Hannibal Lecter

[Wenai Lafayette]

+nečeká to, tak se ani nestihne bránit a už ucítí jeho rty, jeho vůni a tělo na svém. Ale téměř okamžitě položí dlaň na jeho hrudník a odtáhne ho od sebe+ Hannibale... +pohlédne mu do očí tak, aby hned přestal+ Jaký je to vztah mezi námi? +zeptá se ho+

[Hannibal Lecter]

+když ucítí její ruku, nadechne se a ovládne se, protože je spoustu věcí, ale násilník ne, odtáhne se a shlídne na ni, a jeho oči úplně hoří+ Ano? +zvedne lehce obočí, překvapenej tou otázkou, zadívá se jí do očí a hledá tam porozumění, a pak se pousměje se+ už nejsem váš terapeut. +řekne tiše+ Ale nejsem ani muž který by žadonil. +přimhouří oči+

[Wenai Lafayette]

+sleduje ho a trochu se pousměje+ To je dobře. +přikývne s úsměvem+ Bude lepší, když odejdete, Hannibale. Nebo spíše bude lepší, když odejdu já. +rty jí zvlní úsměve+ Zavolám si taxi.

[Hannibal Lecter]

+chvilku ji jen tiše pozoruje, ale pak se usměje + Nesmysl, je pozdě. +pousměje se+ Nenechám vás vyrazit někam do tmy. +zavrtí hlavou, chytne její ruku, a políbí ji na hřbet+ Dobrou noc. +odtuší tiše, tím svým sametovým tónem, ještě chvilku si ji prohlíží přimhouřenýma očima a pak se otočí+

[Wenai Lafayette]

+poněkud od něj poodstoupí a pousměje se, nechá si políbit hřbet ruky a přikývne+ Dobrou noc, Hannibale. +zašeptá a když odejde, zavře za ním dveře a svleče si i zbytek oblečení, pečlivě ho poskládá na židli a lehne si do postele+

[Hannibal Lecter]

+ještě se usměje, a když zavře dveře, chvilku před nimi stojí, zlehka se dotkne prsty dřeva a bříšky vnímá nerovnosti v materiálu, hladí je a skoro laská, a pak ruku pomalu spustí a dojde do pokoje pro hosty na konci chodby, kde se zavře+

[Wenai Lafayette]

+leží v posteli a všude kolem jsou jeho věci, které si naprosto jasně uvědomuje, nejvíc ze všeho jeho vůni. Zavře oči a pokusí se sunout, což se jí za nějakou dobu dokonce i podaří+

[Hannibal Lecter]

+on se o spánek ani nepokouší, ví, že to vůbec nemá smysl, v pokoji si sedne do křesla, nerozsvěcí, jen se dívá do tmy a je sám se svými myšlenkami, a vypadá trochu jako postava z hororu, jak tam tak o samotě mlčky sedí+

[Wenai Lafayette]

+spí docela klidně, vlasy rozhozené na polštáři, zabalená v peřině a pomalu oddechuje až do rána, kdy se vzbudí, kupodivu i bez budíku, zívne si a protáhne se+

[Hannibal Lecter]

+když se kolem něj pomalu rozední, vstane z křesla, opláchne si obličej studenou vodou a sejde do kuchyně, aby připravil snídani, určitě tam má někde domácí slaninu a klobásky, a k nim čerstvá vejce, tousty a kávu+