+přimhouří lehce očka a zamyšleně si prstem přejede přes rty+ To je těžké, takhle něco hned vymyslet... ale co třeba... když prohraju, tak bych ti mohla něco uvařit, ale nezaručuju, že tě omylem neotrávím. +zazubí se na něj vesele+ Nezdá se, ale že by si toho někdo všímal. Jako by byli všichni zvyklí a nepřišlo jim to... nějakým způsobem pobuřující. +rozhlédne se kolem sebe sledujíc páry a hosty kolem nich+ Člověk se s tím vším naučí žít. +pokrčí rameny a trošku křečovitě se usměje. sleduje ho, jak se rychle chytil jejího nápadu s dortem a vrhl se na to, aby jim obou zdá se nandal na talíř pořádnou nálož. chvíli ho jen sleduje, rudá až za ušima, než jí koutky úst začnou cukat v úsměvu a po chvíli jí ze rtů unikne tichý smích. takový ulehčený, zejména když jí napadne, že kdyby něco někdy bylo, tak lepší že se to dozvěděl hned, než mu to vysvětlovat tak říkajíc na poslední chvílí
+ Já... moc se omlouvám... někdy mluvím dřív, než si stačím rozmyslet, co vypustím z úst... zejména, když se cítím uvolněně a v bezpečí. +zatváří se velmi kajícně a omluvně, upírajíc na něj svá zelená očka+ No právě, nechci riskovat, že by se mu něco stalo. +pokývá vážně hlavou+ A co ty? Máš nějakého "mazlíčka"? +zajímá se+