Salon

[Hannibal Lecter]

Možná proto mám sklon si věci vychutnávat. vím z první ruky že to může být naposledy. +poznamená pobaveně snad analyzuje sám sebe, ale spíš jen žertuje+ Zvědavost může zabíjet, to ano. +pousměje se+ Ale nechci se vás zbavit, pokud myslíte tohle. +dodá s úsměvem+

[Wenai Lafayette]

To si nemyslím. +pousměje se tak trochu+ Kdybyste chtěl, měl jste spoustu možností se mě zbavit. +mrkne na něj+ Vychutnáváte si věci? Jaké nejradši? +olízne si rty+

[Hannibal Lecter]

To je pravda. +přikývne souhlasně, a rty mu zvlní úsměv+ Ale tohle je vaše domácí pole... a vaše pohrabáče. +zvedne koutky ještě víc+ Nejspíš už jste si všimla. +pousměje se+ Všechny... ty smyslové. Rád se dívám na výjimečné věci, poslouchám dechberoucí hudbu... vnímám jedinečné vůně a ochutnávám delikátní chutě. Dotýkám se neobyčejností. +přimhouří oči+ Chci to všechno cítit naplno. +vpije se do ní pohledem+

[Wenai Lafayette]

Ano, všimla. +pousměje se a trochu přimhouří oči+ Ale jsem ráda, když o tom mluvíte. Ráda vás poslouchám. +trochu se usmívá a sleduje ho+ Jak naplno? +zašeptá+

[Hannibal Lecter]

i slova jsou svým způsobem druhem umění. +pousměje se souhlasně a přikývne+ Zcela naplno. Bez omezení, bez výčitek. Ale vy víte, o čem mluvím. +usměje se s jistotou a přimhouřenýma očima se na ni dívá, a čte si to v její tváři+

[Wenai Lafayette]

Ano, já to vím, Hannibale. +přikývne a napije se koňaku+ A naprosto vás chápu. Požitky těla i duše, nu... +pousměje se+ A nejlepší je, když se spojí. To je pak opravdu... mimořádný zážitek...

[Hannibal Lecter]

ano. +pousměje se vědoucně, sleduje jak jí koňak sklouzne přes rty do hrdla+ A je poměrně těžké mu odolávat. Vlastně... to chce velkou osobní disciplínu. +poznamená a napije se sám, poválí zlatavou tekutinu po jazyku a nechá si ji sklouznout do krku a vnímá to jemný pálení+

[Wenai Lafayette]

+trochu se pousměje a pomalu si olízne rty od koňaku+ A proč je nutné tumu odolávat? +zajímá se a hledí na něj, hlubokýma očima+ Někdy je lepší a krásné se pokušení oddat.

[Hannibal Lecter]

+sleduje ji a oči se mu ve světle krbu trochu lesknou+ Pravda. +pousměje se+ A někdy je pozdržené uspokojení daleko intenzivnější. +přimhouří oči pobaveně+ Odevzdání se je pak o to sladší. +zvedne líně koutky a bříškem prstu pohladí okraj sklenice, jako by se jí dotýkal+ Teoreticky. +dodá+ V praxi je někdy prostě touha příliš velká. +protáhne tiše+

[Wenai Lafayette]

Ale když se uspokojení zdržuje moc dlouho, často vyšumí. Zhořkne a není z něj nic. +pohlédne na něj zamyšleně+ Nebo očekávání vzrůstají a praktický výsledek... nu není tak uspokojující, jako představy vymyšlené v očekávání. +zvedne koutky mírně pobaveně+