. +řekne tak v řertu, když se zmíní o tom polibku zvážní+ Já? +vydechne a trochu s podivem se na něj zadívá+ To byl nádherný večer. +přikývne+ Nádherný polibek.

[Hannibal Lecter]

Neřekl bych. +zasměje se tiše+ Řekl bych, že vás to baví... +pousměje se+ Neříkejte, že vás to překvapuje... musíte si přece být vědoma toho, jak jste výjimečná. +zadívá se jí do očí+ To ano, nádherný. +přikývne+ Má to štěstí, nebo možná smůlu, že mám velice vyvinutou vjemovou paměť. dokážu si přesně vybavit smyslové vjemy, hřejivost vaší kůže, dotek vašich rtů +řekne tiše, a neuhne očima+

[Wenai Lafayette]

Jenom někdy. +uculí se trochu, protože ji odhalil, no...+ Popravdě ano, vyjímečnost je docela subjektivní pocit. Hodnocení... +pokrčí rameny+ Ale děkuji vám za něj. +pohlédne na něj a kousek k němu přijde, pěkně pomalu a hledí mu u toho do očí+ Šepot vašich slov... +zašeptá+ Vaši chuť.

[Hannibal Lecter]

Jistě. +usměje se taky pobaveně+ Myslíte? Nu... možná máte pravdu. Pak je to tedy můj subjektivní pocit. +pousměje se+ Ano... vůni vaší pokožky, chuť vašich úst. +přikývne a trochu přimhouří oči, jako by to mohl znovu cítit na jazyku, a pak udělá těch pár kroků sám, přitáhne si ji za pas k sobě a políbí ji, neodvratně a vášnivě+

[Wenai Lafayette]

Ano. +zašeptá a vydechne, vzrušeně, a samozřejmě mu vyjde vstříc. Obejme ho kolem pasu a trochu ho k sobě přitiskne, tiše a vzrušeně vydechne do jeho kůže+ Takhle nějak.