Pokoj v prvním patře vlevo

[Wenai Lafayette]

Díky. Tak ve tři. +přikývne a jde k sobě do pokoje, aby se tam převlíkla ze špinavejch tepláků do něčeho lepšího+

[Syriana Spinnel]

+Jednou večer už se chystá domů, ale ještě to vezme kolem Viktorovy pracovny. Ale Maltezius říkal, že je ještě v práci, tak mu tam jenom na chvilku vklouzne a jde k jeho psacímu stolu. Tam chvilku něco tvoří a zas odtamtud zmizne rovnou domů. Na stole zůstane jen lístek s ručně psaným vzkazem.+

Viktore, ozvi se mi prosím skrz tu dovolenou o podzimních prázdninách. Děkuji, líbá S.

[Syriana Spinnel]

+za pár minut pět zaklepe na dveře a strčí tu svou zrzavou palici dovnitř.+ Ahoj, neproberem to na procházce, když je tak hezky?

[Viktor Lafayette]

+zvedne se z křesla, kde si čte nějakou knížku+ Ahoj. +usměje se na ni+ No jisě, to bysme mohli. Vezmu si kabát. +přikývne a dojde si o šatny pro kabát+ Jak se máš? +zeptá se jí+

[Syriana Spinnel]

+navlíkne si bezprsté rukavice zas+ díky, mám se dobře, jak se daří tobě, máš moc práce? +jde vedle něj ven, kde je takové to pravé podzimní počasí.+

[Syriana Spinnel]

Viktore, přeji ti vše nejlepší k narozeninám.
S.

[Syriana Spinnel]

*přiveze děti z víkendu, ještě plné zážitků a dojmů. Jakmile se rozloučí, najde Viktorův pokoj a po zaklepání vejde dovnitř.*
Ahoj, máš chvilku?

[Viktor Lafayette]

+zvedne hlavu od papírů a knih a odloží pero+ Ahoj. +usměje se a vstane+ Jistě, pojď dál. +přikývne a jde ji přivítat+

[Syriana Spinnel]

*zavře za sebou dveře a krátce ho líné na líčí na pozdrav.* Myslím, že bychom měli probrat, jak budeme pokračovat dál. *sedne si do křesla před krbem a podívá se na něj* naše manželství už pravděpodobně asi nikdy nebude takové jaké by mělo, vzhledem ke všem okolnostem, co myslíš? Jak to vidíš ty?

[Viktor Lafayette]

My? +udiveně se na ni podívá+ Já mám takový pocit, že už dlouho nejsme my. +pousměje se+ chceš se rozvést, když mluvíš o manželství?