Galeries Lafayette

[Hannibal Lecter]

Skutečně? +usměje se+ Myslím, že k tomu jsme odsouzení všichni. Začínáme napodobováním našich hrdinů. +přisvědčí s úsměvem+ Je nádherná. +poznamená směrem k Lautrecovu obrazu. Byla nádherná pro něj, a o tolik desetiletí později se její otisk zachoval. +pousměje se+ Tenhle obraz samotný mi připomíná něco z Degasovy pastelové něhy. +nakloní hlavu trochu na stranu+

[Wenai Lafayette]

Zajímavé, že? +pohlédne na Hannibala a usměje se+ Jak jsou všichni navzájemn propojení, každý má kousek toho druhého, ale i přes to jsou naprosto originální. +vydechne zasněně+ S Degasem vás bohužel zklamu, toho tu nemám. +zavrtí hlavou+

[Hannibal Lecter]

Vyvíjejí se. +usměje se+ Začnou uchvácení nějakým předchůdcem, ale pak se projeví jejich osobnost. A ta zase ohromí někoho dalšího. +pousměje se a podívá se na ni+ Kdybych chtěl vidět Degase, půjdu do d'Orsay. +zasměje se+ Ani bych ho tady nečekal. +pousměje se+

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj a trochu stiskne rty, než se zase zadívá na obrazy+ D´Orsay je nádherné, byla jsem tam několikrát. +přikývne+ Degase tam mají. +pousměje se a přikývne+ Nebo možná i někde jinde. +zamyslí se a přimhouří oči+

[Hannibal Lecter]

Docela určitě i jinde. +usměje se a prohlíží si zbytek obrazů v místnosti+ urazil jsem vás. +konstatuje a pousměje se+ To nebylo mým záměrem. +spočine na ní očima+

[Wenai Lafayette]

Prosím? +koukne na něj tak zaraženě+ Ale... jak jste to poznal? +usměje se na něj+ Dokázala bych ho sehnat. +odtuší a vydá se dál, do starších věcí+ Ale nechce se mi. Nějak mi nesednul

[Hannibal Lecter]

Ve vaší tváři. +pousměje se+ Omlouvám se. +pokyne jí lehce hlavou+ Tak jsem to myslel. +přikývne+ Netipoval bych vás na jeho největší fanynku. +usměje se+ Degase je snadné si oblíbit. Schieleho... ne tak moc. +usměje se na ni tak trochu důvěrně+

[Wenai Lafayette]

+pousměje se a přes řasy na něj tak trochu koukne+ Děkuji, Hannibale. +promluví potichu+ Můžu vám ukázat ještě něco? +pohlédne na něj+ Starší umění, renezanci....

[Hannibal Lecter]

Ano? +usměje se+ Není zač. +přikývne, ačkoliv si není jistej za co přesně+ Ale jistě, prosím. +usměje se+ Veďte mě. +pousměje se a nabídne jí rámě, aby mu mohla ukázat cokoliv chce+

[Wenai Lafayette]

Nečekejte žádné překvapení, jistě to znáte. +pousměje se a vezme ho za loket a pomalu s ním prochází místnostni+ Spousta renesančních malířů se zabývala peklem a jeho vyobrazením. Botticeli, Bosch... Giovanni da Modena. Nejsou to všechno originály, některé jsou kopie, ale přišlo mi dobré je dát dohromady.. do jedné místnosti, i když nejsou přímo originály. +usměje se na něj+