od Hannibal Lecter » 18 říj 2016 23:05
+když se otočí, upoutá to jeho pozornost, nedá na sobě nic najevo, a odmlčí se, na oko aby přehodil obrázek. Když začne zase mluvit, tváří se normálně, ale očima pátrá v davu kam že se to ona dívá, ale nikoho neobvyklého si nevšimne. Pokračuje v přednášce, nadechne se, a hledá; na chvilku má dojem, že mezi vůněmi desítek lidí cítí něco naví, něco neobvyklého, obsesi, spodní špinavé tóny touhy... ale pak je to pryč, je to příliš mnoho lidí+